Pavel Tůma

Pavel Tůma (* 5. května 1985) je český komunální politik, člen strany PRO a náměstek primátora města Chomutov.^[1] V rámci své funkce se věnuje správě městského majetku, informačním technologiím a dohledu nad městskými organizacemi.^[2] V roce 2025 oznámil kandidaturu do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za Ústecký kraj, kde ve své kampani akcentuje témata energetické soběstačnosti měst, podpory lidí nad 50 let, veřejného pořádku a transparentní správy veřejného majetku.

• V komunální politice působí jako dlouholetý zastupitel města Chomutov.
• Dne 16. září 2024 byl zvolen náměstkem primátora na zasedání zastupitelstva města, které reagovalo na rezignaci bývalého primátora Marka Hrabáče.^[3]
• Je členem městské rady za PRO

Ing. Pavel Tůma žije a působí v Ústeckém kraji, kde studoval, podnikal i vstoupil do veřejného života. V minulosti vedl rodinnou firmu o 86 zaměstnancích. Od roku 2012 se věnuje komunální politice, kde postupně zastával funkce zastupitele, radního a od roku 2024 působí jako druhý náměstek primátora Statutárního města Chomutov.^[4][5] V témže roce se stal také krajským zastupitelem za Ústecký kraj.^[6]

Kromě politického působení je aktivní v několika mysliveckých sdruženích, věnuje se včelařství a sportovnímu rybolovu. V minulosti se podílel na legislativních jednáních týkajících se novelizace vinařského zákona.^[7]

Pavel Tůma absolvoval v letech 2000–2004 Gymnázium Chomutov, kde složil maturitní zkoušku.^[8] Vysokoškolské vzdělání získal na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor Informační technologie, kde v letech 2006–2010 získal bakalářský titul. ^[9]V období 2010–2012 pokračoval magisterským studiem (titul Ing.) na Vysoké škole finanční a správní v Mostě, v oboru marketingová komunikace.^[10]

Pavel Tůma působil jako náměstek primátora statutárního města Chomutov za hnutí ANO.^[11] V roce 2025 byl spolu s dalšími radními vyzván krajským předsednictvem hnutí k rezignaci v souvislosti s kauzou tehdejšího primátora Milana Petriláka. Tůma se rozhodl výzvu neakceptovat a následně vystoupil z hnutí ANO. V důsledku hromadného odchodu členů došlo k zániku místní organizace ANO v Chomutově^[12].^[13] Po ukončení působení v ANO se Tůma připojil ke straně PRO a v rámci spolupráce s hnutím SPD kandiduje ve volbách do Poslanecké sněmovny.^[14]

Krajské zastupitelstvo: Od roku 2024 je Pavel Tůma členem Zastupitelstva Ústeckého kraje. Mandát získal ve volbách jako kandidát za hnutí ANO. V průběhu volebního období se podílel na činnosti krajského zastupitelstva, přičemž se zaměřoval zejména na oblast regionálního rozvoje a komunální politiky. Po svém odchodu z hnutí ANO pokračuje ve funkci krajského zastupitele jako člen strany PRO.^[15]

Komunální činnost: Pavel Tůma působí v komunální politice města Chomutov, kde zastává funkci náměstka primátora. V rámci své gesce má na starosti odbor majetku města, odbor informačních technologií, příspěvkovou organizaci Zoopark Chomutov a městské společnosti Teplo Chomutov s.r.o. a KULTURA A SPORT CHOMUTOV s.r.o.. Aktivně se podílí na správě městského majetku, rozvoji digitálních služeb a podpoře kulturních a sportovních aktivit ve městě. Jeho působení v komunální sféře je charakteristické důrazem na efektivní správu veřejných prostředků a podporu městských institucí.^[16][17]

V roce 2025 se vyjádřil k politickému tlaku ze strany krajského vedení hnutí ANO, které vyzvalo chomutovské radní k rezignaci. Tůma rezignaci odmítl s tím, že „stranická disciplína se dá dodržovat jen do určité doby“ a že „ze strany vedení ANO by byla na místě jistá shovívavost“. Vystupuje jako umírněný hlas stability v době politického napětí ve městě.^[18]

V roce 2025 oznámil kandidaturu za stranu PRO do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za Ústecký kraj. Ve své kampani se zaměřuje na následující regionu blízká témata:

Pavel Tůma se ve své politické práci zaměřuje na praktická témata související s chodem měst, komunálními službami a kvalitou života obyvatel. Mezi jeho hlavní oblasti zájmu patří energetická soběstačnost, podpora lidí nad 50 let, transparentní správa veřejného majetku a bezpečnost.^[19]

Energetická soběstačnost měst

Tůma prosazuje snížení závislosti měst na centrálních dodavatelích energií a posílení místních zdrojů. Mezi nástroje této strategie řadí komunitní fotovoltaiku, bioplynové stanice, kotelny na biomasu, kogeneraci a energetické projekty typu EPC. Přínosy zahrnují nižší náklady pro obyvatele, ekologický provoz, stabilitu dodávek a rozvoj místní ekonomiky. Za příklad uvádí obec Kněžice ve Středočeském kraji, která dosáhla plné energetické soběstačnosti díky využití biomasy a bioplynu.^[20]

Podpora lidí nad 50 let

Tůma klade důraz na důstojné pracovní uplatnění osob starších 50 let. Cílem je jejich aktivní zapojení do života regionu prostřednictvím rekvalifikací, daňových úlev pro zaměstnavatele, komunitních center, mentoringových programů nebo sdílených pracovních pozic. Tato opatření mohou vést ke snížení nezaměstnanosti, omezení sociální izolace a posílení mezigenerační solidarity. Podporu státu v této oblasti reprezentují projekty Úřadu práce ČR jako „50 PLUS“, „Jdi dál!“ nebo „Generační tandem“.

Transparentní správa veřejného majetku

Jedním z pilířů Tůmova programu je efektivní a kontrolovatelné nakládání s městským a obecním majetkem. Mezi navrhované nástroje patří veřejné aukce, otevřená data, digitální evidence majetku, pasportizace a pravidelné audity. Transparentní hospodaření přispívá ke zvýšení důvěry veřejnosti, úsporám rozpočtu, omezení korupce a lepšímu plánování investic. Jako příklad dobré praxe uvádí činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který zavedl elektronické aukce a veřejně zpřístupňuje data o majetku ve své správě.

Bezpečnost a veřejný pořádek

Tůma se hlásí k aktivnímu přístupu měst k zajištění bezpečného a klidného prostředí. Mezi klíčové nástroje patří rozvoj městské policie, kamerové systémy, programy prevence kriminality, spolupráce s komunitami a tvorba veřejných vyhlášek. Výsledkem má být snížení násilné kriminality, zvýšená ochrana dětí a seniorů a rychlá reakce na incidenty. Obce by podle něj měly mít legislativní nástroje pro regulaci rušení nočního klidu, prodeje alkoholu na veřejnosti a dalších rizikových faktorů.

Pavel Tůma se ve svém programu hlásí rovněž k postupné a sociálně citlivé transformaci české energetiky, zejména v regionech s historickou závislostí na uhelných elektrárnách. Podporuje tzv. přirozenou transformaci, která klade důraz na technologickou rozmanitost, energetickou stabilitu a sociální spravedlnost.^[21]

Transformace by podle něj měla probíhat s ohledem na místní obyvatele, zaměstnance energetických provozů i širší regionální ekonomiku. Tůma prosazuje, aby se změny v energetickém mixu neřídily pouze emisními cíli, ale také reálnými možnostmi regionů, dostupností řiditelných zdrojů a dopady na zaměstnanost.^[22]

Mezi klíčové principy přirozené transformace řadí:

• Zachování energetické bezpečnosti během přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům
• Podporu komunitní energetiky a decentralizovaných zdrojů
• Využití Modernizačního fondu pro projekty, které mají přímý přínos pro obyvatele regionu
• Zapojení místních lidí do rozhodování o transformačních projektech
• Ochranu pracovních míst v energetice a souvisejících oborech

Tůma kritizuje přístup, kdy jsou transformační projekty řízeny výhradně z centra bez znalosti místních podmínek. Podle něj je nutné, aby stát i kraje respektovaly specifika regionů jako je Ústecký kraj, kde energetika tvoří významnou část ekonomiky a zaměstnanosti.