Radomyšl
| Radomyšl | |
|---|---|
 Pohled na Radomyšl - kostel sv. Martina | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Strakonice |
| Obec s rozšířenou působností | Strakonice (správní obvod) |
| Okres | Strakonice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′59″ s. š., 13°55′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 366 (2025)[1] |
| Rozloha | 25,21 km²[2] |
| Nadmořská výška | 455 m n. m. |
| PSČ | 387 31 |
| Počet domů | 498 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Obecní úřad Radomyšl Maltézské nám. 82 387 31 Strakonice obecradomysl@post.cz |
| Starosta | Luboš Peterka |
| Oficiální web: www | |
  Radomyšl | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 551660 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radomyšl (německy Radomischl) je městys v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Leží asi šest kilometrů severně od města Strakonice. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Název
Jméno Radomyšl je etymologicky odvozováno od přivlastňovacího pojmenování Radomyslův – tj. majetek Radomysla.[4]
Historie
První písemná zmínka o zdejší kurii rytířského řádu johanitů pochází z roku 1225 a nachází se v konfirmační listině krále Přemysla Otakara I., podle níž Bolemila, manželka Bavora ze Strakonic, obdarovala johanity svými pozemky.[5] První písemná zmínka o městysu je z roku 1284, kdy je ve výčtu majetku Bavorů ze Strakonic uváděna Radomyšl s farou. V roce 1320 se Radomyšl nazývá městečkem latinsky (civitacula), když Vilém Bavor ze Strakonic daroval faru s kostelem johanitům a roku 1359 řád získal i samotnou Radomyšl.
V letech 1951–1953 zde byl postaven krátkovlnný vysílač RKS Radomyšl, od roku 1956 se 107 metrů vysokou anténou. Vysílání z něj bylo ukončeno začátkem roku 2003 a 21. července 2004 byla anténní konstrukce demontována.[6]
Obec Radomyšl byla vyhlášena jihočeskou vesnicí roku 2005. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 565 | 1 613 | 1 573 | 1 552 | 1 486 | 1 512 | 1 416 | 1 165 | 1 181 | 1 128 | 1 167 | 1 136 | 1 163 | 1 230 | 1 354 |
| Počet domů | 226 | 241 | 247 | 254 | 262 | 270 | 276 | 294 | 296 | 307 | 303 | 381 | 404 | 452 | 498 |
Správa městyse
Části městyse
- Radomyšl (k. ú. Radomyšl a Kaletice)
- Domanice (k. ú. Domanice)
- Láz (k. ú. Láz u Radomyšle)
- Leskovice (k. ú. Leskovice u Radomyšle)
- Podolí (k. ú. Podolí u Strakonic)
- Rojice (k. ú. Rojice)
V letech 1850–1889 k městysi patřily i Petrovice, v letech 1850–1919 Malá Turná, Osek a Rohozná a od 1. dubna 1976 do 31. prosince 1992 také Černíkov.[10]
Symboly městyse
Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998.[11]
Doprava
Radomyšl stojí na křižovatce silnic II/139 a II/173. Jižním okrajem městyse vede železniční trať Březnice–Strakonice, na které se nachází nádraží Radomyšl.
Pamětihodnosti
V centru městečka stojí původně románský kostel svatého Martina ze dvanáctého století. Dochovaná trojlodní pseudobazilika s hranolovou věží je výsledkem několika gotických a barokních přestaveb.[12] Barokní kostel svatého Jana Křtitele jihovýchodně od městečka v letech 1733–1736 nahradil starší renesanční stavbu. Nad vchodem v oblouku římsy je osazena kamenná kartuše se znakem stavebníka, maltézského velkopřevora Gundakara Poppa z Ditrichštejna.[12] Ke kostelu vede křížová cesta se čtrnácti kaplemi. V prostoru severovýchodně od kostela svatého Martina se nachází archeologické naleziště, kde bylo v letech 1963–1968 prozkoumáno rozsáhlé raně středověké pohřebiště a objekty johanitské kurie.[13]
K dalším památkově chráněným objektům patří:
- Měšťanský dům čp. 83
- Radnice čp. 82
- Děkanství čp. 1
- Poustevna u kostela svatého Jana Křtitele
- Boží muka u cesty ke hřbitovu
- Barokní statek čp. 62 se slunečními hodinami a kaplí křížové cesty
- Sousoší Blahoslavené Panny Marie s Ježíškem mezi svatými mučedníky Šebestiánem a Fabiánem papežem z roku 1860, na náměstí před radnicí
V novogotickém domě čp. 11 se dne 26. dubna 1779 narodil údajný nálezce Zelenohorského rukopisu Josef Kovář, což připomíná pamětní deska ve štítu nad vraty.
Rodáci
- Jan Babor (1762–1846), řeholní kněz, OSB, v roce 1794 rektor C. k. lycea v Olomouci[14]
- Josef Kovář (1779), důchodní, údajný nálezce Zelenohorského rukopisu
- Václav Kovář (1852–1891), rolník a politik, poslanec Českého zemského sněmu[15][16]
- Norbert Fabián Čapek (1870–1942), český náboženský myslitel, představitel unitářství
- Miloslav Novotný (1894–1966), literární historik a kritik[17]
- Jan Matějka (1918–1976), podplukovník letectva, účastník československého zahraničního odboje[17]
Partnerská obec
Galerie
-
Radnice -
Kostel svatého Martina -
.jpg)
Sousoší Blahoslavené Panny Marie -
_(15).jpg)
Boží muka -
Usedlost čp. 62 -
.jpg)
Pamětní deska nálezce Rukopisu zelenohorského -
Kostel svatého Jana Křtitele -
Pomník padlým
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Radomyšl, s. 524–252.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Příprava vydání Gustav Friedrich. Praha: [s.n.], 1912. 576 s. S. 263–264.
- ↑ Vysílací stanice Radomyšl Archivováno 16. 11. 2016 na Wayback Machine. v archívu SUM
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 422, 314, 400, 481, 65.
- ↑ Udělené symboly – Radomyšl [online]. 1998-11-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radomyšl, s. 205–206.
- ↑ NECHVÁTAL, Bořivoj. Záchranný výzkum v poloze tzv. „Tomanovny“ na raně středověkém pohřebišti v Radomyšli u Strakonic. Archaeologia historica. 2010, roč. 35, čís. 1–2, s. 121. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-02-05]. ISSN 0231-5823.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava. Dějiny obcí Olšany a Hablov. 1. vyd. Olšany: obec, 2006. 208 s. ISBN 80-239-9613-4. S. 144–145.
- ↑ Český svaz včelařů v Radomyšli [online]. radomysl.net [cit. 2013-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Zemský poslanec Václav Kovář mrtev. Národní listy. Srpen 1891, roč. 31, čís. 210, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b Městys Radomyšl: osobnosti. www.radomysl.net [online]. 2011-06-24 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ 10 let městyse Radomyšl. Zpravodaj městyse Radomyšl [online]. Městys Radomyšl, 2012 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Radomyšl na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Radomyšl v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
