Pjotr Pavlenskij

Pjotr Andrejevič Pavlenskij
Rodné jméno	Пётр Андреевич Павленский
Narození	8. března 1984 (41 let) Petrohrad
Alma mater	Petrohradská státní uměleckoprůmyslová akademie
Povolání	umělec, performer, konceptuální umělec a redaktor
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pjotr Pavlenskij (rusky Пётр Андреевич Павленский) je ruský konceptuální umělec. Vzhledem k charakteru jeho performancí jej lze označit jako akcionistu.^[1] Pavlenskij vyvolal veřejnou debatu a byl předmětem soudních řízení v Rusku a Francii kvůli kontrakulturní povaze svých děl.^[2]

Pavlenskij se narodil v Leningradu v roce 1984 a studoval monumentální umění na Petrohradské akademii umění a průmyslu.^[3] Během čtvrtého ročníku na Akademii absolvoval také školení v Nadaci Pro Art pro kulturu a umění v Petrohradu.^[4]

Někdy je považován za součást třetí vlny ruského akcionismu,^[5] nebo za umělce, který tvoří politické umění,^[6] Pavlenskij říká, že opustil používání těchto termínů, aby teoretizoval svou vlastní uměleckou praxi, kterou nazývá: Subjektovo-objektové umění.^[7]

Podle vlastního vyjádření se ve svých performancích věnuje politickému umění, kritizujícímu „mocenské nástroje systému a jeho ideologický aparát“, což odlišuje od umění zabývajícího se politikou.^[1] Až na výjimku spočívají jeho performance v nečinnosti, na niž reagují státní složky - policisté, zdravotníci, hasiči a dotvářejí je vyšetřovatelé, psychiatři nebo provládní média.^[1]

Vysvětluje, že Subjektovo-objektové umění je založeno na „existenci moci jako fenoménu a na interakci těch, kteří vládnou (subjekty moci), s těmi, kteří jsou vládnuti (objekty moci)“. Podle něj Subjektovo-objektové umění spočívá v organizování určité kombinace okolností, která nutí subjekty moci uchýlit se ke své moci autority. Tímto způsobem realizují umělcovu myšlenku „nutit moc působit skrze umění“. Věří, že „subjekt v mocenské pozici se tak stává objektem umění a to, co ho v objekt proměňuje, je jeho vlastní moc autority.“^[2][7]

Pavlenskij také odlišuje fotografickou dokumentaci svých událostí od „precedentů“, které představují obrazy obdařené estetickou hodnotou a texty vytvořené subjekty moci během administrativních a soudních řízení, jež si umělec vybírá k výstavě v uměleckých prostorách a k publikaci v knižní podobě.^[8]

Pavlenskij se stal známým veřejnosti poté, co si nechal zašít ústa, aby upozornil na těžký úděl umělců v současném Rusku a vyjádřil podporu uvězněným členkám punkové kapely Pussy Riot.^[9] V červenci 2012 stál hodinu a půl na schodech Kazaňské katedrály v Petrohradě s ústy zašitými režnou.^[1][10] Akcí nazvanou „Šev“ reagoval na odsouzení členek skupiny k několikaletému vězení za pobuřující vystoupení v moskevské katedrále Krista Spasitele.^[10]

3. května 2013 uspořádal Pavlenskij svou druhou akci subjektově-objektového umění, nazvané „Vykuchání“. Se před sídlem petrohradského gubernátora objevil nahý, „oděný“ pouze do ostnatého drátu, čímž chtěl vyjádřit stav člověka žijícího v represivním politickém systému.^[10][11] Umělec mlčel, ležel napůl ohnutý v laně a nereagoval na žádné pohyby, dokud ho policie nezachránila zahradnickými nůžkami.

10. listopadu 2013 Pavlenskému, sedícímu nahému na dlažební kostce před Leninovým mauzoleem na Rudém náměstí v Moskvě, byl do šourku zatlučen velký hřebík, který ho přišpendlil k chodníku.^[1] Akci provedl v den, kdy v Rusku slaví profesní svátek příslušníci bezpečnostních složek.^[12] Když dorazili policisté, přikryli ho dekou a později ho zatkli.^[11] „Nahý umělec dívající se na svá varlata přibitá k dlažebním kostkám je metaforou apatie, politické lhostejnosti a fatalismu ruské společnosti,“ vysvětlil Pavlenskij médiím.^[13]

V únoru 2014 realizoval jedinou kolektivní akci, když usiloval o navození atmosféry kyjevského Majdanu tím, že spolu s dalšími kolegy vytvořili na jednom petrohradském mostě barikády, zapálili je, tloukli do želez.^[1] Chtěli rekonstruovat obraz lidového povstání v plamenech. Etkinlik, Pavlensky ve yardımcılarını tutuklayan Saint Petersburg polisi tarafından yarıda kesildi.^[14][15][16] Během vyšetřování Pavlenskij tajně nahrával své výslechy s hlavním vyšetřovatelem Pavlem Jasmanem a vedl s ním diskusi o povaze a významu politického umění.^[17] Jasman opustil svou práci v ruském vyšetřovacím výboru a začal se připravovat na to, že se stane právníkem, který bude Pavlenského obhajovat.^[18] Přepisy jejich rozhovorů byly v mnoha zemích publikovány jako Dialogy o umění.

V říjnu 2014, aby upozornil na tendenci psychiatrických léčeben potlačovat ty, kteří se odchylují od normy, přelezl nahý přes zeď Serbského centra a uřízl si pravý ušní lalůček.^[19] Tento čin byl inspirován malířem Vincentem van Goghem.^[20] Poté byl odveden policií.^[21] V Serbského centru, před nímž Pavlenskij provedl svůj happening, bývali v době Sovětského svazu internováni pod záminkou psychiatrické diagnózy politicky nepohodlní lidé.^[21] Krátce po své akci s názvem „Oddělení“^[22] („Separace“^[21]) byl hospitalizován v moskevské nemocnici s podezřením na zápal plic.^[11]

Sám Pavlenskij byl několikrát vyšetřován psychiatry, kteří potvrdili, že je duševně zdravý,^[11] policie mu však v září 2014 opět doručila obsílku k nucenému vyšetření.^[23] Petrohradský soud v minulosti zamítl žádost policie k umístění Pavlenského na psychiatrickou kliniku.^[23]

V říjnu 2014, krátce po své předchozí performanci přijel do Jihlavy jako host Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, aby se zúčastnil tzv. Inspiračního fóra, propojujícího diváky a filmaře s lidmi z veřejné sféry, kteří radikálně posouvají hranice společenského dialogu.^[22][24]

V listopadu 2015 zapálil vchodové dveře do sídla ruské Federální bezpečnostní služby FSB v budově Lubjanka, dříve sídle Čeky, NKVD a KGB. Byl zadržen pro podezření z výtržnosti.^[25] Několik hodin po této umělecké akci bylo zveřejněno video vysvětlující její význam. Jednalo se o Pavlenského šestou akci subjektově-objektového umění s názvem „Hrozba“.^[26][27] Za tento čin byl v moskevském vězení a hrozily mu 3 roky odnětí svobody.^[28] V červnu 2016 byl po sedmi měsících propuštěn a odsouzen k pokutě ve výši asi 190 tisíc korun.^[29]

Podle majitele galerie Marata Guelmana tato akce ilustruje Pavlenského „jasnou symboliku“: „Lubjanská brána je branou do pekla, vstupem do světa absolutního zla. A před plameny pekla stojí osamělý umělec čekající na zatčení... Pavlenského silueta před hořícími branami FSB je silným symbolem současného Ruska, a to jak politicky, tak umělecky.“^[30]

V květnu 2017 získal politický azyl ve Francii, načež tam v říjnu podpálil budovu francouzské centrální banky na Place de la Bastille.^[31] Dne 10. ledna 2019 byl Pavlenskij odsouzen ke třem letům vězení; doba předběžné vazby mu byla započítána do odpykané doby, zbývající dva roky byly podmíněně odloženy.  U soudu na umělcovu obhajobu svědčil nevidomý muž. Odsouzeným bylo navíc nařízeno zaplatit Francouzské bance 18 678 eur na materiální škodě a 3 000 eur na morální škodě. Podle novin Le Matin Pavlenskij v reakci na to rusky vykřikl „Nikdy!“.^[32] Pavlenskij svůj případ věnoval markýzi de Sadeovi.^[33]

V roce 2020 Pavlenski vytvořil novou politickou uměleckou akci s názvem „Pornopolitics“, pro kterou spustil webové stránky označované za „první pornografický zdroj na světě zahrnující volené a jmenované politiky nebo vládní úředníky“.^[34][8] Stránky Pornopolitique.com byly cenzurovány tři dny po zahájení akce.^[35] Pavlenskij byl zatčen a vzat do policejní vazby se svou partnerkou Alexandrou De Taddeo, která byla příjemcem sexuálně explicitního obsahu.^[36][37] Soudní proces proběhl 28. června 2023. Pozvali historiky umění, aby svědčili, a herce, aby u soudu ztvárnili Molièrova Tartuffa. Dne 11. října 2023 byl odsouzen k šestiměsíčnímu trestu, který si měl odpykat mimo vězení s elektronickým náramkem, zatímco De Taddeo dostal šestiměsíční podmíněný trest. Byla jim uložena pokuta 15 000 eur a bylo jim nařízeno zaplatit soudní výlohy ve výši 5 000 eur.^[38] Dne 31. ledna 2025 pařížský odvolací soud rozhodnutí zrušil a zprostil De Taddeo všech obvinění. Prohlásil jej za spravedlivé, protože nebyla spoluautorkou Pavlenského uměleckého projektu.^[39]

V roce 2016 získal Cenu Václava Havla za kreativní disent. Později mu však byla odňata, neboť ji i s finanční odměnou chtěl věnovat povstalecké organizaci a výslovně podpořil násilí jako metodu boje proti útlaku ze strany vlády.^[40]

Pavlenskij je také obviněn z bodnutí dvou lidí na soukromém večírku v domě svého právníka Juana Branca 31. prosince 2019, což popírá. Francouzská policie ho hledá již více než pět týdnů,^[41][42] a 15. února 2020 byl zatčen v Paříži a držen ve vazbě do doby vyšetřování.^[43][44]

Dne 29. srpna 2024 se konalo soudní slyšení ohledně případu s nožem, k němuž došlo v noci 1. ledna 2020. Podle novinářů z novin Le Parisien^[45] a Le Point^[46] Pavlenskij vysvětlil soudu své právní problémy ve Francii s tím, že do země přijel v roce 2017, protože obdivoval markýze de Sade a považoval ho za nejvýznamnějšího Francouze na světě. Podle jeho názoru však Francouzi Sadea nemají rádi, a proto ho nemají rádi ani on. Dne 3. října 2024 bylo rozhodnutí odročeno: Pavlenskij byl shledán vinným a odsouzen k jednomu roku vězení s elektronickým náramkem a zákazem nošení zbraní po dobu pěti let.^[47]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pjotr Andrejevič Pavlenskij na Wikimedia Commons
• Osoba Pjotr Pavlenskij ve Wikicitátech
• Pjotr Andrejevič Pavlenskij na Facebooku