Pohořelice (zámek)

Zámek, Pohořelice, Pod Zámkem č.p. 39
Poloha
Adresa	Pohořelice, Pod Zámkem č.p. 39, Pohořelice, Česko Česko
Ulice	Pod Zámkem
Souřadnice	49°10′32,93″ s. š., 17°32′12,42″ v. d.
Další informace
Kód památky	106682 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Pohořelice s parkem, kaplí a křížem)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Pohořelice se nachází v obci Pohořelice, v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Trojkřídlá patrová budova byla v letech 1958 až 1987 kulturní památkou, a znovu je památkově chráněna od roku 2020 i s okolním areálem (zámek s parkem, kaplí Panny Marie a křížem s korpusem Krista).^[1]

Na místě původní tvrze asi z 16. století, která v průběhu 17. století chátrala a byla využívána jen hospodářsky jako sýpka, nechal tehdejší majitel panství František Forgatsch z Gimeše v letech 1689 až 1699 vystavět barokní zámek. Následně panství prodal Františkovi Karlovi z Lichtenstein-Castelcornu, který vlastnil sousední Malenovice. Dalším majitelem byl jeho syn, olomoucký biskup Jakub Arnošt. V roce 1739 za biskupa Jakuba Arnošta vznikl u zámku anglický park a v sousedství zámku barokní kostel sv. Jana Nepomuckého. V roce 1804 zámek s panstvím Pohořelice a Malenovice koupil hrabě Leopold Šternberk (1776–1858) a Šternberkům náležel až do konfiskace v roce 1950. Za nich došlo také k propojení zámku s kostelem patrovou chodbou. V 19. století byla provedena i klasicizující úprava fasády a na jižním průčelí byl vybudován litinový přístřešek s terasou.^[2]

Po zestátnění byl zámek využíván různými organizacemi: několik let v něm sídlila krajská politická škola, pak se v budově školili požárníci, několik místnosti získalo JZD Pohořelice, největší prostor zabíral sklad zdravotnického zásobování. V 60. a 70. letech byl sice opravován, ale postupně chátral. Po roce 2001 se majitelem stala obec Pohořelice a zámek byl v letech 1997–2010 rekonstruován a upraven na domov seniorů (Domov pokojného stáří).^[3][4]

Zámek je trojkřídlá jednopatrová stavba s nepravidelným půdorysem přibližně ve tvaru písmene U. Hlavní jižní křídlo má valbovou střechu s novodobými střešními vikýři. Jeho devitiosé průčelí je členěno dvojitou římsou mezi přízemím a 1. patrem, v západní části průčelí je zastřešená terasa, s litinovými sloupky a litinovým zábradlím. Terasa je obrácená do rozsáhlého zámeckého parku, ve kterém je i jírovcová alej vedoucí ke kapli Panny Marie.

Z jižního křídla vybíhají dvě kratší křídla propojená krytou pavlačí, západní křídlo je na severní straně zakončeno trojosým podloubím a vybíhá z něj krytá zastřešená chodba propojující první patro zámku s oratoří sousedícího kostela.

Původní barokní dispozice, i když s úpravami z 19. století, je patrná zejména v interiérech zámku.^[1]

V severozápadním cípu parku je pískovcový kříž s korpusem Krista z roku 1873, který nechal postavit Leopold ze Šternberka na památku své manželky Luisy.

• 
  Kostel svatého Jana Nepomuckého a jižní průčelí zámku
• 
  Podloubí na severní straně západního křídla
• 
  Spojovací chodba

• PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-7277-036-5. 
• KOCHTA, Ladislav; POKLUDA, Zdeněk. Pohořelice: z pamětí a letopisů obce. Zámek Pohořelice. 1. vyd. Pohořelice: Obec Pohořelice, 2005. 120 s. ISBN 80-239-5347-8. Vydáno k 750. výročí obce. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek, Pohořelice, Pod Zámkem č.p. 39 na Wikimedia Commons
• Hrady.cz: Pohořelice
• Hrady-zriceniny.cz: Pohořelice
• Virtualtravel.cz: Pohořelice/zámek
• Obec Pohořelice: zámek