Pavol Slatinský

rtm. Pavol Slatinský
rtm. Pavol Slatinský
Jiná jména	do roku 1941 Pavol Salatnay
Narození	7. ledna 1914; Domaníky; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. dubna 1945 (ve věku 31 let); Závada; Velkoněmecká říše
Příčina úmrtí	sestřelen
Místo pohřbení	hřbitov Petrovice u Karviné
Národnost	slovenská
Povolání	armádní pilot
Zaměstnavatelé	Československá a slovenská armáda, 1. československá smíšená letecká divize v SSSR
Choť	Margita Ivádiová
Děti	dcery Eva a Magdaléna
Rodiče	Johana a Ján Salatnayovi
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Pavol Slatinský (do roku 1941 Pavol Salatnay, 7. ledna 1914 Domaníky – 19. dubna 1945 Závada) byl slovenský pilot, účastník Slovenského národního povstání a příslušník 1. československé smíšené letecké divize.

Život

Před druhou světovou válkou

Pavol Salatnay se narodil 7. ledna 1914 v Domaníkách na jižním Slovensku v rodině rolníka a od roku 1919 železničního zaměstnance Jána Salatnaye a jeho manželky Johany. Vychodil obecnou školu v Hontianských Nemcích, měšťanskou školu v Krupině a vyučil se zámečníkem. V roce 1936 se přihlásil do akce 1000 nových pilotů republice a ve zvolenském aeroklubu získal pilotní výcvik. Po jeho ukončení stále v roce 1936 nastoupil prezenční vojenskou službu, v rámci které jeho letecký výcvik pokračoval. Postupně sloužil v Piešťanech, Chebu a Prostějově, od roku 1937 pak na letišti ve Spišské Nové Vsi.

Pomník Pavola Slatinského a Jána Bilky v Závadě

Druhá světová válka

Po rozpadu Československa v březnu 1939 přešel Pavol Salatnay do nově vzniklé slovenské armády, místo jeho působení ve Spišské Nové Vsi se nezměnilo. Ještě v roce 1939 se zúčastnil bojů s Maďary a oženil se s Margitou Ivádiovou. Manželům se v roce 1940 narodila dcera Eva a v roce 1944 dcera Magdaléna. V roce 1941 s poslovenštil příjmení na Slatinský. Po vypuknutí Slovenského národního povstání se k němu přidal. S nákladním automobilem naloženým leteckým materiálem se přesunul na letišti Tri Duby, kde poté působil jako pilot Kombinované letky. Létal na pozorovacích a lehkých bombardovacích dvouplošnících Letov Š-328 společně s pozorovatelem a budoucím spisovatelem Jozefem Modrovichem.^[1] Na své konto si zapsal poškození nepřátelského letounu Focke-Wulf Fw 189. Před porážkou povstání byl společně s dalšími 8. října 1944 letecky přepraven do Sovětského svazu a zařazen do 3. československého bitevního pluku. Po přeškolení začal létat na strojích Iljušin Il-2 a utvořil posádku se zadním střelcem des. Jánem Bilkou. Dne 19. dubna 1945 se oba zúčastnili v rámci Ostravské operace útoku na německé pozice u Závady na Karvinsku. Jejich stroj Iljušin Il-2 č. 23, který startoval z letiště v Porębě, se po zásahu nepřátelskou palbou zřítil k zemi, oba letci zahynuli. Provizorně byli pohřbeni u místní školy, na podzim 1945 byly jejich ostatky přemístěny na hřbitov v nedalekých Petrovicích.^[2] Trosky stroje byly vyzdviženy v roce 1979. Dosáhl hodnosti rotmistra.

Upomínky

Pavolu Slatinskému byla na jeho rodném domě v Domaníkách čp. 65 odhalena pamětní deska^[3]
Pavolu Slatinskému a Jánu Bilkovi byl na zahradě základní a mateřské školy v Závadě odhalen pomník

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[1] Jozef Modrovich na stránkách Městské knihovny v Praze

[2] Hrob Pavola Slatinského a Jána Bilky na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

[3] Pamětní deska Pavola Slatinského na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

[1]

[2]

[3]