Planetárium Praha

Planetárium Praha
Planetárium Praha v roce 2012
Organizace	Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy
Místo	Praha, Stromovka
Stát	Česko Česko
Souřadnice	50°6′20,12″ s. š., 14°25′39,11″ v. d.
Založena	1960
Webová stránka	www.planetum.cz
Architekt	Jaroslav Fragner
Kód památky	40595/1-1560 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Královská obora)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Planetárium Praha je vzdělávací a kulturní instituce v Praze, která slouží k popularizaci astronomie, přírodních věd a techniky. Nachází se v Královské oboře (Stromovce) v městské části Praha 7. Správu planetária zajišťuje příspěvková organizace Planetum – Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy zřizovaná hlavním městem Prahou.

Budova byla postavena podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera a veřejnosti zpřístupněna 20. listopadu 1960.^[1][2] V letech 2023–2025 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, během níž byla vybavena nejmodernější LED projekční kopulí v Evropě o průměru 22 metrů^[3] a novým digitálním systémem, který využívá technologie Digistar 7 a Unreal Engine.^[4] Planetárium dnes patří k technologicky nejvyspělejším zařízením svého druhu na světě.^[5]

Na místě dnešního Planetária existoval poplužní dvůr (čp. 21), který byl nájemcem dvora Josefem Bukovským roku 1890 přeměněn na restauraci. V roce 1916 zde začal provozovat první podnik Jindřich Vaňha.^[6]

Impulzem ke vzniku planetária bylo představení Velkého Zeissova projekčního planetária (přístroj) firmou Carl Zeiss z Jeny na veletrhu v Lipsku v 60. letech 20. století. Tuto výstavu navštívili i bratislavský a pražský primátor Václav Vacek. Oba primátoři přímo na výstavě podepsali závaznou smlouvu na dodávku dvou přístrojů v hodnotě 10 milionů Kčs – pro Prahu a Bratislavu. Budovy pro přístroje neexistovaly, ale s jejich stavbou se počítalo. Zatímco v Praze se s výstavbou začalo v roce 1958, v Bratislavě k realizaci nedošlo.

Výstavba budovy pražského planetária byla zahájena v roce 1958 a autor projektu Jaroslav Fragner se nevyhnul některým atributům monumentálního stylu, známého jako sorela (římsy, vstupní portikus). Stavbu měla zdobit i mozaika, která se ale v době výstavby jevila poněkud anachronicky a nakonec provedena nebyla.^[7] Na rozdíl od bratislavského planetária byla pražská budova a na objednávku vyrobený přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária zpřístupněny veřejnosti dne 20.11.1960.

Od roku 1960–1999 byl ředitelem pražského Planetária astronom a kartograf Antonín Rükl.

Firma Carl Zeiss z Jeny dodala do Československa oba přístroje, ale představitelé města Bratislavy budovu stavět ani nezačali a svůj přístroj nechali v bednách ve skladu na Žitném ostrově. Při povodni byly tyto bedny zaneseny bahnem. Týmy Antonína Rükla a firmy Carl Zeiss přijely a napravily vzniklé škody, ale Bratislava přístroj na bezpečnější místo nepřestěhovala a stavbu budovy znovu odložila. Když se situace s bahnem opakovala podruhé, přestalo se o bratislavském planetáriu mluvit. V roce 1979 bylo torzo bratislavského planetária součástí výstavy ve foyeru planetária pražského, kam bylo převedeno „na součástky“.

Součástí budovy planetária bylo v době jejího zřízení čtyřicetikilové Foucaultovo kyvadlo a telurium.^[2] Před budovou byl květinový záhon se slunečními hodinami, které vyprojektoval Pavel Příhoda, zaměstnanec a autor stejnojmenné knihy.^[8] Velké Zeissovo projekční planetárium sloužilo veřejnosti a školám v letech 1960–1991.^[9]

Do roku 1979 spadalo pražské planetárium pod Park kultury a oddechu Julia Fučíka; od roku 1979 je planetárium součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.^[10] Kromě planetária patří do této organizace i Štefánikova hvězdárna na Petříně a Hvězdárna Ďáblice, které vystupují pod společnou značkou Planetum.

V letech 2023–2025 prošlo Planetárium Praha největší modernizací ve své historii. Rekonstrukce zahrnovala jak technické, tak stavební úpravy celé budovy. Součástí prací byla výměna původní projekční plochy kopule, modernizace jeviště a hlediště, odstranění teluria z foyer, změna výstavních prostor i zázemí personálu.

Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly přibližně 300 milionů korun, z čehož samotná nová projekční technologie (LED kopule a výpočetní technika) stála okolo 180 milionů korun.^[11]

Při rekonstrukci byly modernizovány i podpůrné systémy budovy, včetně ventilace, ozvučení a osvětlení. Nový systém rekuperace tepla umožňuje efektivně využívat odpadní teplo generované LED technologií k vytápění prostor planetária, čímž přispívá k celkové energetické úspornosti budovy.

Do kupole se po rekonstrukci nově vejde 280 diváků, před rekonstrukcí to bylo 230.^[12]

Planetárium Praha bylo znovu otevřeno pro veřejnost 14. června 2025.

Planetárium Praha prošlo od svého otevření v roce 1960 několika zásadními technologickými změnami, které reflektují vývoj v oblasti projekční techniky – od optomechanických přístrojů až po digitální systémy a LED kopuli.

Při otevření planetária v roce 1960 byl použit přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária od firmy Carl Zeiss Jena. Tento optomechanický systém promítal hvězdnou oblohu pomocí více než stovky projektorů zabudovaných do konstrukce tvaru koule. V roce 1991 jej nahradil modernější přístroj Cosmorama od firmy Carl Zeiss AG, který zůstal v sále až do roku 2023. Cosmorama byla využívána především pro specializované pořady a vzdělávací programy, v posledních letech však spíše plnila funkci historického artefaktu. Přístroj byl umístěn na pohyblivých ramenech, aby mohl být skryt a nestínil při modernějším digitálním promítání.

V roce 2009 byl do sálu instalován digitální projekční systém SkySkan Definiti. Umožňoval promítání tzv. fulldome filmů – tedy celokopulových projekcí vytvářených digitálně. V roce 2014 byl systém modernizován na šest digitálních projektorů Sony SRX-T615, které dohromady vytvořily obraz v rozlišení až 8K. Tím se Planetárium Praha zařadilo mezi technologicky nejvyspělejší planetária v Evropě.^[13]

V rámci rozsáhlé rekonstrukce budovy v letech 2023–2025 byla původní projekční plocha kopule o průměru 23,5 metru nahrazena moderním LED systémem o průměru 22 metrů. Nová kopule je tvořena více než 45 miliony mikro-LED diod a jedná se o první instalaci svého druhu v Evropě. Technologii dodala americká společnost Cosm.

Na rozdíl od tradičního systému s vícero projektory využívá LED kopule aktivní emisní plochu – obraz se nevytváří promítáním světla na povrch, ale vyzařuje přímo z něj. To umožňuje extrémně vysoký jas, hlubší kontrast, širší barevný rozsah a bezprecedentní plynulost obrazu baez viditelných spojů či deformací. Rozlišení přesahuje standardní 8K a umožňuje plnohodnotné zobrazení vědeckých simulací i filmových projekcí.

Řízení systému zajišťuje kombinace softwaru Digistar 7 a enginu Unreal Engine, což umožňuje nejen přehrávání předem připravených pořadů, ale i interaktivní vizualizace a živé astronomické simulace. Díky variabilnímu sálu je možné kromě astronomických pořadů pořádat i koncerty, filmové premiéry, přednášky nebo vizuálně působivé imerzivní instalace.

Součástí budovy je také samostatný kinosál vybavený klasickým plátnem, směrovým ozvučením a digitální projekcí. Slouží pro doplňkový program mimo hlavní kopuli – například pro přednášky, školní pořady, filmové projekce či kulturní akce.

Kapacita kinosálu je 94 míst. Sál je vybaven systémem Digistar 3. Projekce probíhá na plátno o rozměrech 8 × 4 metry, se zvukovým systémem Digital Surround 5.1.

• RAJCHL, Rostislav. Pražské Planetárium otevřeno. Říše hvězd. 1961, roč. 42, čís. 1, s. 1–4. Dostupné online. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Planetárium Praha na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky