Richard Müller (chemik)

Richard Gustav Müller
Narození17. července 1903
Hartha, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí7. července 1999 (ve věku 95 let)
Radebeul, NěmeckoNěmecko Německo
Národnostněmecká
Alma materLipská univerzita
Známý díkyObjev Müllerova-Rochowova procesu
OceněníMedaile Clemense Winklera (1962)
Národní cena Německé demokratické republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Gustav Müller (17. července 1903 Hartha – 7. července 1999 Radebeul) byl německý chemik. Současně s Eugenem G. Rochowem nezávisle objevil v roce 1941 proces výroby organických sloučenin křemíku, později nazvaný Müllerův–Rochowův proces.[1] Tato syntéza je mědí katalyzovaná reakce chlormethanu s křemíkem.[2] Müller obdržel v roce 1952 Národní cenu NDR za tuto práci.

Život

Müller se narodil v Hartě ve spolkové zemi Sasko. Navštěvoval obecnou školu v Hartě a gymnázium G. E. Lessinga v Döbelnu. V letech 1923–1931 studoval na Lipské univerzitě, kde získal doktorát z chemie. Od roku 1933 pracoval jako vedoucí laboratoře v chemické továrně v Radebeulu, která je známá jako první továrna na světě vyrábějící kyselinu salicylovou v průmyslovém měřítku. V rámci výzkumu v této továrně se mu v roce 1941 podařilo vyvinout průmyslovou výrobu methylchlorosilanů, což jsou klíčové meziprodukty pro výrobu silikonů.

V letech 1954 až 1972 vyučoval Müller jako vedoucí Ústavu pro chemii silikonů a fluorovaných uhlovodíků na Technické univerzitě v Drážďanech, kde mu Fakulta matematiky a přírodních věd v roce 1992 udělila čestný doktorát. Byly zvláště oceněny jeho průkopnické práce na průmyslově využitelné syntéze methylchlorosilanů, a jeho vědecký přínos k rozvoji organokřemičité chemie a jeho dlouholetá pedagogická činnost na univerzitě.[3]

V roce 2001 byla v Radebeulu na jeho počest pojmenována ulice Richard-Müller-Straße.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard Müller (chemist) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Wacker Celebrates 100th Birthday of Silicone Pioneer Prof. Richard Müller. www.chemeurope.com [online]. [cit. 2025-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Příprava vydání Wiley-VCH. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-3-527-30385-4, ISBN 978-3-527-30673-2. doi:10.1002/14356007.a24_021. Kapitola 2.1 Direct Synthesis of Organohalosilanes. (anglicky) 
  3. ↑ Ehrenpromoven­den der TH/TU Dresden. TU Dresden [online]. [cit. 2025-06-04]. Dostupné online. (německy) 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.