Paul Fiedler von Jürgen
Paul Fiedler von Jürgen | |
---|---|
![]() | |
Velitel námořní základny v Pule | |
Ve funkci: 1917 – 1918 | |
Předchůdce | Eugen von Chmelarž |
Nástupce | Franz von Holub |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | admirál (1917), viceadmirál (1914), kontradmirál (1912) |
Narození | 23. června 1861 Zeltweg |
Úmrtí | 24. dubna 1919 (ve věku 57 let) Štýrský Hradec |
Ocenění | Řád železné koruny, Leopoldův řád |
Commons | Paul Fiedler von Jürgen |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paul Josef Julius Fiedler von Jürgen (23. června 1861 Zeltweg – 24. dubna 1919 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1878. Za první světové války byl velitelem křižníkové flotily a nakonec velitelem námořní základny v Pule. V roce 1917 dosáhl hodnosti admirála a v roce 1918 byl povýšen do šlechtického stavu.
Biografie

Byl synem ředitele továrny Julia Fiedlera a dětství prožil ve svém rodišti. První vzdělání získal ve Wolfsbergu a po reálce v Klagenfurtu studoval na C. k. námořní akademii v Rijece (1874–1878). K námořnictvu nastoupil v roce 1878 jako kadet a sloužil na různých lodích, působil také u Hydrografického úřadu v Pule (1880–1881). V roce 1883 byl povýšen na praporčíka[1] a mimo jiné sloužil na výcvikových lodích. Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1890,[2] poručík I. třídy 1893).[3] Jako navigační důstojník na korvetě SMS Fasana absolvoval cestu kolem světa (1891–1893),[4] později na jachtě SMS Greif doprovázel císařovnu Alžbětu a korunní princeznu Štěpánku (1893). V letech 1896–1897 navštěvoval školu pro důstojníky dělostřelectva, působil u námořních základen v Pule a Terstu. V letech 1897–1898 se zúčastnil expedice do Rudého moře a mezitím dostal pod velení menší válečná plavidla.[5]
V roce 1901 byl povýšen na korvetního kapitána a v letech 1902–1903 byl zástupcem přednosty oddělení námořních zpravodajských služeb[6] a v letech 1904–1906 působil u Námořního technického výboru. Mezitím v roce 1905 získal hodnost fregatního kapitána[7] a v letech 1906–1907 byl šéfem štábu eskadry, poté byl několik let velitelem admirálské jachty SMS Lacroma se souběžným přidělením k námořnímu sborovému velitelství v Pule. K datu 1. května 1908 byl povýšen na kapitána řadové lodi[8][9] a v letech 1908–1910 byl velitelem výcvikové lodi SMS Custozza,[10] na jaře 1909 byl krátce velitelem křižníku SMS Sankt Georg Jako velitel bitevní lodi SMS Radetzky vykonal v červnu 1911 plavbu do Anglie a zúčastnil se námořní přehlídky ve Spitheadu na počest korunovace krále Jiřího V.[11]
K datu 1. května 1912 byl povýšen na kontradmirála[12] a jako velitel křižníkové flotily se podílel na mobilizaci námořnictva během balkánských válek. V říjnu 1913 převzal vedení námořního arzenálu v Pule[13] a dne 1. května 1914 získal hodnost viceadmirála.[14] Za první světové války byl jeho vlajkovou lodí křižník SMS Sankt Georg, s nímž opět velel křižníkové flotile.[15] Po vstupu Itálie do války na straně Dohody vedl několik útoků proti italskému pobřeží. V březnu 1917 byl jmenován velitelem námořní základny a pevnosti v Pule a k datu 1. května 1917 získal hodnost admirála.[16] V únoru 1918 měl výrazný podíl na potlačení vzpoury v Boce Kotorské. Od března 1918 byl již jen velitelem pevnosti v Pule a v srpnu 1918 byl bez bližšího zařazení přidělen k námořnímu sborovému velitelství.[17]
Po zániku monarchie byl k datu 1. ledna 1919 penzionován[18] a zemřel krátce poté ve Štýrském Hradci, kde byl pohřben v evangelické části hřbitova St Peter.[19]
V roce 1903 se oženil s uherskou šlechtičnou Julií Kenessey von Kenesse (1885–1977), měli spolu tři děti.
Tituly a ocenění
_(cropped).jpg)
Jako velitel námořní základny v Pule obdržel v roce 1918 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Téhož roku byl později povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Jürgen (25. června 1918).[20] Byl nositelem řady vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.
Rakousko-Uhersko
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1903)
Vojenský záslužný kříž (1908)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Řád železné koruny III. třídy (1911)
Mobilizační kříž (1913)
Služební odznak pro důstojníky (1913)
rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915)
Karlův vojenský kříž (1917)
Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací (1918)
Zahraničí
Řád Medžidie II. třídy (1906, Osmanská říše)
Železný kříž II. třídy (1916, Německo)
Železný kříž I. třídy (1917, Německo)
Řád červené orlice I. třídy (1917, Německo)
Řád pruské koruny II. třídy (1917, Německo)
Odkazy
Reference
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1884; Vídeň, 1884; s. 60 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1891; Vídeň, 1891; s. 14 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1894; Vídeň, 1894; s. 14 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 13, 144 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungs.iste der k. u. k. Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1900; s. 10, 127 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1903; Vídeň, 1903; s. 173 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1906; s. 1259 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K.Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 1314 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1912; s. 338 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 183dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungs.iste der k. u. k. Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1911; s. 11 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1913; Vídeň, 1912; s. 1455 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 355 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 11 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 12 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1917; Vídeň, 1917; s. 12 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 11 dostupné online
- ↑ Služební postup Paula Fiedlera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 45 dostupné online
- ↑ Hrobka admirála Paula Fiedlera dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 44 ISSN 0036-5246
Literatura
- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 425–431 (heslo Paul Fiedler von Jürgen) ISBN 3-7648-2519-7