Pavla Vykopalová

Pavla Vykopalová
Základní informace
Narození23. března 1972 (53 let)
Praha, Československo
Povoláníoperní pěvkyně
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
PodpisPodpis
Webwww.vykopalova.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavla Vykopalová (* 23. března 1972, Praha)[1] je česká operní pěvkyně, jedna z nejobsazovanějších[2] českých sopranistek současnosti.

Vystudovala zpěv na Státní konzervatoři v Praze, studium ukončila v roce 1993. Nejprve byla členkou Pražského filharmonického sboru, sólovou kariéru zahájila jako mezzosoprán pod pedagogickým vedením Lenky Šmídové a od roku 1997 prof. Jiřího Kotouče. V roce 2006 přešla na soprán, v soukromých hodinách pokračuje u prof. Marie Urbanové. Má ve svém repertoáru operní role od baroka až do 20. století, kromě opery se věnuje také oratorní, kantátové i písňové literatuře včetně současné tvorby.

Angažmá

V průběhu studia na konzervatoři vystupovala v představeních Opery Mozart, po absolvování konzervatoře jí bylo nabídnuto angažmá v operním souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni (1998). Od ledna 2009 je členkou Národního divadla Brno, zároveň vystupuje jako stálý host opery Národního divadla v Praze (od roku 1999) a Státní opery Praha. V roce 2003 vystoupila v Théâtre du Châtelet v Paříži (role Karolky – Janáček: Její pastorkyňa). V letech 2011–12 ztvárnila v tomtéž díle titulní roli Jenůfy v koprodukci tří francouzských operních domů – Rennes, Limoges a Reims. V roce 2013 účinkovala v titulní roli Janáčkovy Káti Kabanové v sérii představení Dánské národní opery a se stejnou rolí debutovala v roce 2018 na pódiu neapolského Teatro di San Carlo pod taktovkou Juraje Valčuhy. V květnu 2014 vystoupila na turné s dirigentem Ivánem Fischerem a Budapest Festival Orchestra v titulní roli koncertního provedení Dvořákovy Rusalky.

Sopránové role

Národní divadlo Praha

Státní opera Praha

Národní divadlo Brno

Ostatní operní produkce

  • Káťa (Janáček: Káťa Kabanová) – Teatro di San Carlo, Neapol, 2018
  • Káťa (Janáček: Káťa Kabanová) – Danish National Opera 2013
  • Jenůfa (Janáček: Její pastorkyňa) – koprodukce Opéra de Rennes, Opéra de Limoges a Opéra de Reims (2011–12)
  • Clarice (G. Scarlatti: Dove è amore è gelosia – koncertní provedení; 2009)

Oratorní a kantátový repertoár

Písňové cykly

  • Dvořák: Písně milostné, op. 83
  • Dvořák: Sirotek – Rozmarýna, Op. 5
  • Dvořák: Čtyři písně, Op. 82
  • Wiedermann: Zpěvy duchovní
  • Martinů: Nový Špalíček, H 288
  • Ravel: Shéhérazade
  • Šostakovič: Ze židovské poezie, op. 79
  • Pololáník: Velikonoční cesta

Dřívější mezzosopránové role

  • Dido (Purcell: Dido a Aeneas – Divadlo J.K.Tyla v Plzni)
  • Ruggiero (Händel: Alcina – koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Bertarido (Händel: Rodelinda – koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Rinaldo (Händel: Rinaldo – koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Elisa (Bononcini: Astarto – koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Vénus (Saint-Saëns: Hélène – koncertní provedení ve Státní opeře Praha)
  • Alcina (Vivaldi: Orlando furioso – Státní opera Praha)
  • Princ Orlofsky (Strauss: Netopýr – Státní opera Praha)
  • Fenena (Verdi: Nabucco – Státní opera Praha)
  • Mercedes (Bizet: Carmen – Státní opera Praha)
  • Béatrice (Berlioz: Béatrice et Bénédict – Státní opera Praha)
  • Druhá dáma (Mozart: Kouzelná flétna – Státní opera Praha; Národní divadlo v Praze)
  • Druhá žínka (Dvořák: Rusalka – Státní opera Praha; Národní divadlo v Praze)
  • Dorabella (Mozart: Così fan tutte – Opera Mozart; Státní opera Praha; Národní divadlo v Praze)
  • Pastýř (Puccini: Tosca – Národní divadlo v Praze)
  • Záviš (Smetana: Čertova stěna – Národní divadlo v Praze)
  • Cherubín (Mozart: Figarova svatba – Národní divadlo v Praze)
  • Minerva (Rameau: Castor et Pollux – Národní divadlo v Praze)
  • Karolka (Janáček: Její pastorkyňa – Národní divadlo v Praze; Théâtre du Châtelet, Paris)

Ocenění

Nahrávky

Reference

  1. ↑ FRANKOVÁ, Jana. Vykopalová, Pavla [online]. Ceskyhudebnislovnik.cz, rev. 2008-07-17 [cit. 2013-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-26. 
  2. ↑ Pavla Vykopalová: Kalhotkové role mně začaly vadit Archivováno 27. 12. 2013 na Wayback Machine., operaplus.cz
  3. ↑ ČTK. Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře získala Vránová. České noviny.cz [online]. 2017-03-25, rev. 2017-03-25 [cit. 2017-03-25]. Dostupné online. Ve webovém archivu [1]. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.