Paul Julius Reuter

Paul Julius Reuter
Paul Julius Reuter (Desetiletí od 1860)
Paul Julius Reuter (Desetiletí od 1860)
Rodné jménoIsrael Beer Josaphat
Narození21. července 1816
Kassel
Úmrtí25. února 1899 (ve věku 82 let)
Nice
Místo pohřbeníhřbitov ve West Norwoodu
Povolánínovinář, spisovatel, vydavatel a podnikatel
Oceněnínobilitace (1871)
Manžel(ka)Ida Maria Magnus
DětiHerbert de Reuter[1]
George Baron de Reuter
Clementine Maria Chermside
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha P. J. Reutera v londýnské City

Paul Julius baron von Reuter (21. července 1816 Kassel25. února 1899 Nice) byl britský novinář a mediální podnikatel německého původu, jenž založil tiskovou agenturu Reuters.[2]

Biografie

Narodil se v německém městě Kasselu v židovské rodině jako Israel Beer Josaphat. Jeho otec byl rabín.

V Göttingenu se Reuter setkal s C. F. Gaussem, jenž prováděl pokusy s přenosem elektrických signálů pomocí kabelů.

29. října roku 1845 Reuter odjel do Londýna a začal používat jméno Joseph Josephat. 16. listopadu téhož roku konvertoval ke křesťanství a změnil své jméno na Paul Julius Reuter. O týden později, 23. listopadu, se oženil v Berlíně s Idou Marií Elizabeth Clementinou Magnusovou a měl s ní dva syny.

V roce 1847 spolu s Josephem Abrahamem Stargardtem založili v Berlíně knižní vydavatelství Reuter and Stargardt. Po vypuknutí revoluce roku 1848 vydávali radikální pamflety. Po selhání revoluce opustil Německo a odešel do Paříže, kde pracoval v informační agentuře C.-L. Havase, pozdější Agence France-Presse.

V době, kdy vznikala telegrafie, Reuter založil v Cáchách první kancelář Reuters. Na telegrafní trase Berlín–Paříž scházelo propojení v úseku Cáchy–Brusel; Reuter toto spojení zajistil pomocí poštovních holubů. Ti umožňovali doručování zpráv mnohem rychleji než poštovní vlaky, díky čemuž Reuter měl výrazně rychlejší přístup k informacím z pařížské burzy. Holubi byli nahrazeni přímým telegrafním spojením roku 1851.[3]

V roce 1851 Reuter znovu přesídlil do Londýna a zřídil kancelář u londýnské burzy cenných papírů. V té době založil tiskovou agenturu Reuters, která se později stala jednou z největších světových agentur informujících o finančních trzích.

17. března 1857 Reuter získal občanství Velké Británie. Následně se zasadil o zřízení telegrafního spojení na evropský kontinent pod Lamanšským průlivem. Roku 1863 bylo dále prodlouženo na jihozápadní pobřeží Irska, do Corku. Z lodí připlouvajících ze Spojených států amerických byly poblíž Corku vhazovány do moře nádoby s depešemi, které byly vytahovány a ihned telegrafovány do Londýna; tam se tak dostávaly před příjezdem lodí.

7. září 1871 udělil Reuterovi kníže ze Saska-Coburgu Ernest II. titul barona.

V roce 1872 si s pomocí úplatků vyjednal u perského šáha Násira ad-Dína koncesi na téměř veškeré tehdy známé přírodní bohatství země a její industrializaci.[4] Reuter získal sedmdesátiletý monopol na stavbu a provoz železnice, na výnos z dolů (kromě dolů na zlato, stříbro a drahé kameny), na výstavbu vodních kanálů a kanátů a veškeré komunikační infrastruktury (silnic a telegrafů), a také podíly ze všech postavených továren a mlýnů. Na dobu dvacetipěti let měl také monopol na výběr cel. Persii měl být ponechán pouze podíl zhruba 20 % na výnosech z industrializace země.[5] Po zveřejnění znění koncese sklidila všeobecné pobouření všech vrstev Persie a krátce nato byla anulována.[6] Koncese přesto byla jedním z momentů posílení antibritských nálad v perské společnosti.

Julius Reuter zemřel ve francouzském městě Nice v tzv. Reuterově vile. Byl pohřben do rodinné hrobky v Londýně na hřbitově West Norwood Cemetery.

Roku 1940 natočil režisér William Dieterle 90minutový film A Dispatch From Reuter's, který zpracovává život J. Reuterse a jeho činnost v informační agentuře.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Julius Reuter na francouzské Wikipedii.

  1. Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online. [cit. 2024-11-23].
  2. Paul Julius Reuter – the founder of Reuters. about.reuters.com [online]. [cit. 2009-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-06. 
  3. Standage, T. The Victorian Internet (1999)
  4. Who knew? The Baron and Iran. www.thebaron.info [online]. [cit. 2025-06-01]. Dostupné online. 
  5. KEDLESTON, Marquess George Nathaniel Curzon Curzon of. Persia and the Persian Question. [s.l.]: Longmans, Green & Company 706 s. Dostupné online. S. 480. (anglicky) 
  6. LAMBTON, Ann K. S. Qājār Persia: Eleven studies. [s.l.]: I. B. Tauris & Co 341 s. Dostupné online. S. 223. (anglicky) 

Literatura

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky) 

Externí odkazy