Prezident Sýrie

Prezident Syrské arabské republiky
رئيس الجمهورية العربية السورية
Prezidentská standarta
Úřadující Ahmad aš-Šar' od 29. ledna 2025
Sídlo	Damašek
Vytvoření	29. června 1922
Zástupce	viceprezident
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prezident Sýrie (arabsky رئيس سوريا‎), oficiálně prezident Syrské arabské republiky, je hlavou státu a vlády Sýrie. Podle prozatímní ústavy z roku 2025 je Sýrie je prezidentskou republikou, v níž prezidentovi náleží vrchní výkonná moc. Ten je vrchním velitelem ozbrojených sil, nese odpovědnost za správu státu, zastupuje stát navenek, podepisuje mezinárodní smlouvy, jmenuje a odvolává viceprezidenty, ministry a velvyslance a má pravomoc udělovat milost. Dále má právo navrhovat zákony, právo veta a další regulační a výkonné pravomoci.^[1] Oficiálním sídlem prezidenta je prezidentský palác v hlavním městě Damašku.^[2] Současným prezidentem je Ahmad aš-Šar', který se úřadu ujal 29. ledna 2025.^[3]

Po zániku Syrského království založily francouzské úřady v roce 1922 v rámci Francouzského mandátu Sýrie a Libanonu Syrskou federaci. Tento stát byl částečně inspirován Švýcarskou konfederací a tvořily jej tři státy: Aleppo, Damašek a Alavitské hory. Prvním prezidentem se stal Subhí Barakát.^[4][5] Federace měla krátké trvání a v roce 1925 ji nahradil Stát Sýrie. Barakát ve funkci setrval až do vypuknutí Velkého syrského povstání téhož roku, které vedlo k jeho rezignaci.^[6] Jeho nástupcem se stal Ahmad Námí, který zastával funkci až do svého odvolání v roce 1928.^[7] V roce 1930 donutil syrský tlak francouzské úřady ke schválení syrské ústavy, kterou byla zřízena První syrská republika. Podle ústavy musel být prezident muslim a musel získat většinu hlasů poslanců Národního shromáždění.^[8]

Po stažení francouzských vojsk ze Sýrie v roce 1946 schválili syrští představitelé o čtyři roky později ústavu, která zachovala parlamentní systém. Prezident tak musel získat většinu hlasů poslanců Národního shromáždění.^[9] V následujících letech se ve funkci vystřídalo několik osob, včetně Husního az-Za'íma a Adíba aš-Šíšaklího. Po referendu v roce 1958 se Sýrie připojila k Sjednocené arabské republice, jejímž prezidentem se stal Gamál Násir. V roce 1961 však proběhl úspěšný převrat a Sýrie obnovila svou nezávislost a ústavu z roku 1950.^[10]

Po státním převratu v roce 1963, provedeném stranou Baas, vznikla Ba'athistická Sýrie, kde byla moc soustředěna do rukou jedné strany. Boje uvnitř strany vedly k dalším převratům v letech 1966 a 1970, přičemž po druhém se k moci dostal Háfiz al-Asad. Pod Asadovým vedením se Sýrie stala totalitní dědičnou diktaturou, kdy prezident byl současně Generálním tajemníkem syrské odnože strany Baas a vybudoval kolem sebe kult osobnosti.^[11] Po jeho smrti v roce 2000 jej v pozici prezidenta i generálního tajemníka nahradil jeho syn Bašár al-Asad. Ten pokračoval v autoritářském způsobu vlády,^[12] což po násilném potlačení protestů roku 2011 vedlo k občanské válce.^[13] Po 14 letech bojů pak došlo v prosinci 2024 ke svržení baasistické vlády a útěku prezidenta Asada do exilu.^[14]

Po pádu režimu byla ustanovena přechodná vláda, jejímž neoficiálním vůdcem byl velitel milic Hajját Tahrír al-Šám Ahmad Šara. Ten byl v lednu 2025 jmenován dočasným prezidentem^[3] a v březnu téhož roku podepsal prozatímní ústavu s platností na 5 let.^[15]

Proces volby prezidenta se v průběhu let měnil. První prezident Subhí Barakát byl zvolen radou o patnácti členech (pět zástupců každé federální země) jmenovaných francouzským vysokým komisařem pro Levantu Henrim Gouraudem.^[16] Podle ústavy z roku 1930 probíhala volba prezidenta tajným hlasováním v parlamentu a volební období bylo 5 let; znovuzvolení bylo možné pouze po uplynutí dalších 5 let. Ke zvolení bylo potřeba získat absolutní (nadpoloviční) většinu všech hlasů. Pokud by po dvou kolech nebyl žádný kandidát zvolen, postačovala pak ke zvolení ve třetím kole relativní (prostá) většina hlasů.^[8] Ústava z roku 1950 volbu upravila tak, že ke zvolení bylo potřeba získat:^[9]

• dvoutřetinovou většinu v prvním kole volby,
• nadpoloviční většinu v druhém kole volby,
• prostou většinu ve třetím kole volby.

Ústava Sjednocené arabské republiky z roku 1958 neobsahovala ustanovení o volbě federálního prezidenta.^[17]

Ústavou z roku 1973 bylo prodlouženo volební období na 7 let a bylo zavedeno lidové hlasování, zároveň bylo zakotveno dominantní postavení strany Baas. Proces volby začínal tím, že Regionální velení strany navrhlo kandidáta, kterého následně schválilo Lidové shromáždění a poté bylo vyhlášeno referendum k jeho potvrzení, ke kterému byla nutná nadpoloviční většinu všech odevzdaných hlasů. Pokud by této většiny nebylo dosaženo, proces by se opakoval.^[18] K tomu však nikdy nedošlo, neboť kandidáti vládnoucí strany byli schvalování téměř jednomyslně.^[19]

Ústava z roku 2012 zavedla přímou volbu podle pravidel dvoukolového systému, a namísto nominace stranou bylo ke kandidatuře nutné získat alespoň 35 podpisů poslanců Lidového shromáždění.^[20] Přes tyto změny nebyly volby považovány za demokratické a transparentní.^[21][22] Bašár al-Asad pozici prezidenta obhájil v roce 2014 s údajným ziskem 88% hlasů a v roce 2021 95% hlasů.^[19]

Po svržení baasistického režimu byl na schůzi povstaleckých velitelů v lednu 2025 zvolen dočasným prezidentem Ahmad Šara.^[3] Příští prezidentské volby by se podle jeho slov měly konat za 4 až 5 let.^[23]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku President of Syria na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu prezident Sýrie na Wikimedia Commons