Oxid erbitý
Oxid erbitý | |
---|---|
![]() Oxid erbitý | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid erbitý |
Anglický název | Erbium(III) oxide |
Sumární vzorec | Er2O3 |
Vzhled | Růžové krystaly |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 12061-16-4 |
SMILES | Er(=O)=O |
InChI | InChI=1/2Er.3O/rEr2O3/c3-1-5-2-4 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 382,56 g/mol |
Teplota tání | 2344 °C |
Teplota varu | 3290 °C |
Hustota | 8,64 g/cm3 |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní molární entropie S° | 155,6 J·mol−1·K−1· |
Bezpečnost | |
NFPA 704 | ![]() 0
0
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid erbitý je jediným oxidem erbia, které je v něm přítomno v oxidačním stavu III. Je to růžová pevná paramagnetická látka. Je využívaná v různých optických materiálech.[1]
Struktura
Oxid erbitý krystalizuje v kubické soustavě s prostorovou grupou Ia3 (číslo 206) podobné struktuře bixbyitu.[2]
Reference
- ↑ EMSLEY, John. Nature's building blocks: an A-Z guide to the elements. [s.l.]: Oxford University Press, 2003. 538 s. Dostupné online. OCLC 1150818355 S. 136. (anglicky)
- ↑ ADACHI, Gin-ya; IMANAKA, Nobuhito. The Binary Rare Earth Oxides. Chemical Reviews. 1998-06-01, roč. 98, čís. 4, s. 1479–1514. Dostupné online [cit. 2025-04-09]. ISSN 0009-2665. doi:10.1021/cr940055h. (anglicky)
Portály: Chemie