Rakouská alpinská montánní společnost

Rakouská alpinská montánní společnost
Logo
Huť ve štýrském Donawitzu (Leoben) patřila mezi hlavní závody společnosti
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	1881
Datum zániku	1973
Adresa sídla	Donawitz, Rakousko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	kovodělný průmysl
Mateřská společnost	Reichswerke Hermann Göring
Dceřiné společnosti	Blech- und Eisenwerke Styria Montan-Union Eisen-Handels- und Industrie AG Greinitz Eisen- und Stahl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rakouská alpinská montánní společnost (Oesterreichische Alpine Montan Gesellschaft) byla rakouská důlní a hutní společnost, dnes součást koncernu Voestalpine.

V roce 1881 z iniciativy finančních domů, francouzské Union Générale a Rakouské zemské banky, vznikla Rakouská alpinská montánní společnost (RAMS, německy ÖAMG). Ta sdružila postupně několik desítek důlních a železárenských podniků, především v Rakousích, Štýrsku a Korutanech, uhelné doly v Fohnsdorfu, Seegrabenu a Köflachu (vše Štýrsko), rudné doly v Eisenerz, Radmer a Hüttenberg a náležela k největším podnikatelským subjektům v habsburské monarchii.^[1] Jako právní nástupce společnosti Innerberger Hauptgewerkschaft získala ÖAMG do vlastnictví velké množství pozemků a nemovitostí, včetně historicky cenných panských sídel, hamrů a lesoven.V roce svého založení již vlastnila 24 lesních závodů a celkem 37 dolů, hutí a továren na zpracování železa a zaměstnávala 19 500 lidí.^[2] ÖAMG se následně snažila řídit strukturální změny v železářském průmyslu soustředěním výroby do míst s dobrým železničním spojením. V důsledku toho byly rychle uzavřeny nerentabilní provozy v pobočných závodech, jako je Aschbach a Neuberg, a malé provozy v jižním a západním Štýrsku, jako je Eibiswald. Kromě toho se v letech před rokem 1900 přešlo u vysokých pecí od používání dřevěného uhlí na koks a uhlí a lesní majetky, které již nebyly potřebné jako zdroj pro výrobu dřevěného uhlí a byly stále méně rentabilní, byly prodány, aby se snížily dluhy vzniklé spojením. Fúze společností ve skutečnosti výrazně zvýšila efektivitu.

Dnes (2015) z těchto podniků existují železárny v Donawitz, závody v Zeltwegu a Kindbergu a hutě v Kremsu.

Součástí společnosti se již v roce 1881 stalo C. k. privilegované Innerberské hlavní těžířstvo (1625–1881), po němž RAMS převzala v listopadu 1881 důlní pole v rosicko-oslavanském revíru,^[3] dále pak v ostravsko-karvinském revíru důlní pole v Porubě, Orlové, Lutyni a Heřmanicích.^[1] Důlní pole v rosicko-oslavanském revíru prodala RAMS ještě v roce 1881 Rosické báňské společnosti.^[3]

RAMS v roce 1899 zahájila v důlní poli^{[p. 1]} v Porubě výstavbu dolu č. 1 (důl Václav^{[p. 2]}) a později také koksovny.

V roce 1912 měla společnost čtyři uhelné doly, dva doly na železnou rudu a šest hutních závodů.

V roce 1926 odkoupil část majetku společnosti (konkrétně důl Václav v Porubě a důl Oskar v Heřmanicích) československý stát. Důl Václav byl podřízen Státnímu ředitelství v Porubě u Orlové.^[4] Důl Oskar byl po druhé světové válce byl připojen k dolu Michal.

V období let 1932 až 1933 RAMS se přiklonila na stranu NSDAP, kterou podporovala finančně i materiálově. Po obsazení Rakouska německými vojsky „anšlus“ byla společnost začleněna do koncernu Hermann Göring Werke (Reichswerke AG für Erzbergbau und Eisenhütten „Hermann Göring").

Po roce 1945 byla společnost znárodněna a stala se na dlouhá léta součástí rakouského průmyslového holdingu – Österreichische Industrieholding (ÖIAG). V roce 1973 došlo ke sloučení s VOEST (Vereinigte Österreichische Eisen- und Stahlwerke AG).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Österreichisch-Alpine Montangesellschaft na německé Wikipedii.