Pata (okres Galanta)
| Pata | |
|---|---|
 kostel Narození Panny Marie | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°16′25″ s. š., 17°49′38″ v. d. |
| Nadmořská výška | 138 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Galanta |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Pata | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 17,55 km²[1] |
| Počet obyvatel | 3 274 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 186,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Jozef Berčík[3] |
| Vznik | 1138 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 031 |
| PSČ | 925 53 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | GA |
| NUTS | 503959 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pata je obec na Slovensku v okrese Galanta. Obec se nachází v centrální části Podunajské nížiny na jihozápadním okraji Nitranské pahorkatiny. Leží 9 km východně od města Sereď, v těsné blízkosti rychlostní silnice R1 (E58) Trnava – Nitra, přičemž je ve vzdálenosti 25 km od Trnavy i od Nitry.
Historie
Archeologické nálezy dokládají, že území obce bylo osídleno již v pravěku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1156. V listině ostřihomský arcibiskup Martyrius opravňoval kanovníky ostřihomské kapituly vybírat desítky z Paty („Pta“) a jiných vesnic jeho arcibiskupství. Konkrétně Pata byla přidělena kanovníkovi Diuovi. Druhá písemná zmínka o obci pochází z roku 1252 a váže se k místnímu obyvateli, zemanu Ladislavovi z Paty. Samotná obec vznikla zřejmě právě z původní zemanské usedlosti. Už ve středověku se na území obce nacházel kostel. S jistotou je doložen od roku 1332, což vyplývá ze záznamů papežských výběrčích desátků.
Obce se přímo dotkla maďarská revoluce v letech 1848/1849. V roce 1849 se maďarské vojsko v čele s velitelem Josefem Naďšándorem snažilo bránit povodí Váhu před postupujícím císařským vojskem. I přes počáteční maďarské úspěchy se císařskému vojsku v červnu podařilo prolomit vojenskou linii a proniknout za Vah. Na území Paty se následně odehrála bitva mezi císařskými vojsky a honvédským jezdectvím. Maďarské vojsko bylo zdecimováno a vyžádalo si smrt 140 honvédů.
Obce se dotkla druhá světová válka. Mnozí její obyvatelé bojovali a zemřeli na východní frontě. V prosinci 1944 obec obsadila německá vojska, 22. prosince 1944 byla obec bombardována sovětským letectvem. Německá vojska se v obci opevnila, přičemž na práce využívala i místní síly. Přímé boje na území obce trvaly v období od 29. března do 1. dubna 1945, kdy byla obec osvobozena.[4]
Pamětihodnosti
Žádný objekt v obci není zapsán v Ústředním seznamu památkového fondu. V obci je římskokatolický kostel Narození Panny Marie z roku 1820, který byl postaven na místě původního kostela uváděného již v roce 1332 a nově postavený kostel z roku 2007. Za vsí je obelisk připomínající střet maďarských honvédských vojsk s císařskými vojsky u Paty ve dnech 16. - 19. června 1849.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pata na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Jozef Berčík je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ KLOBUČNÍK, Miroslav. Z dejín obce Pata. Pata : Obecný úrad Pata, 2008.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pata na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
