Petr Horálek

Mgr. Petr Horálek
Petr Horálek (2015)
Petr Horálek (2015)
Narození21. července 1986 (39 let)
Pardubice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ZeměČesko
NárodnostČeská
VzděláníTeoretická fyzika a astrofyzika
Alma materMasarykova univerzita v Brně, Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě
PovoláníPopularizátor astronomie, Fotograf
Znám jakofotograf, umělec, spisovatel, cestovatel, astronom
OceněníAstronomický snímek dne NASA, planetka 6822 Horalek
Webová stránkahttps://www.petrhoralek.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Horálek (* 21. července 1986 Pardubice) je český fotograf, kreslíř, spisovatel, cestovatel, astronom, český delegát Mezinárodní Asociace pro Temné nebe (IDA[1]) a první český Fotovyslanec Evropské jižní observatoře a NOIRLab. Jeho snímky byly několikrát vybrány jako prestižní Astronomický snímek dne NASA, Snímek týdne ESO[2] nebo Česká astrofotografie měsíce.[3] Je po něm pojmenována planetka 6822 Horálek.

Fotografie

Od roku 2011 se Petr Horálek věnuje astrofotografii. Jeho specializací je krajinářská astrofotografie[4], prostřednictvím které zachycuje vzácné astronomické úkazy nebo noční oblohu v kompozici s okolní krajinou. Aby docílil skutečně kvalitního obrazu, nevyužívá pouze matematických metod zpracování digitálního obrazu (zejména k odstranění šumu), ale cestuje do odlehlých míst daleko od civilizace za tmavou oblohou. Snaží se tak poukázat na celosvětovou problematiku světelného znečištění.

Úspěchy a ocenění

V roce 2007 byl poprvé oceněn za svůj snímek v České astrofotografii měsíce.[5] V létě 2014 pak vybrala NASA jeho snímek z Nového Zélandu jako Astronomický snímek dne 29. července s podtitulem Portál do vesmíru na Novém Zélandu.[6] K roku 2023 získal toto prestižní ocenění již 40×,[7][8] čímž se stal nejoceňovanějším Čechem tohoto typu vůbec. Nejvíce jeho snímků pochází z okolí Sečské přehrady. V lednu 2015 se Horálek stal prvním českým fotovyslancem[9] Evropské jižní observatoře, která již několikrát publikovala jeho snímky[10] jako Snímek týdne ESO.[11] V roce 2022 se stal rovněž fotovyslancem vědecké organizace NOIRLab[12]. Za jeho celosvětové úspěchy na poli astrofotografie byla po Petru Horálkovi v říjnu 2015 pojmenována[13] planetka 6822 Horálek,[14] kterou objevila astronomka Zdeňka Vávrová v roce 1986 na Kleti.

Umění

Vyjma fotografii se Petr Horálek věnuje také kresbě, zejména portrétů dívek ale také architektury či emočních kreseb[15].

Cestování

Petr Horálek se věnuje astroturistice. Cestuje po světě za vzácnými nebeskými úkazy anebo noční oblohou. Nejčastěji cestuje za úplnými zatměními Slunce v rámci expedic SAROS, za tímto účelem navštívil Maďarsko (1999), Turecko (2006), Rusko (2008), Čínu a Tibet (2009), Cookovy ostrovy (2010), Austrálii (2012), Ugandu (2013), Faerské ostrovy (2015), Indonésii (2016), USA (2017) nebo Chile (2019 a 2020). Za tmavou oblohou vycestoval do jižního Tichomoří, jižní Afriky, Chile, na Kapverdské ostrovy nebo do Argentiny, kde byl v roce 2017 okraden[16]. V roce 2014 odcestoval na půl roku na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby za našetřené peníze mohl znovu navštívit Cookovy ostrovy. Na populárním ostrově Aitutaki pořídil pravděpodobně historicky úplně první snímek noční oblohy a celý příběh popsal v knize Dobytí jižního hvězdnatého ráje[17].

Spisovatelská činnost

Petr Horálek je autorem čtyř knih: populárně naučné knihy Tajemná zatmění[18] (zevrubný průvodce po zatměních Slunce a Měsíce) z roku 2015 a cestopisu Dobytí jižního hvězdnatého ráje z roku 2016[19]. V roce 2017 připravil ve spolupráci s hudebníkem Milošem Ráblem audiovizuální knihu Nebeské symfonie[20]. V roce 2018 vyšla nová revidovaná verze jeho první knihy Tajemná zatmění s přemluvou Jiřího Grygara a novými snímky profesora Miloslava Druckmüllera. V roce 2024 byla vydána jeho kniha Příběhy vesmírného nomáda[21], kterou publikovala Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo.

Astronomie

Lovejoy Horalek
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy nad observatoří La Silla v Chile. Tato fotografie Petra Horálka byla publikována jako Snímek týdne ESO.[22]

Astronomii se Petr Horálek věnuje již od dětství díky své babičce[23]. Věnoval se jí nejdříve mimoškolně jako koníčku[24], později aktivně jako člen Astronomické společnosti Pardubice, Astronomické společnosti Hradec Králové, Společnosti pro meziplanetární hmotu České astronomické společnosti, šéfredaktor serveru Astro.cz mezi lety 2009-2017 a po studiích astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (mezi lety 2007-2011) i profesně. V letech 2010-2012 působil na Astronomickém ústavu AV ČR jako pozorovatel bolidů, v roce 2013 pak jako odborný pracovník na Hvězdárně v Úpici.

Popularizace astronomie

Popularizaci astronomie se Petr Horálek začal věnovat na Hvězdárně b. A. Krause v Pardubicích v roce 2001 pod vedením Václava Knolla. Připravoval přednášky pro veřejnost, byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a vypomáhal s programem hvězdárny přípravou nejrůznějších výstav, audiovizuálních pořadů nebo pozorovacích akcí vzácných nebeských úkazů pro širokou veřejnost. Při studiích astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně působil jako demonstrátor na Hvězdárně a planetáriu Brno. Na Hvězdárně v Úpici se věnoval přípravě nejrůznějších akcí pro širokou veřejnost. Po návratu z Nového Zélandu v roce 2014 se věnuje zejména přednáškové činnosti pro širokou veřejnost i školní kolektivy[25].

Od roku 2004 napsal přes 340 populárně-astronomických článků[26] pro server Astro.cz, působil také jako redaktor Expresních astronomických informací a autor Českého rozhlasu Leonardo. Ve spolupráci s Českou astronomickou společností připraval tiskové zprávy[27] a prohlášení[28] o významných úkazech na obloze. V roce 2019 se stal novinářem na volné noze a dále informuje o významných úkazech na svém novinářském blogu. Od roku 2020 pracuje na Fyzikálním ústavu v Opavě a také pravidelně přispívá do časopisu Tajemství vesmíru a spravuje facebookový portál Minutky z vesmíru. Vystoupil v několika televizních relacích a dokumentárních filmech[29].

Jako scenárista se podílel na dvou dokumentárních filmech o zatmění Slunce: Podmanivá koróna (2022) a Zázrak ve stínu Měsíce (2024). Druhý zmíněný film režíroval.[30]

Vědecká činnost

Mezi lety 2010-2012 byl Petr Horálek zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Oddělení meziplanetární hmoty.[31] Jako pozorovatel se věnoval zaznamenávání bolidů na ondřejovské stanici Evropské bolidové sítě pod vedením Pavla Spurného a Jiřího Borovičky. V roce 2013 se účastnil expedice do Ugandy za úplným zatměním Slunce. Pořízená data byla využita k matematickému zpracování prof. Miloslavem Druckmüllerem z Vysokého učení technického v Brně[32]. Podobných výsledků pak bylo docíleno[33] během expedice do Wyomingu, USA, v roce 2017 v rámci mezinárodní vědecké expedice Solar Wind Sherpas.[34] V roce 2019 spolu s dalšími fotografy zachytil dopad asteroidu na Měsíc během úplného zatmění Měsíce 21. ledna[35]. Výsledný snímek[36] napomohl k určení vlastností asteroidu i vzniklého kráteru na Měsíci[37].

Odkazy

Reference

  1. ↑ DarkSky International. DarkSky International [online]. 2024-09-11 [cit. 2025-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Astronomický snímek dne NASA, Astronomický snímek týdne ESO
  3. ↑ SPOLEČNOST, Česká astronomická. Česká astrofotografie měsíce. ČAS [online]. 2025-03-14 [cit. 2025-06-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ SPOLEČNOST, Česká astronomická. Krajinářská astrofotografie. ČAS [online]. 2025-03-14 [cit. 2025-06-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Česká astrofotografie měsíce. ČAS. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. 
  6. ↑ APOD: 2014 July 29 - A Sky Portal in New Zealand. apod.nasa.gov [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Český fotograf už podvacáté uspěl v NASA. Jeho snímky vesmíru miluje celý svět [online]. VĚDA 24 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Opavský fotograf Horálek počtyřicáté vyhrál prestižní ocenění snímek dne NASA. ČT24 [online]. 2023-05-29 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Fotovyslancem
  10. ↑ INFORMATION@ESO.ORG. Obrázky. www.eso.org [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ INFORMATION@ESO.ORG. Obrázek týdne. www.eso.org [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ INFO@NOIRLAB.EDU. NOIRLab Ambassadors. noirlab.edu [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Planetka Izeryna a nová jména pro české astronomy. ČAS. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. 
  14. ↑ 6822 Horálek
  15. ↑ HORÁLEK, Petr. Domovské stránky Petra Horálka. www.astronom.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ Světově proslulého astrofotografa Horálka okradli, teď začíná od nuly. Zbyl mu jen jeden fotofilm. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-03-28 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ Dobytí jižního hvězdnatého ráje. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-10. 
  18. ↑ Archivovaná kopie. knihy.cpress.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-24. 
  19. ↑ Archivovaná kopie. www.albatrosmedia.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-10. 
  20. ↑ CPress - Nebeské symfonie. CPress [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-25. 
  21. ↑ KOČI, Eduard. Příběhy vesmírného nomáda [online]. 2024-10-28 [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. (slovensky) 
  22. ↑ https://www.eso.org/public/images/potw1504a/
  23. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Moje setkání s astronomií (3): Petr Horálek. ČAS. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. 
  24. ↑ HORÁLEK, Petr. Domovské stránky Petra Horálka. www.astronom.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-26. 
  25. ↑ HORÁLEK, Petr. Přednášky pro školy a širokou veřejnost. www.astronom.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Petr Horálek | Autoři | Astronomický informační server astro.cz. www.astro.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  27. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Tiskové zprávy | Informace o České astronomické společnosti | Astronomický informační server astro.cz. www.astro.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Astro.cz. Tisková prohlášení | Informace o České astronomické společnosti | Astronomický informační server astro.cz. www.astro.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  29. ↑ Petr Horálek. csfd.cz [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  30. ↑ Zázrak ve stínu Měsíce (2024) | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  31. ↑ Astronomický ústav AV ČR - Oddělení meziplanetární hmoty. www.asu.cas.cz [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online. 
  32. ↑ DRUCKMULLER. Total Solar Eclipse 2013, Uganda. www.zam.fme.vutbr.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  33. ↑ Total Solar Eclipse 2017 images, USA. www.zam.fme.vutbr.cz [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  34. ↑ Solar Wind Sherpas
  35. ↑ APOD: 2020 February 5 - Lunar Eclipse Perspectives. apod.nasa.gov [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  36. ↑ APOD: 2019 January 25 - Moon Struck. apod.nasa.gov [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  37. ↑ Dopad asteroidu na Měsíc. Na unikátním snímku NASA se podíleli dva Češi. ČT24 [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.