Prešov

Prešov
Letecký pohled na střed města s konkatedrálou Sv. Mikuláše
Letecký pohled na střed města s konkatedrálou Sv. Mikuláše
Prešov – znak
znak
Prešov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice49° s. š., 21°14′ v. d.
Nadmořská výška255 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresPrešov
Tradiční regionŠariš
Prešov
Prešov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha70,44 km²[1]
Počet obyvatel81 702 (2024)[2]
Hustota zalidnění1 159,9 obyv./km²
Správa
Statusměsto
PrimátorIng. František Oľha (za SaS, PS, CELKEM, DS, ŠANCA, Občianski demokrati Slovenska, Dobrá voľba a Umírnění)[3] [4]
Vznik1247
Oficiální webwww.presov.sk
E-mailprimator.radnica@presov.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad v Prešove
Hlavná 73
080 01 Prešov
tel.+421 51/3100 505
Telefonní předvolba051
PSČ080 01
Označení vozidel (do r. 2022)PO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prešov (maďarsky Eperjes, německy Eperies a 1938–1945 i Preschau, polsky Preszów, rusínsky a ukrajinsky Пряшів (Prjašiv), rusky Пряшев (Prjašev), latinsky Fragopolis nebo Eperiessinum, romsky Perješis,[5] přezdívaný také jako Atény nad Torysou[6]) je krajské a okresní město na Slovensku. Se svými přibližně 82 tisíci[2] obyvateli je tak po Bratislavě a Košicích třetím největším slovenským městem. Město má čtyři katastrální části: Prešov, Šalgovík, Solivar a Nižná Šebastová. Patří do Košicko-prešovské aglomerace.

Poloha

Prešov leží ve východní části Slovenska na soutoku řek Torysa a Sekčov, v Košické kotlině, 30 km severně od Košic. Obklopují ho Slanské vrchy z východu a Šarišská vrchovina ze západu. Je centrem regionu Šariš.

Části města

Územní obvody samosprávných městských částí jsou:

  • Obvod číslo 1: Sídliště III, Sídliště Mladosť, Rúrky, Kráľova hora
  • Obvod číslo 2: Sídliště II, Kalvária, Kamenná baňa, Wilecova hôrka, Borkút, Vydumanec, Cemjata, Kvašná voda
  • Obvod číslo 3: sever města, Mier, Šidlovec, Dúbrava, Surdok, Kúty, Širpo, Nižná Šebastová
  • Obvod číslo 4: stred města – Staré mesto, Táborisko, Sídliště Dukelských hrdinů (slovensky Sídlisko duklianskych hrdinov)
  • Obvod číslo 5: Solivar, Soľná Baňa, Šváby, Delňa, Tichá Dolina
  • Obvod číslo 6: jižní čast sídliště Sekčov
  • Obvod číslo 7: severní čast sídliště Sekčov a Šalgovík

Ostatní části: Delňa, Dúbrava, Kalvária, Rúrky, Soľná Baňa, Šarišské Lúky, Širpo, Šidlovec, Táborisko, Teľov, Vydumanec, Borkút, Kúty, Surdok

Sídliště: Duklianskych hrdinov, Mier, Mladosť, Sekčov, Sídlisko II, Sídlisko III, Šváby

Osady: Išľa, Okruhliak, Pustá dolina

Historie

Prešov v 17. století

Oblast dnešního Prešova byla osídlena v dávnověku. V době Římské říše tu existovalo sídliště. Po stěhování národů v 6. století sem migrovali Slované. První písemná zmínka o městě je z roku 1247[7], od roku 1347 byl Prešov svobodným královským městem. V tomto období zde kvetla řemesla a kultura, křížily se zde obchodní cesty.

V říjnu 1604 sedmihradský kníže Štěpán Bočkaj dobyl Prešov a získal zde spojence pro své povstání proti Habsburkům. Jeho tažení ukončil roku 1606 Vídeňský mír. Náboženské ani politické poměry se tím však neurovnaly.

Na zasedání hornouherských protestantských stavů v roce 1665 bylo rozhodnuto o založení prešovského evangelického kolegia; v roce 1667 v něm začala výuka.

Prešovská jatka byla nazvána hromadná poprava 20 prešovských měšťanů a zemanů, kterou roku 1687 po vykonstruovaném procesu za protihabsburský odboj a kalvínskou či evangelickou víru nařídil generál Antonio Caraffa.

V roce 1862 zde byla za podpory Jozefa Gagance, řeckokatolického biskupa prešovské eparchie, založena rusínská literární společnost s názvem Obščestvo sv. Joana Krestiteľa. Předsedou společnosti byl zvolen Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov.[8]

Pod označením Prešovská vzpoura vešla do dějin poprava 40 vzbouřených slovenských vojáků z roku 1918, která zde předznamenala rozpad Rakousko-uherské monarchie. V roce 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad.[7]

Po vzniku Československa nastal rozvoj města. Na konci druhé světové války, 19. ledna 1945, Prešov osvobodila Rudá armáda. Po zde byly budovány průmyslové podniky. V 80. letech 20. století byl Prešov spojen s Košicemi dálnicí D1. Po rozpadu federace a obnovení krajů na Slovensku se stal krajským městem.

Ortodoxní synagoga

Prešovští Židé

Do konce 18. století Židé bydleli pouze v okolních obcích, protože pobyt jim byl v tehdejším svobodném královském městě zapovězen. V 80. letech 18. století se v důsledku politických událostí v okolních zemích, zejména v Polsku, zvýšil počet židovských přistěhovalců, kteří se zpočátku usazovali v okolí města. Přistěhovalci začali usilovat o zrušení těchto zákonů, které omezovaly jejich přítomnost a hospodářskou činnost. Toho se částečně dočkali za vlády Josefa II. na základě patentu Systematica Gentis Judaicae Regulatio v roce 1783.

Zimní noční výhled na Prešov

Podle tradice byl prvním usazeným Židem bohatý obchodník Marcus Holländer, který nechal na prešovském náměstí postavit sochu Neptuna a zasadil se o vznik židovské obce ve městě. Zrovnoprávnění židovských obyvatel bylo dosaženo po rakousko-uherském vyrovnání. Před druhou světovou válkou bylo v Prešově pět synagog a židovské obyvatelstvo tvořilo téměř 25 % všech obyvatel města. V letech 1942–1945 se asi 6 400 Židů z Prešova a okolí stalo obětí holokaustu a zničena byla i většina židovských sakrálních staveb. Zachována zůstala jen jedna ortodoxní synagoga, v jejíž horní části jsou umístěny expozice židovského muzea.[9]

Římskokatolická katedrála, historický stav na pohlednici z roku 1912
Pravoslavná katedrála Alexandra Něvského
Župní dům
Bosákova banka

Pamětihodnosti

Skulptury na veřejných prostranstvích

Vzdělávání

  • Od roku 1996 ve městě působí Prešovská univerzita, která vznikla rozdělením starší Univerzity Pavla Jozefa Šafárika
  • Technická univerzita Košice, Fakulta výrobních technologií se sídlem v Prešově
  • Vysoká škola medzinárodného podnikania ISM Slovakia v Prešove
  • Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove Vysokej školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave

Obyvatelstvo

Z obyvatel je[kdy?] 94,7 % Slováků, 1,4 % Rusínů a Ukrajinců, 1,2 % Romů, 1 % Čechů, 0,2 % Maďarů a 0,5 % ostatních.[zdroj?]

Náboženství

V roce 2011 se 55,35 % obyvatel přihlásilo k Římskokatolické církvi, 8,15 % k Řeckokatolické církvi, 4,05 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,51 % k Pravoslavné církvi a 0,06 % k židovské obci. Ateistů bylo 12,44 % a 17,16 % se k náboženské příslušnosti nevyjádřilo.[zdroj?]

V Prešově je sídlo:

Osobnosti

Rodáci

Ostatní osobnosti

Studovali zde

Podrobnější informace naleznete v článku Evangelické kolegium (Prešov).

Doprava

Prešov leží na železniční trati Kysak–Muszyna, ze které v Prešově odbočuje železniční trať Prešov – Bardejov (slovenská železniční trať 194).

Okolo Prešova vede slovenská dálnice D1. Z Prešova vychází slovenská silnice I/68 (Prešov – Nowy Sącz) a silnice II/545 (Prešov-Bardejov).

Partnerská města

Panorama Prešova z vrchu Kalvárie. Vlevo Šarišská vrchovina s Šarišským vrchem a Šarišským hradem, uprostřed centrum a věž sv. Mikuláše, za níž je slabě patrný Kapušanský hrad, vpravo v popředí areály Prešovské univerzity, sídliště Sekčov a Slanské vrchy.
Panorama Prešova z vrchu Kalvárie. Vlevo Šarišská vrchovina s Šarišským vrchem a Šarišským hradem, uprostřed centrum a věž sv. Mikuláše, za níž je slabě patrný Kapušanský hrad, vpravo v popředí areály Prešovské univerzity, sídliště Sekčov a Slanské vrchy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prešov na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  2. ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  3. ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Primátor mesta [online]. 2022-12-04 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ ŠEBKOVÁ, Hana; ŽLNAYOVÁ, Edita. Romaňi čhib – učebnice slovenské romštiny. 1.. vyd. Praha: Fortuna, 2001. 272 s. ISBN 80-7168-684-0. S. 195. 
  6. ↑ https://pis.sk/clanok/8/historia_presova-ateny_nad_torysou_1848_-_1918.html
  7. ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha: STN, 1965. S. 364. (angličtina) 
  8. ↑ POP, Ivan. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 534 s. ISBN 978-80-7277-237-7, ISBN 80-7277-237-6. OCLC 67292521 S. 223. 
  9. ↑ KÖRTVÉLYESSY, Katarína. Židovská ortodoxná synagóga. Prešov: Fotopress, 2003. ISBN 80-968972-1-7. S. 1-11. 
  10. ↑ Prešov – Župný dom. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Obnovený Petöfiho pamätník v Prešove oživil spomienky na slávneho básnika. www.presov.sk [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ Arcibiskup metropolita Jonáš. Gréckokatolícke arcibiskupstvo Prešov [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ Životopis - Prešovská pravoslávna eparchia. www.eparchiapo.sk [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.