Gustav z Thurn-Taxisu (1848–1914)
| Gustav z Thurn-Taxisu | |
|---|---|
 | |
| Okresní hejtman v Bregenzu | |
| Ve funkci: 1882 – 1888 | |
| Předchůdce | Arthur hrabě von Enzenberg |
| Nástupce | Klemens hrabě von St.Julien-Wallsee |
| Okresní hejtman v Karlových Varech | |
| Ve funkci: 1879 – 1882 | |
| Předchůdce | Josef Veith |
| Nástupce | Josef Kriegelstein von Sternfeld |
| Narození | 23. února 1848 Řezno .svg.png){kind=small} Bavorské království |
| Úmrtí | 9. července 1914 (ve věku 66 let) Bregenz  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | na hřbitově při kostele sv. Václava v Sýčině |
| Titul |  princ Thurn-Taxis |
| Choť | Karolína z Thurn-Taxisu (od 1877) |
| Rodiče | Maxmilián Karel z Thurn-Taxisu a Matylda Žofie z Oettingenu |
| Příbuzní | Pavel z Thurn-Taxisu a Maxmilián Antonín z Thurn-Taxisu (sourozenci) |
| Rod | Thurn-Taxisové |
| Commons | Prince Gustav of Thurn and Taxis (1848–1914) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav Otto Maxmilián Lamoral princ z Thurn-Taxisu (německy Gustav Otto Maximilian Lamoral Prinz von Thurn und Taxis; 23. února 1848 Řezno, Bavorské království – 9. července 1914 Bregenz) byl německý šlechtic a rakousko-uherský státní úředník z rodu Thurn-Taxisů.
Rodina
Narodil se jako šesté dítě Maxmiliána Karla, 6. knížete z Thurn-Taxisu (1802–1871), a jeho druhé manželky princezny Matyldy Žofie z Oettingen-Spielbergu (1816–1886).
Pavel (1843–1879), jeden z jeho starších bratrů, byl blízkým přítelem a pobočníkem krále Ludvíka II. Bavorského.
Na zámku Loučeň se 8. září 1877 Gustav oženil s princeznou Marií Karolínou z Thurn-Taxisu (3. 11. 1846 Brescia – 17. 10. 1931 Loučeň),[1] dcerou Huga Maxmiliána prince z Thurn-Taxisu a jeho manželky Almerie hraběnky z Belcredi. Marie Karolína byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže[2], v roce 1908 obdržela Řád Alžběty I. třídy.[3] Pár neměl žádné děti.
Kariéra
_Palais_Thurn_und_Taxis.JPG)
.jpg)
Vystudoval práva na univerzitě v Innsbrucku a v roce 1872 vstoupil do státních služeb. Začínal v Innsbrucku jako koncipista u tyrolského místodržitelství, v roce 1874 byl přeložen k okresnímu hejtmanství v Tridentu. Od roku 1875 působil na ministerstvu vnitra ve Vídni a ve funkci místodržitelského tajemníka byl v roce 1877 přidelěn k okresnímu hejtmanství v Liberci. V letech 1879–1882 byl okresním hejtmanem v Karlových Varech[4] a nakonec v letech 1882–1888 okresním hejtmanem v Bregenzu.[5] Zde byl zároveň předsedou zemské školní rady pro Vorarlbersko a jako státní úředník zastupoval vládu ve vorarlberském zemském sněmu.[6] V roce 1884 obdržel titul dvorního rady a v roce 1888 na vlastní žádost ze státní služby vystoupil.
V roce 1875 byl jmenován c. k. komořím[7] a za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny II. třídy (1888).[8] V zahraničí obdržel komandérský kříž Řádu italské koruny a byl také čestným rytířem Maltézského řádu.
V roce 1884 si pořídil vilu Güllich v Bregenzu, která je dnes známá jako Palais Thurn & Taxis s veřejným parkem o rozloze přibližně 16 000 m², který je chráněn jako kulturní dědictví. Od roku 1984 je v paláci umístěno mezinárodní centrum pro současné umění s řadou aktivit.[9]
Princ Gustav zemřel v Bregenzu 9. července 1914 ve věku 66 let. Pohřben je v rodinné hrobce při kostele svatého Václava v Sýčině (v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji).[10][11] Tam byla pohřbena i jeho manželka,[11] která ho přežila o 17 let.
Odkazy
Reference
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Thurnů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-23 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Gothaisher Hofkalender 1896; Gotha, 1896; s. 255 dostupné online
- ↑ POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 366 (kapitola Thurn-Taxis) ISBN 978-80-85955-53-8
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 336 dostupné online
- ↑ Personální obsazení úřadu okresního hejtmana v Bregenzu na webu vorarlberg.at dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 294 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 192 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 109 dostupné online
- ↑ Oficiální web Paláce Thurn-Taxis v Bregenzu dostupné online
- ↑ Princ Gustav Thurn-Taxis na webu findagrave.com dostupné online
- ↑ a b Sýčina hřbitov [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Národní archiv, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 715–716 (heslo Gustav Thurn-Taxis) ISBN 978-80-88304-18-0
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav z Thurn-Taxisu na Wikimedia Commons - Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Rodokmen na stránkách An Online Gotha (Paul Theroff)