Petr Surý

Petr Surý
Základní informace
PřezdívkaPedro
Narození23. ledna 1957
Brno
Úmrtí2. června 2022 (ve věku 65 let)
Povoláníkontrabasista, zpěvák a hudebník
Členem skupinAvocado
Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů
Javory
Druhá tráva
Cimbal classic
Kamelot
Trapeři
Vědro
Manžel(ka)Květoslava Surá
Děti2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Surý (23. ledna 1957 Brno2. června 2022 Brno) byl český kontrabasista.[1]

Život

V raném mládí hrál Petr Surý na akordeon a s ním také navštěvoval Lidovou školu umění. Ačkoliv se v profesní kariéře hře na tento nástroj dále nevěnoval, zahrál si na něj při studiové nahrávce jako host alba Poutníků Co už je pryč v písni Zaprášená krása.

Absolvoval gymnázium Vídeňská v Brně (tehdy Koněvova) a po maturitě i Státní konzervatoř a následně JAMU v oboru kontrabas (pod vedením respektovaného zakladatele brněnské kontrabasové školy Jiřího Bortlíčka a Josefa Hanáka, kterého časem alternoval v Javorech a v 90. letech se stal jeho spoluhráčem v orchestru opery Národního divadla Brno). Během studia byl přijat do orchestru brněnské operety, kde působil pouze krátce a v období mezi absolutoriem a počátkem vojny začal působit v BROLNu (Brněnský rozhlasový Orchestr Lidových Nástrojů).

Záliba v trampingu a turistice ho přivedla v mládí nejen ke hře na kytaru a k celoživotní přezdívce „Pedro“, ale také k oblibě bluegrassové muziky. Tento hudební styl doplňoval jeho zájem o muziku lidovou, který nejspíše podnítila jeho maminka, když ho přivedla do spolku Poľana a Slováckého krúžku.

Už na gymnáziu se seznámil s Robertem Křesťanem a společně tvořili uskupení Trapeři[2], které v 70. letech hrálo bluegrassovou muziku. Kolem roku 1978 se z iniciativy Petra zrodilo ryze bluegrassové uskupení Vědro[3], které založil společně s Vladimírem Lacem Povolným a doplnil je Petr Rolins Kříž. Zde se také Petr Surý setkával s houslistou a mandolinistou Jiřím Plockem, se kterým později začal velmi intenzivně spolupracovat. V kapele Vědro hrál Petr Surý na kytaru a psal české texty písní – skladbu Nehledám jinou (na motivy písně Wichita Linemana), o mnoho let později nahrála kapela Sakrapes.

Společně s Jiřím Plockem[4] založili v roce 1990 kapelu Teagrass[5], která v čase prošla proměnami od bluegrassu, přes folklorní cimbálovou podobu, newgrass, swing až k world music. Původní sestava kapely byla Petr Surý (kontrabas), Jiří Plocek (mandolína, housle), Luboš Malina (banjo), Katarína Pořízková-Mittereggerová (kytara, zpěv)[5]. V roce 1993 změnila kapela zaměření a k Petrovi s Jiřím se přidali Petr Pánek (cimbál) a Natálie Velšmídová (cello, zpěv) a vydali společně první album Folklorní tvář (1993). O dva roky (1995) později po návratu Plocka z USA se kapela zformovala opět, tentokrát v trojici kytaristou Michalem Vavro a společně vydali album Cestou na východ (1995). Později kapelu doplnil čtvrtý člen klarinetista Michal Zpěvák a společně odletěli na krátké turné do USA. Po návratu bylo možné v repertoáru sledovat výrazné swingové rysy a také přibyl nový člen – kysucký houslový virtuóz Stano Palúch[6]. V této formaci společně s folkloristkou Irén Lovász natočili alba Wide is The Danube (2000) a bilanční Večírek (2002).[1]

Jiřímu Plockovi Petr díky své znalosti horňáckého folklóru pomohl s dramaturgií alba Horňácký hudec Martin Hrbáč a na albu si také zahrál.

S mnoha hudebními uskupeními Petr procestoval celý svět. Ať už s Filharmonií Brno, s kapelou Teagrass, nebo Druhou Trávou – o jedné z takových koncertních návštěv USA píše i Robert Fulghum v knize Co jsem to proboha udělal?:

Zpráva ze čtvrtečního večera: v Hvězdné síni vystupuje „Druhá Tráva“, bluegrassová kapela z České republiky. Přidávali písničku „Wild Horses“, verzi od Rolling Stones. Něčeho takového by se veřejně neodvážil ani otec bluegrassu Bill Munroe.[7]

Petr hrál a hostoval v mnoha hudebních uskupeních až do své smrti v roce 2022.

Hudební spolupráce

  • Trapeři (cca 1973–1979, obnovení v novém tisíciletí)
  • bluegrassové Vědro (1978) – zakladatel
  • folkjazzové Avocado (1986–1987) vítězství na Vokalíze 86
  • BROLN – Brněnský rozhlasový Orchestr Lidových Nástrojů (1980–88 a od 1993 do přijetí angažmá v orchestru NDB)
  • vícežánrový Teagrass (1990–2022) – zakladatel
  • Kapela Petra Olivy (1988–1993)
  • Moravská muzicka Luďka Šáchy
  • Javory (alternace 1978–80, kmenově 1993–2005)
  • Cimbal Classic (1994–1999)
  • Orchestr Národního divadla Brno (od konce 90. let do roku 2022)
  • Druhá tráva (jako host poprvé při nahrávání alba Starodávný svět v roce 1994, kmenově 2002–2010)[8]
  • Cimbálová muzika Františka Černého (2000–2022)
  • Kamelot (2010–2012)

Alba

  • Černá Mše / Bude Mi Líp / Veksl Blues / Oči A Doteky / Balada O Ustalovači (Avocado, 1987)[9]
  • Vianoce s J. Černým (Jožka Černý, 1990)
  • Je to v nás (Poutníci, 1992)
  • Když Sem Šel Z Hraďišťa (Jožka Černý, 1992)
  • Na Slovácké Svatbě I = At Slovacko's Wedding 1 (Kapela Petra Olivy, 1992)
  • Folklorní tvář (Teagrass, 1993)
  • To Nejlepší S Javory (Hana A Petr Ulrychovi, Javory, 1994)
  • Pokoj Lidem Dobré Vůle (Záznam Vánočního Koncertu) (Hana A Petr Ulrychovi, Javory, 1994)
  • Starodávný svět (Robert Křesťan, Druhá tráva, vydáno 1994)
  • Good News From Home (Beppe Gambetta, 1995)
  • Cestou Na Východ – Eastbound (Teagrass, 1995)
  • Moravské Písně Milostné (Teagrass, 1999)
  • Wide is The Danube (Teagrass a Irén Lovász, 2000)
  • Best & Last (Robert Křesťan, Druhá tráva, vydáno 29. 10. 2001)
  • Večírek (Teagrass, 2002)
  • Písně (Hana Ulrychová, Petr Ulrych, vydáno 23. 5. 2005)
  • (Nejen) Tichý hlas / To nejlepší z let 1968 – 2006 (Hana Ulrychová, vydáno 13. 10. 2006)
  • Folkové nálady 2 (Různí interpreti, vydáno 12. 7. 2019)
  • Šumaři (Hana A Petr Ulrychovi, Javory, 2003)
  • Dylanovky (Robert Křesťan, Druhá tráva, vydáno 1. 1. 2007)
  • Život Běží Dál (Wabi Daněk, 2009)
  • Jeskyně (Už Jsme Doma, 2010)
  • Horňácký hudec Martin Hrbáč (Martin Hrbáč, 2012)
  • Rosa na kolejích (Wabi Daněk, vydáno 3. 4. 2020)
  • Bluegrass 90 (Různí interpreti, vydáno 24. 4. 2020)
  • Folkové hity (Různí interpreti, vydáno 19. 2. 2021)
  • Vypravěč písní (Wabi Daněk, vydáno 19. 11. 2021)[10]
  • a další

Filmová hudba

  • Ostrov Svaté Heleny (2011)
  • O statečném kováři (1983)[11]

Hostování

  • v cimbálových muzikách Jaroslava Čecha, Martina Hrbáče a Miroslava Minkse
  • album Svaťa Kotas: Pozdě v noci (1993)
  • album Beppe Gambetta: Good News From Home (1993) kapely Teagrass
  • album Luboš Malina: Naper se a pukni (1995)
  • album Cestou na východ (1995)
  • album Duo Cis: Ciskotéka (1995)
  • album Vyndi Slunko (1996)
  • album Spirituál kvintet: Na káře (1997)
  • album Kamelot&Lampa: Vyhaslý oheň (1997)
  • album Poutníci: Co už je pryč (1997)
  • album Guitar Session (2001)

Reference

  1. a b Vzpomínka na kontrabasistu Petra Surého. Brno [online]. 2023-01-23 [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. 
  2. Umělecká a produkční agentura ADN - Skupiny - Trapeři s Robertem Křesťanem. davidnemecek.cz [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. 
  3. Sakrapes. www.sakrapes.cz [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. 
  4. PLOCEK, Jiří. Tichý hudební Kolumbus. Deník Referendum [online]. 2022-06-05 [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. 
  5. a b Pilot v.o.s. Jiří Plocek: Idealista nemyslí na zadní kolečka. C.E.M.A. [online]. [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. 
  6. VN1709. Teagrass - Oh, Lady Be Good. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. FULGHUM, Robert. Co jsem to proboha udělal?. 1. vyd. Praha: Argo, 2007. ISBN 978-80-7203-869-5. S. 208. 
  8. PROGLAS. Čaj do páté - Křižovatky: Mr. Bassist Petr Surý. PROGLAS [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. 
  9. Petr Surý. Discogs [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. SUPRAPHON a.s. Petr Surý – Všechna alba. Supraphonline.cz [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. 
  11. Petr Surý. Filmový přehled [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online.