Plamen (časopis)

Plamen
Datum založení	srpen 1959
Datum zániku	1969
Jazyk	čeština
Země původu	Československo Československo
Klíčové osoby
Vydavatel	Svaz československých spisovatelů
Odkazy
ISSN	0554-2413
Číslo ČNB	cnb000647362
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plamen byl časopis pro literaturu, umění a život, který vycházel měsíčně v letech 1959–1969.

Časopis, který vydával Svaz československých spisovatelů, vznikl sloučením zrušených časopisů Květen^{[p 1]} a Nový život.^{[p 2]} Oznámení o připravovaném zahájení vydávání nového časopisu se v denním tisku objevilo v červnu 1959;^[1] šéfredaktor Jiří Hájek poskytl Literárním novinám rozhovor v červenci 1959 o cílech nového časopisu, uvedl však jen obecné informace.^[2] V srpnu téhož roku byl již obsah prvního (zářijového) čísla Plamene připraven a bylo možno ho zveřejnit.^[3]

Vedoucí osobností, která iniciovala vznik nového časopisu byl literární kritik Jiří Hájek.^[4] Ten řídil Plamen do ledna 1968 (v letech 1966–1968 spolu s redakční radou). Původní záměr Jiřího Hájka, aby se stal jedním z hlavních představitelů obrody marxismu, se postupně vyvinul dosti odlišně. V Plameni publikoval široký okruh autorů, včetně těch, kteří neodpovídali programovým principům tzv. socialistické literatury.^[5]

Časopis Plamen měl 168 černobíle tištěných stran a tříbarevnou obálku; tištěn byl ve formátu 24×16,5 cm. Do časopisu byla až do roku 1966 vkládána monotematická čtyřstránková příloha s reprodukcí výtvarného díla (např. Plamen 10/1962, Michelangelo Buonarotti – báseň v překladu Františka Halase a kresby autora).

V každém čísle časopisu se objevila původní poezie a próza, fotografie (zpravidla téhož autora v jednom čísle) a kresby (opět byla zpravidla věnována pozornost jednomu autorovi). Většina autorů v době vydání textů žila, Plamen však též zveřejňoval při různých výročích i díla autorů již nežijících. Významnou část tvořily teoretické úvahy a kritiky; v části Zápisník byly komentovány aktuální kulturní události (Zápisník byl tištěn na papíru odlišné barvy – chamois nebo červené). Převažovala původní domácí tvorba, pravidelně se ale objevovaly i překlady. Kreslený humor zastupovali významní autoři jako Adolf Born, Jaroslav Malák, Jiří Winter Neprakta, Vladimír Renčín, Ivan Steiger a další. Autory uměleckých fotografií byli Miroslav Hák, Vilém Heckel, Ladislav Sitenský aj. Typografická úprava byla dílem Oldřicha Hlavsy.

Náklad se z 15 000 výtisků v prvním roce zvýšil až na 25 000.^[5] Cena jednoho výtisku byla 10 Kčs.^{[p 3]}

• Bohumil Hrabal (1/1964, na pokračování, Bambina di Praga)
• František Hrubín (1962, Romance pro křídlovku, na pokračování)
• Pavel Kohout (8/1967, August, August, august)
• Milan Kundera (6/1963, Nikdo se nebude smát)
• Karel Michal (8/1965, Čest a sláva)
• Arnošt Lustig (9/1963, Modlitba za Kateřinu Horowitzovou)
• Vladimír Páral (1966, Soukromá vichřice)
• Jan Procházka (7/1964, Ať žije republika)
• Alexandr Solženicyn (3-4/1963, Jeden den Ivana Děnisoviče)
• Josef Škvorecký (6-8/1967, Provedení zkoušek Fučíkova odznaku u sedmého tankového praporu)

V Plameni publikovala většina z předních českých autorů a mnoho zahraničních. Následují proto pouze příklady příspěvků těch nejznámějších, kteří nejsou uvedení výše (v abecedním pořadí, v závorce je obvykle uveden jejich první příspěvek do časopisu); níže uvedení autoři zpravidla přispěli do Plamene vícekrát:

• Ludvík Aškenazy (1/1959, Kuřátko)
• Isaak Babel (11/1964, Kolyvuška)
• Karel Čapek (1/1965, Z bajek), Miloň Čepelka (5/1962, I blesk, verše)
• Jan Drda (6/1967, Tramtárie v zrcadle dějin)
• Miroslav Florian (11/1961, Nájezdy), Norbert Frýd (4-5/1964, Sloup vody), Ladislav Fuks (12/1964, Čarodějnice)
• Jiří Gruša (1/1964, Noc v psinci)
• Václav Havel (12/1963, Typogramy), Martin Hilský (8/1964, Aforismy), Adolf Hoffmeister (6/1963, Moderní svět a československá kultura), Vladimír Holan (5/1963, Zuzana v lázni), Miroslav Horníček (8/1962, Pán, který), Bohumil Hrabal (7/1962, V neděli se nepohřbívá), František Hrubín (1962, Romance pro křídlovku, na pokračování), Gustáv Husák (8/1964, v anketě Tři hlasy o Slovenském národním povstání)
• Josef Kainar (8/1965, Blues o velké jarní cestě), Marie Kubátová (11/1962, Továrna na budoucnost), Milan Kundera (6/1963, Nikdo se nebude smát)
• Miloš Macourek (8/1961, Živočichopis)
• František Langer (1/1965, Přímka v červeném), Kamil Lhoták (6/1962, kresby), Arnošt Lustig (2/1962, Modrý den)
• Marie Majerová (6/1964, Chelčického 45), Jiří Mucha (3/1967, Alfons Mucha a pařížská bohéma)
• Vladimír Neff (12/1961, Smrt Jana Borna – úryvek z románu Veselá vdova), František Nepil (9/1962, Zase jeden článek o tramvajích)
• Hana Prošková (7/1965, verše)
• Jean-Paul Sartre (1/1963, Projev na moskevském kongresu odzbrojení), Jaroslav Seifert (4/1963, Jaro na Petříně a jiné verše), Zdeněk Svěrák (2/1967, Podvodník), Ludvík Svoboda (8/1964, v anketě Tři hlasy o Slovenském národním povstání)
• Ota Šik (9/1965, Hospodářské plánování a význam jeho správných teoretických základů)
• Josef Škvorecký (6/1963, Tři mládenci v peci ohnivé)
• Dominik Tatarka (7-8/1963, Proutěná křesla), Jiří Trnka (12/1961, kresby)
• Milan Uhde (8/1963, ...a hluší slyšeti budou!)
• Emil Vachek (7/1961, Ze vzpomínek – Kácha, Hašek a ti ostatní), Edvard Valenta (4/1963, Trám), Jiří Voskovec, Jan Werich (5/1963, Už se pálilo?)
• Ivan Wernisch (7/1965, Sníh)
• Vilém Závada (9/1967, Básník a století)

Od čtvrtého čísla ročníku 1968 byl předsedou redakční rady Plamene Josef Škvorecký; ten poskytl v této souvislosti rozhovor Literárním listům.^[6] V lednu 1969 přijala česká část Svazu československých spisovatelů usnesení, ve kterém svěřuje řízení časopisu řídícímu výboru ve složení Karel Kosík (šéfredaktor), Karel Kostroun, Milan Kundera, Ladislav Sochor, Josef Škvorecký.^[7] 15. května 1969 odňal Český úřad pro tisk a informace Svazu československých spisovatelů na tři měsíce právo vydávat časopis Plamen.^{[8] [p 4]}

V roce 1969 vyšlo už jen 11 čísel Plamene. Jeho vydávání již nebylo obnoveno.

• Časopis Plamen (1959–1969)

• Pražské jaro 1968
• Normalizace

• ZELINSKÝ, Miroslav. Slovník české literatury po roce 1945 – Plamen [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. 
• SVOZIL, Bohumil. Slovník české literatury po roce 1945 – Jiří Hájek [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online.