Pabianice

Pabianice
Hlavní ulice
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	51°39′ s. š., 19°23′ v. d.
Nadmořská výška	174–203 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Lodžské
Okres	Pabianice
Gmina	městská gmina
Pabianice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	32,99 km²
Počet obyvatel	59 910 (2024)
Hustota zalidnění	1 816 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Grzegorz Mackiewicz
Vznik	1297 (městská práva)
Oficiální web	um.pabianice.pl
Telefonní předvolba	(+48) 42
PSČ	95-200
Označení vozidel	EPA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pabianice je město ve středním Polsku v Lodžském vojvodství ve stejnojmenném okrese, ležící 10 km jihozápadně od Lodže, s níž je spojeno meziměstskou tramvajovou dopravou. Pabianicemi protéká řeka Dobrzynka. V roce 2024 zde žilo 59 910 obyvatel.^[1]

Založeny byly asi v desátém století, první písemná zmínka pochází z roku 1297. Název se odvozuje buď od mužského jména Fabián nebo od výrazu pobawianice naznačujícího, že se v místních lesích šlechta bavila lovem. Od devatenáctého století jsou Pabianice důležitým centrem textilního průmyslu. Vedle Poláků zde žila i početná židovská a německá menšina. Nejvýznamnější památkou je renesanční dvůr krakovské kapituly.

Ve městě sídlí ženský basketbalový klub Polfa Pabianice, čtyřnásobný mistr Polska.

Pabianice vznikly zřejmě na přelomu 10. a 11. století jako nevelká osada při říčce Dobrzynka. Zakladatelem obce byl pravděpodobně muž jménem Fabian (Pabian), je možné, že byl původem z Čech, protože v těch dobách tam bylo toto jméno velmi oblíbené. Existuje však verze, že název má původ v zálibě zakladatelů města v honu (s tím, že původní varianta zněla Pobijanice, ze slova Bijan), ale traduje se i verze o kněžně Fabiance, která byla tak ošklivá, že se musela ukrývat před lidmi na zdejším zámku.

Městská práva získaly v roce 1297 (někteří historici datum zpochybňují).

V 18. století začínají do města přicházet němečtí kolonisté. Byli to zruční řemeslníci (krejčí, barváři). Část z nich se polonizovala (např. předkové Maxmilána Kolbeho). Třetím významným etnikem byli Židé, v roce 1836 vznikla židovská obec, 1847 postavili synagogu. V roce 1849 tvořili 15 procent obyvatel. Až do roku 1862 však měli formálně zakázáno bydlet ve městě.

Pabianice byly včleněny do Třetí říše. Byly zavřeny všechny polské školy, plánovalo se vysídlení Poláků na východ a osídlení města Němci. Polští obyvatelé byli vystěhováni z lepších domů, do kterých se nastěhovali Němci.

Začátkem roku 1940 bylo vytvořeno ghetto pro Židy, většina jeho obyvatel byla později zavražděna (mnozí zahynuli již dříve kvůli epidemiím a hladu). Válku přežilo jen velmi málo židovských obyvatel, ti se většinou vystěhovali do Izraele.

• Maxmilián Kolbe (1896–1941) – polský římskokatolický kněz, ve městě studoval a je jeho patronem
• Dora Diamantová (1898–1952) – herečka, přitelkyně Franze Kafky
• Henryk Stenzel (1899–1980) – paleontolog
• Krystyna Mikołajewska (*1939) – herečka, představitelka hlavní role ve filmu Dita Saxová

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pabianice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pabianice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• http://www.pabianicki.net.pl/pabianice_miasto.htm
• http://histmag.org/Podroze-z-Histmag.org-1-Pabianice-miasto-w-cieniu-Lodzi-6007