Práznovce

Práznovce
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°34′ s. š., 18°12′50″ v. d.
Nadmořská výška	168 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Topoľčany
Tradiční region	Horní Nitra
Práznovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,43 km²[1]
Počet obyvatel	966 (2024)[2]
Hustota zalidnění	84,5 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Jaroslav Blina
Vznik	1183
Oficiální web	www.praznovce.sk
Telefonní předvolba	038
PSČ	955 01 (pošta Topoľčany 1)
Označení vozidel (do r. 2022)	TO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Práznovce jsou obec na Slovensku v okrese Topoľčany v Nitranském kraji. Žije v nich 966^[2] obyvatel.

Střední Ponitří bylo osídleno již ve středním paleolitu, v neolitu se v povodí řeky Nitry začala usazovat kmenová společenství rolnické civilizace. V katastrálním území obce byla objevena sídliště volutové a lengyelské kultury. Z období přelomu tisíciletí byly v obci nalezeny laténsko-dácké nálezy dokládající soužití původního obyvatelstva s Kelty.^[3]

Ve středověku byla tato oblast, stejně jako celé Ponitří, osídlena Slovany. Území obce Práznovce patřilo do oblasti Nitranského knížectví a následně po jeho dobytí (833) do správy Velkomoravské říše. Po připojení Slovenska k Uhersku se území stalo součástí Nitranského komitátu. Z tohoto období se v Kostoleci dochovaly základy románského kostela. Podle tradice se v této lokalitě nacházelo první osídlení na území obce.^[3]

První písemná zmínka o zemanské osadě je z roku 1183 v listině papeže Lucia III., v níž papež potvrdil právo nitranských kanovníků vybírat v obci desátky.^[4][5][6] Práznovce jako ves jsou doloženy v roce 1287,^[4] původně patřily k Nitranskému hradu, později Matúši Čákovi.^[7] Nejpozději od roku 1326 patřila Práznovským (též Praznovskovci, Praznovszky, Práznovský, Praznóci atd.)^[4] Dějiny obce v době Zikmunda Lucemburského byly poznamenány boji Práznovských s okolními šlechtici, zejména s vlivnějším rodem Štítnických, a podle soukromých výzkumů, které vydala obec Práznovce, přetrval rod Práznovských až do současnosti.^[8] Jeho historie však není s vesnicí v pozdějším období spojena, obec vlastnily další rody, například Bošáni, Bačkady a Erdődyové.^[4]

V roce 1245 se připomíná ves Hornouc (Horňany, Horné Práznovce), kterou založili Práznovci.^[9] Poté, co byla zpustošena loupežníky, se její obyvatelé přestěhovali do obce Práznovce. V roce 1556 je v Práznovcích uváděn mlýn^[4] a ves odváděla daň z šesti port. V roce 1715 měla osm domácností, v roce 1778 zde žilo devět zemanských, devět poddanských a želiarských domácností. V roce 1828 žilo v 38 domech 267 obyvatel.^[7]

Většina obyvatel se v 19. století zabývala zemědělstvím, část řemesly. První zmínka o škole v Práznovcích pochází z roku 1863, přičemž již předtím v obci existovala starší římskokatolická lidová škola. Nová škola byla postavena v roce 1928.^[10] Za první Československé republiky pracovala většina obyvatel na velkostatku a v roce 1942 na regulaci řek Nitry a Bebravy. V roce 1954 bylo v obci založeno JRD.^[4]

V letech 1976–1996 byla obec připojena k Topoľčanům. Po osamostatnění se její název změnil z Praznovce na Práznovce.^[11]

V roce 1997 se v obci začal stavět nový římskokatolický kostel, jehož základní kámen zasvětil Panně Marii Růžencové papež Jan Pavel II. při své první návštěvě Slovenska v Bratislavě v roce 1990. Obec patří do farnosti Bošany,^[12] od roku 1969 v obci působí kulturní soubor Práznovanka.^[13]

Obec se nachází ve východní části Nitranské pahorkatiny, na rozsáhlém náplavovém kuželu mezi vodními toky Nitra, Dršňa a Vyčoma. Součástí katastru je i lesní oblast v pohoří Tribeč.^[4][14]

Obec se nachází na rozhraní teplých a mírně teplých klimatických oblastí. Podnebí je mírně vlhké s průměrnými srážkami 700 mm v pahorkatině a 800 mm v horách. Území odvodňuje řeka Nitra, do které se v katastru obce vlévají řeky Bebrava a Vyčoma. Jižní částí katastru protéká také potok Dršňa.^[15]

Nadmořská výška v centru obce je 169 metrů. Pohybuje se od 164 metrů v části Nitrianské pahorkatiny až po 727 metrů v pohoří Tribeč. Území v pahorkatině je tvořen mladšími terciérními sedimenty, zatímco svahy Tríbeče jsou tvořeny krystalickými horninami a triasovými kvarcity. V horské části území je vegetace tvořena dubohabrovými lesy a bučinami s občasným zastoupením smrku.^[4][14]

Celková rozloha území obce je 11,4349 km², z toho v roce 2020 připadalo 42 % na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 39 % orná půda, 2 % zahrady, 51 % lesy.^[16] V roce 2023 připadalo 478,73 ha na zemědělskou půdu, z toho 444,98 ha byla orná půda, 23,81 ha zahrady, a 8,44 ha travnatý porost. Lesy zaujímaly 584,83 ha, vodní plochy 18,55 ha a zastavěná plocha a nádvoří 42,41 ha.^[17]

Katastrální území obce sousedí:^[18][19]

	Krušovce, Bošany	Krnča
		Zlatno
Topoľčany, Soľčany	Velčice

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Práznovce na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Práznovce na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky