Oxid lanthanitý
| Oxid lanthanitý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid lanthanitý |
| Anglický název | Lanthanum(III) oxide |
| Německý název | Lanthanoxid |
| Sumární vzorec | La2O3 |
| Vzhled | bílá práškovitá látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1312-81-8 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 215-200-5 |
| PubChem | 150906 |
| SMILES | [O-2].[O-2].[O-2].[La+3].[La+3] |
| InChI | InChI=1S/2La.3O/q2*+3;3*-2
Key: MRELNEQAGSRDBK-UHFFFAOYSA-N |
| Číslo RTECS | OE5330000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 325,809 g/mol |
| Teplota tání | 2 320 °C |
| Teplota varu | 4 200 °C (přibližně) |
| Hustota | 6,51 g/cm3 (15 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | 0,000 4 g/100 ml (20 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | roztoky silných kyselin roztoky amonných solí |
| Měrná magnetická susceptibilita | −3,007×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | šesterečná (α) krychlová (β) |
| Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a = 394,5 pm c = 615,1 pm β-modifikace a = 1 140 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 793,1 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 230 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 128,4 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 705,8 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,331 3 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS09 Varování[1] | |
| H-věty | H315, H319, H335[1] |
| P-věty | P261, P264, P264+265, P271, P280, P302+352, P304+340, P305+351+338, P319, P321, P332+317, P337+317, P362+364, P403+233, P405, P501[1] |
| R-věty | R36/37 |
| S-věty | S26 S22 S37/39 |
| NFPA 704 |  0
1
1
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oxid lanthanitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem La2O3. Patřím mezi oxidy lanthanu, ve kterém je lanthan v oxidačním stavu III. Používá se v některých feroelektrických materiálech, jako součást optických materiálů a katalyzátorů.
Vlastnosti
Oxid lanthanitý je bazická bílá pevná látka, která není rozpustná ve vodě, ale je rozpustná v kyselých roztocích. Oxid lanthanitý absorbuje vlhkost ze vzduchu, čímž vzniká hydroxid lanthanitý.[2] Oxid lanthanitý je polovodič typu P se zakázaným pásem 5,8 eV.[3] Při pokojové teplotě je jeho rezistivita 10 kΩ·cm. Ocid lanthanitý má nejnižší mřížkovou energii z oxidů vzácných zemin s má vysokou hodnotu permitivity ε = 27.
Oxid lanthanitý se vyskytuje ve dvou krystalových modifikacích. α-modifikace je v šesterečné soustavě a krystalizuje v prostorové grupě P3m1 (číslo 164) s parametry mřížky a = 394,5 pm a c = 615,1 pm.[4] β-modifikace je v krychlové soustavě a krystalizuje v prostorové grupě Ia3 (číslo 206) typu korundu s parametry mřížky 1140 pm.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lanthanum oxide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Lanthanum(III) oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GREENWOOD, Norman N.; EARNSHAW, Alan. Chemistry of the Elements. 2. vyd. [s.l.]: Butterworth-Heinemann, 1997. ISBN 978-0-08-037941-8.
- ↑ SHANG, G.; PEACOCK, P. W.; ROBERTSON, J. Stability and band offsets of nitrogenated high-dielectric-constant gate oxides. Applied Physics Letters. 2004-01-05, roč. 84, čís. 1, s. 106–108. Dostupné online [cit. 2025-05-21]. ISSN 0003-6951. doi:10.1063/1.1638896. (anglicky)
- ↑ La₂O₃ mp-1968. Materials Project [online]. [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ La₂O₃ mp-2292. Materials Project [online]. [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid lanthanitý na Wikimedia Commons