Parnall Peto
| Parnall Peto | |
|---|---|
 Parnall Peto se připravuje ke startu z HMS M2 | |
| Určení | průzkumný hydroplán |
| Výrobce | George Parnall and Company Limited |
| Šéfkonstruktér | Harold Bolas |
| Zařazeno | 4. června 1925 |
| Uživatel | Spojené království |
| Vyrobeno kusů | 2 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Parnall Peto byl britský dvoumístný plovákový letoun. Tento letoun byl určen pro start z ponorky. Letoun Parnall Peto startoval z letadlové ponorky HMS M2. Peto měl velmi malé rozměry, protože muselo být možné složit ho do ponorky. První letoun N181 byl poháněn motorem Bristol Lucifer o výkonu 128 HP.[1] Letoun měl plováky z mahagonové překližky typu "Consuta". Byl postaven ze dřeva, textilu, hliníku a oceli. Byl zkonstruován konstruktérem Haroldem Bolasem a poprvé vzlétl 4. června 1925. Výkony byly uspokojivé, ale přesto byl postaven nový letoun N182 s novými křídly, kovovými plováky a novým motorem Armstrong Siddeley Mongoose o výkonu 169 hp. Testy na moři i ve vzduchu prokázaly, že konstruktér Harold Bolas požadavky splnil, a letadlo bylo prohlášeno za výjimečně dobré.[2]
- N181 – Byl zničen na Gibraltaru 11. února 1930, ale poté byl opraven a s vylepšenými plováky byl přejmenován na N225. Byl ztracen při potopení ponorky HMS M2.
- N182 – Havaroval 29. června 1930 ve Stokes Bay.[3]
Hlavní technické údaje
Údaje:[4]
- Osádka: 2 (pilot a pozorovatel)
- Nosná plocha křídel: 15,66 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 585 kg
- Vzletová hmotnost: 878 kg
- Délka: 6,97 m
- Rozpětí křídel: 8,80 m
- Výška: 2,75 m
- Pohon: Armstrong Siddeley Mongoose
- Dostup: 11 300 m
- Maximální rychlost: 181 km/h
- Stoupavost: 186 m/min
- Vytrvalost: 2 h
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parnall Peto na anglické Wikipedii.
- ↑ Parnall Peto [online]. [cit. 2025-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Parnall Peto. www.airwar.ru [online]. [cit. 2025-03-31]. Dostupné online.
- ↑ JACKSON, A.J. British Civil Aircraft since 1919 Volume 3. London: Putnam, 1974. ISBN 0-370-10014-X.. S. 440.
- ↑ WIXEY, Kenneth E. Parnall aircraft since 1914. Annapolis, Maryland: Naval Institute Pr, 1990. 240 s. (Putnam aieronautical books). ISBN 978-1-55750-930-7. S. 159–160.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Parnall Peto na Wikimedia Commons - Parnall Peto