Oxid inditý
| Oxid inditý | |
|---|---|
 | |
-oxide.jpg) Pevný oxid inditý | |
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid inditý |
| Anglický název | Indium(III) oxide |
| Německý název | Indium(III)-oxid |
| Sumární vzorec | In2O3 |
| Vzhled | Žlutá až žlutozelená pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1312-43-2 |
| PubChem | 150905 |
| SMILES | [O-2].[O-2].[O-2].[In+3].[In+3] |
| InChI | InChI=1S/2In.3O/q2*+3;3*-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 277,64 g/mol |
| Teplota tání | 1 910 °C |
| Hustota | 7,179 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | a=876,85 pm |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS08 Nebezpečí[1] | |
| NFPA 704 |  0
1
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oxid inditý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem In2O3. Je to oxid india, které v něm má oxidační číslo III.
Příprava
Oxid inditý je možné připravit zahřátí hydroxidu, dusičnanu, uhličitanu nebo síranu inditého.[2]
Vlastnosti
Amorfní oxid inditý je nerozpustný ve vodě, ale je rozpustný v kyselinách. Krystalický oxid inditý je rozpustný jak ve vodě tak v kyselinách. Krystalický oxid inditý se vyskytuje ve dvou modifikacích - kubické (typu bixbyitu)[3] a klencové (typu korundu). Oba mají zakázaný pás přibližně 3 eV.[4][5]
Klencová modifikace vzniká za vysokých tlaků a teplot.[6] Krystalizuje v prostorové grupě R3c (číslo 167) s mřížkovými parametry a = 0,5487 nm, b = 0,5487 nm, c = 1,4510 nm, Z = 6, Pearsonovým symbolem hR30 a vypočtenou hustotou 7.31 g/cm3.[7]
Reaktivita
Při zahřátí na 700 °C, tvoří oxid inditý oxid indný a při 2000 °C se rozkládá.[2] S amoniakem při vysokých teplotách tvoří nitrid inditý:[8]
- In2O3 + 2 NH3 → 2 InN + 3 H2O
Při reakci kovového india s oxidem draselným vzniká K5InO4.[9] Reakcí s různými trioxidy kovu vznikají látky se strukturou perovskitu[10], jako například:
- In2O3 + Cr2O3 → 2 InCrO3
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indium(III) oxide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Indium oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b DOWNS, A. J. Chemistry of Aluminium, Gallium, Indium and Thallium. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 1993. 552 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7514-0103-5. (anglicky)
- ↑ MAREZIO, M. Refinement of the crystal structure of In 2 O 3 at two wavelengths. Acta Crystallographica. 1966-11-01, roč. 20, čís. 6, s. 723–728. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0365-110X. doi:10.1107/S0365110X66001749.
- ↑ WALSH, Aron; DA SILVA, Juarez L. F.; WEI, Su-Huai. Nature of the Band Gap of In 2 O 3 Revealed by First-Principles Calculations and X-Ray Spectroscopy. Physical Review Letters. 2008-04-25, roč. 100, čís. 16. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0031-9007. doi:10.1103/PhysRevLett.100.167402. (anglicky)
- ↑ KING, P. D. C.; VEAL, T. D.; FUCHS, F. Band gap, electronic structure, and surface electron accumulation of cubic and rhombohedral In 2 O 3. Physical Review B. 2009-05-29, roč. 79, čís. 20. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 1098-0121. doi:10.1103/PhysRevB.79.205211. (anglicky)
- ↑ SOCIETY (TMS), The Minerals, Metals & Materials. TMS 2011 140th Annual Meeting and Exhibition, General Paper Selections. [s.l.]: John Wiley & Sons 950 s. Dostupné online. ISBN 978-1-118-06215-9. S. 51. (anglicky)
- ↑ PREWITT, Charles T.; SHANNON, Robert D.; ROGERS, Donald Burl. C rare earth oxide-corundum transition and crystal chemistry of oxides having the corundum structure. Inorganic Chemistry. 1969-09, roč. 8, čís. 9, s. 1985–1993. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0020-1669. doi:10.1021/ic50079a033. (anglicky)
- ↑ WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Elsevier, 2001. 1958 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-352651-9. (anglicky)
- ↑ LULEI, M.; HOPPE, R. Über „Orthoindate”︁ der Alkalimetalle: Zur Kenntnis von K 5 [InO 4 ]. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1994-02, roč. 620, čís. 2, s. 210–224. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0044-2313. doi:10.1002/zaac.19946200205. (anglicky)
- ↑ SHANNON, Robert D. Synthesis of some new perovskites containing indium and thallium. Inorganic Chemistry. 1967-08, roč. 6, čís. 8, s. 1474–1478. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0020-1669. doi:10.1021/ic50054a009. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid inditý na Wikimedia Commons