Radoslav Štědroň

RNDr. Radoslav Štědroň
1. předseda SP/SSPD-SP
Úřadující
Ve funkci od: 23. března 2004
Zastupitel města Ostravy (v letech 1990 až 1998 také náměstek primátora)
Ve funkci: 1990 – 2002
Stranická příslušnost
Členství	ČSS (do 1991) ODS (1991–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1998) US-DEU (1998–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2003) SP/SSPD-SP (od 2004)
Nestraník
do Sněmovny	za Suverenita (2010) za DSSS (2017) za Švýcarská demokracie (2021)
do zastupitelstva obce	za Suverenita (2010) za DSSS (2014)
do zastupitelstva kraje	za Úsvit (2016) za Jednotní (2020)
do EP	za ANS (2019)
Narození	21. dubna 1955 (70 let) Krnov
Sídlo	Ostrava
Profese	sociální geograf a politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Radoslav Štědroň (* 21. dubna 1955 Krnov) je český geograf, ekolog a politik, v letech 1990 až 2002 zastupitel Ostravy, v letech 1990 až 1998 náměstek ostravského primátora. Od roku 2010 se snaží kandidovat ve všech volbách v Česku.^[1]

Narodil se v dubnu 1955 v Krnově, kde také vystudoval gymnázium. Po maturitě v roce 1974 začal studovat geografii na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Dle svých slov se však rozhodl přejít na Univerzitu Karlovu, která se více zaměřovala na socioekonomickou geografii. V roce 1980 tak získal titul doktora přírodních věd v oboru socio-ekonomická geografie. Rok strávil na povinné vojenské službě, poté pracoval v Útvaru hlavního architekta města Ostravy a posléze tři pracoval roky jako horník. Poté působil jako redaktor Ostravského večerníku a k roku 1989 byl pracovníkem Výzkumného ústavu rozvoje oblastí a měst. Od roku 1999 pracoval ve třech různých společnostech, které se zabývaly odpadovým hospodářstvím, později působil jako podnikový ekolog v textilní firmě.^[2] V roce 2012 začal pracovat na krajském úřadě, kde měl k roku 2017 pracovat jako referent Oddělení strukturálních fondů.^[3]

V komunálních volbách v roce 1990 byl zvolen členem ostravského zastupitelstva za Občanské fórum a stal se náměstkem ostravského primátora. V dubnu 1991 se při jejím vzniku stal členem ODS. V komunálních volbách v roce 1994 mandát zastupitele i náměstka primátora Ostravy obhájil, když kandidoval za ODS. V lednu 1998 opustil ODS a stál u spoluzaložení Unie svobody (US). Mandát zastupitele Ostravy obhájil i v komunálních volbách v roce 1998, tentokrát již na kandidátní listině US.^[4][5] Od té doby nebyl v žádných volbách zvolen do žádné veřejné volené funkce.^[1]

V krajských volbách v roce 2000 kandidoval za Čtyřkoalici na 17. místě v Ostravském kraji. Ve sněmovních volbách v roce 2002 kandidoval za koalici KDU-ČSL a US-DEU do Poslanecké sněmovny PČR na 12. místě kandidátní listiny. V komunálních volbách v roce 2002 poté kandidoval ze 7. místa kandidátní listiny Unie svobody do zastupitelstva Slezské Ostravy, ale nebyl zvolen. Na sjezdu US-DEU Štědroně v roce 2003 Ostravské sdružení strany navrhlo na funkci předsedy strany, ale z více než 300 delegátů získal jen několik jednotek hlasů. V té době volal po odchodu US-DEU z Vlády Vladimíra Špidly.^[6] O měsíc později stranu US-DEU opustil. V září 2003 se rozhodl založit vlastní politickou stranu.^[2]

V roce 2004 založil krajně pravicovou Stranu práce a stal se jejím předsedou. V krajských volbách v roce 2004 za ni byl lídrem v Moravskoslezském kraji. V roce 2006 byl ve sněmovních volbách v roce 2006 lídrem kandidátní listiny zvané Koalice pro Českou republiku. V komunálních volbách v roce 2006 poté kandidoval z 1. místa kandidátní listiny do zastupitelstva města Ostravy na kandidátní listině subjektu Impuls pro Ostravu – Konzervativní strana, Koruna česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), Strana práce. Zároveň ve stejných volbách kandidoval na čtvrtém místě kandidátní listiny Strany práce do zastupitelstva Slezské Ostravy. V krajských volbách v roce 2008 kandidoval na 16. místě kandidátní listiny zvané Osobnosti kraje. Ve sněmovních volbách v roce 2010 kandidoval v Moravskoslezském kraji za uskupení Suverenita – blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu ze 16. místa jeho kandidátní listiny. Za stejný subjekt poté v tomtéž roce kandidoval také v komunálních volbách v roce 2010. Ve všech výše uvedených volbách kandidoval neúspěšně.^[1]

V senátních volbách v tomtéž roce pak kandidoval v obvodu senátním obvodu č. 70 – Ostrava-město za koalici s názvem Senátor pro Ostravu.^[7] Se ziskem 1,24 % hlasů skončil na posledním devátém místě a do druhého kola voleb nepostoupil. V krajských volbách v roce 2012 poté kandidoval na 2. místě kandidátní listiny subjektu s názvem Protest – nevolím parlamentní strany. V souběžných senátních volbách v roce 2012 kandidoval v senátním obvodu č. 71 – Ostrava-město, ale se ziskem pouhých 1,6 % hlasů skončil na posledním sedmém místě. V roce 2014 poprvé kandidoval v evropských volbách, tentokrát jako lídr kandidátní listiny subjektu Strana práce a Nespokojení občané!.^[8][9][10] V následujících komunálních volbách v roce 2014 kandidoval na funkci zastupitele Ostravy ze 7. místa kandidátní listiny DSSS. Zároveň kandidoval i ze čtvrtého místa kandidátní listiny téže strany do zastupitelstva Slezské Ostravy. Souběžně s komunálními volbami opět kandidoval také do Senátu PČR, tentokrát v senátním obvodu č. 72 – Ostrava-město. Tentokrát získal 0,86 % hlasů a skončil tak na posledním 11. místě. V krajských volbách v roce 2016 kandidoval v Moravskoslezském kraji na 14. místě kandidátní listiny subjektu Úsvit s Blokem proti islamizaci. V souběžných senátních volbách kandidoval v senátním obvodu č. 64 – Bruntál, ovšem se ziskem 1,12 % hlasů opět neuspěl a skončil na posledním jedenáctém místě.^[1]

Ve sněmovních volbách v roce 2017 kandidoval na 36. místě kandidátní listiny DSSS v Moravskoslezském kraji. V komunálních volbách v roce 2018 byl lídrem koalice DSSS a Strany práce ve volbách do zastupitelstva Ostravy a také figuroval na sedmém místě kandidátní listiny stejné koalice ve volbách do zastupitelstva Slezské Ostravy.^[11] Zároveň již popáté kandidoval i v paralelních senátních volbách, tentokrát opět v senátním obvodu č. 71 – Ostrava-město. Získal 1,11 % hlasů a opět tak skončil na posledním místě, tentokrát devátém. V evropských volbách v roce 2019 kandidoval na 4. místě kandidátní listiny Aliance národních sil. V krajských volbách v roce 2020 kandidoval na 4. místě kandidátní listiny subjektu Jednotní. Zároveň kandidoval také v senátním obvodu č. 75 – Karviná.^[12] V těchto volbách však získal jen 75 hlasů (tj. 0,33 %) a skončil tak stejně jako v předchozích případech na posledním místě, tentokrát třináctém.^[1]

Ve sněmovních volbách v roce 2021 Štědroň a jeho Strana práce navázali spolupráci s hnutím Švýcarská demokracie a Štědroň tak figuroval na 2. místě kandidátní listiny tohoto hnutí. Za hnutí poté kandidoval opět také do ostravského zastupitelstva, a to v komunálních volbách v roce 2022 (figuroval na druhém místě kandidátní listiny hnutí). V souběžných senátních volbách v roce 2022 kandidoval opět v senátním obvodu č. 70 – Ostrava-město, avšak získal pouhých 1,19 % hlasů a skončil stejně jako ve všech svých dalších senátních kandidaturách na posledním místě (tentokrát sedmém). V evropských volbách v roce 2024 kandidoval ze 4. místa kandidátní listiny subjektu s názvem Referendum o vstupu ČR do EU v roce 2003 bylo zmanipulováno státem placenou kampaní za 200 mil. Kč, která občanům sdělila pouze výhody členství, nevýhody byly zamlčeny – i přesto z celkem 8,3 mil. voličů pouze 3,5 mil. hlasovalo pro vstup (4,8 mil. voličů bylo proti nebo nehlasovalo). Švýcaři se stali jedním z nejbohatších národů světa a členy EU nejsou. Vztahy s EU řeší prostřednictvím Evropského sdružení volného obchodu a bilaterálních smluv. Vydáme se stejnou cestou. V senátním obvodu č. 71 – Ostrava-město poté kandidoval v senátních volbách v roce 2024,^[13][14] ale se ziskem 0,62 % hlasů skončil opět na posledním místě, tentokrát sedmém.^[15][16]

V letech 2011 a 2017 kandidoval na funkci generálního ředitele České televize.^[4][17] V roce 2017 v souvislosti se svou kandidaturou mluvil o mediální mafii.^[3][18]