Radkov (okres Tábor)

Radkov
Domy v obci
Domy v obci
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTábor
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°27′57″ s. š., 14°36′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel169 (2025)[1]
Rozloha5,38 km²[2]
Katastrální územíRadkov u Tábora
Nadmořská výška519 m n. m.
PSČ391 31
Počet domů94 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadkov 34
391 31 Dražice
obec.radkov@volny.cz
StarostaTomáš Bálek
Oficiální web: www.radkov.eu
Radkov
Radkov
Další údaje
Kód obce552941
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radkov (německy Radkow) je obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 169[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1419. Obec patřila v té době přímo pod pravomoc krále Václava IV. při universitě pražské (kollej krále Václava). Poddaní neměli žádnou panskou vrchnost a platili do roku 1620 daně přímo králi. Ve třicetileté válce trpěl Radkov (v tehdejší transkripci Radkow) zvůlí švédských žoldnéřů, kteří tam měli na linii Veselka – Radkov – Balkova Lhota vojenský tábor, neustále ostřelovaný císařským dělostřelectvem z tzv. „Marradova vrchu“ u Tábora. Psaní datované 18. května 1621: „Když Tábor od vojska císařského byl obležen, prosili Radkovští mistrů, aby jim dali přímluvné psaní ku generálu Marradasovi, by jim alespoň stavení nebyla popálena, když o všechno jiné od vojáků švédských již jsou oloupeni.

Roku 1682 získává obec rytíř Jiří Sádlo z Vrážného, který tam má ovšem statek patrně již od roku 1670. Jeho dcera Alžběta žije v té době s Alexandrem hrabětem Buquoyem na nedaleké tvrzi v Liderovicích a v vrací se zpět do Radkova až v roce 1676.

Roku 1859 získala obec jako první v tomto regionu svojí budovu obecné školy, do které docházejí děti, mimo Radkova, i z Paseky, Balkovy Lhoty a Liderovic.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 401 425 421 419 396 366 333 245 205 187 182 160 140 175 174
Počet domů 46 52 58 57 59 59 62 65 62 60 53 81 78 86 94

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1980 byl Radkov obcí v okrese Tábor. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obceDražicím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[6]

Části obce

V letech 1850–1899 k obci patřily i Vlásenice v letech 1850–1899 a v letech 1960–1980 Balkova Lhota, v letech 1960–1980 Radimovice u Tábora a od 1. ledna 1976 do 30. června 1980 také Hejlov, Nasavrky a Svrabov.[6]

Pamětihodnosti

  • Venkovská usedlost č. p. 17

Slavní rodáci

  • Josef Bukvaj (1867–1926), soudní rada a poslanec říšského sněmu
  • Jan Bervida (1893–1962), letecký odborník

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 471, 626, 7, 135, 356, 557. 

Literatura

  • Cikhart, Roman: „Radkov. Nástin historický“, Tábor 1910.
  • Cingroš, Marián JUDr.: „Adolf Bervida z Radkova u Tábora – levoboček Ferdinanda hraběte Buquoye?“ (příspěvek v knížce Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
  • Pejskar, Jožka: „Poslední pocta“ (heslo: Bervida, Jan Ing.), Maryland, USA 1989.

Externí odkazy