Radějovice (okres Strakonice)

Radějovice
Kaple v Radějovicích
Kaple v Radějovicích
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecStrakonice
Obec s rozšířenou působnostíStrakonice
(správní obvod)
OkresStrakonice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°11′11″ s. š., 14°1′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel46 (2025)[1]
Rozloha2,25 km²[2]
Katastrální územíRadějovice u Netonic
Nadmořská výška521 m n. m.
PSČ387 73
Počet domů20 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadějovice 26
387 73 Bavorov
starosta@radejovice.cz
StarostaVáclav Myslivec
Oficiální web: radejovice.cz
Radějovice
Radějovice
Další údaje
Kód obce536423
Kód části obce103985
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radějovice jsou obec v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Žije zde 46[1] obyvatel.

Historie

14.–16. století

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334, v té době obec podléhala pánům ze Strakonic, kteří byli věrnými poddanými krále Jana Lucemburského a posléze Karla IV. Další písemný záznam o Radějovicích je z roku 1351, kdy Vilém ze Strakonic prodal Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi, pánům z Rožmberka, panství za tisíc kop grošů. Panství zahrnovalo hrad Bavorov, městečka Bavorov a Strunkovice a dále 23 vesnic, mezi kterými jsou jmenovány i Radějovice.[4] Bavorovský hrad zanikl pravděpodobně ještě ve 14. století, kdy Rožmberkové přesunuli správu panství na nově vystavený hrad Helfenburk.

V roce 1593 prodal Petr Vok z Rožmberka celé panství Helfenburské za 20 000 kop českých grošů městu Prachatice, které byly v té době na vrcholu hospodářského rozkvětu.[4][5]

17. století

Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 bylo Helfenburské panství zkonfiskováno (připadlo královské komoře) a přestože se město Prachatice snažilo o jeho zpětné získání, nepodařilo se to.

Radějovice, podobně jako ostatní obce v Prácheňském kraji, byly postiženy třicetiletou válkou. Podle Berní ruly, která byla sepsána v roce 1654, tj. po skončení třicetileté války, byli rolníci v Radějovicích rozděleni do dvou panství, a to:

  • Panství Bratronické pána Ferdinanda Rudolfa Lažanského, hraběte z Bukové. Panství byli poddáni 4 radějovičtí sedláci.[6]
  • Panství Štěkeňské, kde byl zámek s hospodářským vedením a kterému patřil městys Štěkeň a 15 vsí, mimo jiné i část Radějovic. Tomuto panství byli poddáni čtyři radějovičtí sedláci, jeden chalupník a jeden zahradník.[6]

Pouze část rolníků byla schopna odvádět daně, některé grunty byly vyhořelé, jeden grunt byl opuštěný, „role ladem leží“ a rovněž zahrada (domek) byla pustá. V Berní rule se o životních poměrech rolníků v Radějovicích píše: „Tito dosti skrovné živnosti mají. Půda dobrá, žitná“.

20. století – 1. světová válka

Hrůzy 1. světové války zasáhly i Radějovice, zahynulo pět občanů obce. Památník obětem padlým ve Světové válce 1914–1918 je umístěn v Paračově před kostelem.

Z hlediska církevní správy Radějovice vždy patřily pod farnost Paračov.

Přírodní poměry

Geografie

Radějovice se nacházejí na území strakonického okresu, který spolu s dalšími sedmi okresy patří do vyššího územního samosprávného celku Jihočeský kraj. Od Strakonic jsou vzdáleny šestnáct kilometrů jihovýchodním směrem a od statutárního města České Budějovice 47 kilometrů severozápadním směrem.

Katastrální území se nazývá Radějovice u Netonic a k 31. prosinci 2016 mělo celkovou plochu 225,3 hektaru, z toho bylo:[7]

  • 75 % zemědělských pozemků, které ze 79 % tvoří orná půda, tj. 133,84 hektaru (59 % rozlohy katastru), z 20 % trvalé travní porosty (15 % katastru) a zbytek jsou zahrady.
  • 25 % nezemědělských pozemků, z toho 79 % představují lesy, to je 43,90 hektaru (19 % rozlohy katastru).

Radějovice leží v nadmořské výšce 521 metrů na rozhraní Drahonické a Krajníčské vrchoviny. Obě tyto vrchoviny jsou podokrsky Netonické vrchoviny, která je okrskem Bavorovské vrchoviny a ta je podcelkem Šumavského podhůří. Okolní vrchy přesahují 600 metrů, nejvyšším bodem na území obce je bezejmenný kopec s nadmořskou výškou 629 metrů.

Vodstvo

Radějovicemi protéká bezejmenný potok, který je pravostranným přítokem Cehnického potoka v povodí Otavy a patří k úmoří Severního moře. Potok pramení 1,5 kilometru nad obcí v lesním údolí ve výšce 570 metrů na západním svahu Radovce. Potok protéká rybníkem Na drahách, pak návesním rybníkem a u Kváskovic se ve výšce 474 metrů vlévá do Cehnického potoka.[8]

Cehnický potok spolu s dalšími svými přítoky byl příčinou častých záplav, které ohrožovaly značnou část obce Cehnice. V období od 9/2009 do 7/2010 byl za účasti evropských dotací vybudován na Cehnickém potoce mezi obcemi Paračov a Cehnice suchý poldr. Cílem projektu bylo snížit povodňový průtok a tím odstranit hrozbu záplav. U Sudoměře se Cehnický potok vlévá do Otavy.

Obyvatelstvo

Radějovice patří svým počtem obyvatel mezi malé vesnice, ale v posledních letech má počet obyvatel zvyšující se tendenci. K datu 1. ledna 2013 bylo v obci 38 obyvatel, z toho 19 mužů a 19 žen. K 1. lednu 2018 bylo evidováno 45 obyvatel, z toho 24 mužů a 21 žen.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 122 146 158 144 121 130 126 88 83 85 67 49 40 28 37
Počet domů 22 24 23 24 24 24 23 21 19 19 19 19 20 21 20

Obecní správa

Mezi lety 1850–1976 patřily Radějovice jako osada obce k Netonicím v okrese Strakonice. Od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obce k Bílsku a od 24. listopadu 1990 jsou samostatnou obcí.[12]

Doprava

Dopravní síť

Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti pět kilometrů lze najet na silnici I. třídy I/22 Domažlice – Klatovy – Horažďovice – Strakonice – Vodňany.

Železniční trať na území obce není.

Veřejná doprava

V obci má zastávku autobusová linka Strakonice – Netonice. V pracovních dnech jsou k dispozici 3 spoje, o víkendech spojení není. Dopravcem je ČSAD STTRANS Strakonice a.s.

Pamětihodnosti

  • Usedlost čp. 12 (kulturní památka ČR)
  • Prostá obdélná kaple Panny Marie z 19. století se zvoničkou na hřebeni střechy, před ní litinový kříž na kamenném podstavci
  • Výklenková kaplička z roku 1895 před usedlostí čp. 18

Galerie

  • Radějovice od jihozápadu, v pozadí vrch Radovec
    Radějovice od jihozápadu, v pozadí vrch Radovec
  • Zemědělská usedlost čp. 12
    Zemědělská usedlost čp. 12
  • Pastvina nad obcí
    Pastvina nad obcí
  • Kaštany u rybníka na návsi
    Kaštany u rybníka na návsi

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého – díl sedmý. Praha: František Šimáček, 1890. 307 s. S. 91, 103. 
  5. ↑ Historie Bavorova. www.bavorov.cz [online]. Město Bavorov [cit. 2018-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-02. 
  6. ↑ a b HAAS, Antonín. Berní rula, svazek 27, Kraj Prácheňský, I. díl. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 443 s. S. 153, 438. 
  7. ↑ Vše o území VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Katastrální mapa. sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-05. 
  9. ↑ Počet obyvatel Radějovice. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 470. 

Literatura

  • SVOBODA, Miroslav. Páni ze Strakonic, vládci Prácheňska a dobrodinci johanitů. I. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 387 s. ISBN 978-80-7422-034-0. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.