Domorodá náboženství

Domorodá náboženství jsou různorodou skupinou náboženství, zpravidla následovaných určitým etnikem a s počátky před zaznamenanou historií. Tím se liší od většiny takzvaných světových náboženství, která často mívají univerzalistické ambice a hlásí se k odkazu historického zakladatele.^{[pozn. 1]}

Domorodá náboženství jsou výrazně různorodá ve věrských představách, praktikách a podobně, ale někteří badatelé se snaží identifikovat jejich obecné znaky. Religionista Christopher Partridge tak hovoří o víře v posvátno určitých, převážně přírodních, míst a objektů, víru ve vliv duchovních bytostí na lidský život; v četná božstva, démony a duchy předků, a duchovní „energii“, a důraz na mýty.^[1]

Na domorodá náboženství je často nahlíženo s despektem a je jim přisuzována jednoduchost, zastaralost či zaostalost. Jejich nehistorický charakter zase vede k tomu že jsou vedle historických, světových, náboženství chápána jako marginální. V souvislosti s tím se o nich často předpokládá že neprocházela a neprochází žádným vývojem a že jsou nakonec odsouzena k zániku. Přezíravý postoj vede také ke konceptu jednoho „domorodého náboženství“ v různých podobách, oproti mnoha „světovým náboženstvím“. Například keltista John Arnott MacCulloch byl názoru, že „podoba divošského náboženství na různých místech se liší jen málo“. Negativní pohled se často odráží v terminologii, příkladem může být označení „primitivní náboženství“.^[1][2]

Domorodá náboženství jsou často klasifikována geograficky a lze je tak rozdělit do následujících podskupin:

• čínské lidové náboženství a japonský šintoismus
• mrtvá náboženství Předního východu jako mezopotámské nebo egyptské
• náboženství domorodých Austrálců, Polynésanů, Melanésanů a Mikronésanů
• náboženství předkolumbovské Ameriky, jako například aztécké nebo irokézské náboženství
• náboženství uralských, turkických a mongolských národů, často úzce spjatá s šamanismem, jako je sámské náboženství nebo tengrismus
• převážně mrtvá indoevropská náboženství jako slovanské, řecké nebo chetitské, živou výjimkou je kalašské náboženství
• tradiční africká náboženství jako je vodun, bwiti nebo jorubské náboženství, na která navazují některá afroamerická náboženství jako vúdú nebo kandomblé

K odkazu domorodých náboženství se hlásí některá nová náboženská hnutí, především novopohanská a novošamanistická.

Výraz domorodá náboženství je na počátku 21. století upřednostňovaný, ale existuje řada jeho starších i současných alternativ.^[1] Nejednotnost terminologie částečně odráží nejasnou definici a obsah pojmů jako je domorodec, přírodní národy, primitivní společnost, tradice a lid.

• archaická^{[pozn. 2]}
• divošská
• prvotní či původní ^{[pozn. 3]} nebo primitivní^{[pozn. 4]}
• kmenová
• lidová nebo etnická
• domorodá^{[pozn. 5]}
• pre-literární, před-literární, ne-literární, ^{[pozn. 6]}, případně prehistorická
• přírodní, případně náboženství přírodních národů^{[pozn. 7]}
• tradiční^{[pozn. 8]}

Kromě toho se synonymně k pojmu domorodá náboženství někdy také používají jednoslovné starší výrazy, ale s posunutým významem:

• animismus,^[2][3] v původní slova smyslu víra v existenci duše a duchovních bytostí.
• pohanství, pojem používaný, především historicky, v křesťanském kontextu
• šamanismus,^[2] vágně definovaný pojem odkazující na určité duchovní praktiky a představy spojené s transem, původně především v sibiřském kontextu