Plešný (Šluknovská pahorkatina)
Plešný | |
---|---|
![]() Plešný, pohled od Mikulášovic | |
Vrchol | 593 m n. m. |
Prominence | 67 m ↓ východní sedlo v lokalitě Zelený kříž |
Izolace | 1,7 km → Hrazený |
Seznamy | Vrchy Šluknovské pahorkatiny #3 |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Pohoří | Šluknovská pahorkatina / Šenovská pahorkatina / Hrazenská pahorkatina[1][2] |
Souřadnice | 50°57′31″ s. š., 14°25′24″ v. d. |
Hornina | lužický granodiorit, nefelinický bazanit |
Povodí | Sebnice, Křinice – Labe |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plešný (německy Plissenberg) je výrazná kupa o nadmořské výšce 593 m,[3] jehož vrchol se nachází ve Velkém Šenově (část obce Knížecí) v Ústeckém kraji.
Charakteristika
Plešný se nachází v severní části okresu Děčín na území Velkého Šenova (část obce Knížecí), Starých Křečan (části obce Brtníky a Kopec) a Mikulášovic. Geomorfologicky náleží ke Šluknovské pahorkatině, kde je třetím nejvyšším vrcholem, jejímu okrsku Šenovská pahorkatina a podokrsku Hrazenská pahorkatina. Podloží tvoří převážně střednězrnný lužický granodiorit, vrcholová část je pak složena z nefelinického bazanitu, ve kterém se nachází lherzolity a krystaly olivínu a amfibolu. Na jižním úpatí je zastoupena hrubozrnná a také drobnozrnná brtnická žula, porfyr stejného složení a v jižním svahu je též prokázána žíla doleritu.[4] Na vrcholové skalce je prohlubenina o průměru asi 5 metrů.[5] Převažujícími půdními typy je modální mesobazická a dystrická kambizem, ve vyšších polohách se vyskytuje modální eutrofní a suťový ranker a při vodních tocích oglejená kambizem.[6] Na severním svahu pramení Vilémovský potok, na jižním svahu pramení vedlejší přítoky Černého potoka, který náleží k povodí Křinice. Celý vrch náleží k povodí Labe a úmoří Severního moře. Většinu kopce pokrývá jehličnatý hospodářský les s převahou smrku ztepilého (Picea abies), ve vyšších částech svahů jej pak střídá acidofilní bučina s převahou buku lesního (Fagus sylvatica). Přes Plešný, jižně od vrcholu, prochází modře značená turistická stezka ve směru do Mikulášovic a k Zelenému kříži u Kunratic. Přes Plešný prochází krajská silnice II/265 a také železniční trať Rumburk – Panský – Mikulášovice.
Sakrální památky
Na západním úpatí stojí barokní trojboká kaple Nejsvětější Trojice z roku 1742, na jižním úpatí na okraji vesnice Kopec pak stojí kaple Panny Marie z roku 1809. Přibližně 300 m západně od vrcholu stojí dřevěný Raimundův kříž, který nechal roku 2000 obnovit státní podnik Lesy České republiky. Na jižním svahu stojí kříž z roku 1854 upomínající na smrt nadlesního Františka Říhy. Další kříž, nazývaný Schneiderův, se nachází na západním svahu při křižovatce cest.
Galerie
-
Hrazený a Plešný, pohled od Mikulášovic -
Kaple Nejsvětější Trojice -
Kaple Panny Marie -
Raimundův kříž nedaleko vrcholu -
Bazanit s peckou lherzolitu -
Bazanit s krystaly amfibolu -
Lužický granodiorit -
Dolerit -
Brtnický žula -
Granitový porfyr -
Křemen
Odkazy
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s.
- ↑ Zeměměřický úřad. Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2025-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa 1 : 25 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2025-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Plešný [online]. Česká geologická služba [cit. 2025-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Půdní mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2025-05-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plešný na Wikimedia Commons
- Mapy.cz: turistická mapa, Plešný a okolí