Rosalie Duthé

Rosalie Duthéová
Narození23. listopadu 1748
Versailles
Úmrtí25. září 1830 (ve věku 81 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Povolánítanečnice a modelka
ZaměstnavatelPařížská národní opera
Partner(ka)Karel X. Francouzský
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Catherine Rosalie Gérard, známá jako Rosalie Duthé (23. listopadu 1748 – 25. září 1830) byla francouzská kurtizána. Díky svým stykům s francouzskými králi a evropskou šlechtou získala značné jmění a kvůli odmlkám v řeči také označení za první oficiální „hloupou blondýnu.“[1][2][3] Duthé byla vyhledávanou modelkou pro portréty, včetně aktů, z nichž mnohé jsou dodnes součástí muzejních a soukromých sbírek.

Život

Rosalie Duthé se narodila v roce 1748 a byla svěřena na výchovu do kláštera. Po odchodu z kláštera se Duthé stala milenkou anglického finančníka George Wyndhama, hraběte z Egremontu (1751–1837), o kterém se říkalo, že ho „zruinovala.“[4] Následně se stala tanečnicí v baletu pařížské opery a udržovala vztahy s různými šlechtici, mezi něž patřili vévoda z Durfortu, markýz z Genlis, pozdější král Karel X. a také jeho bratra Ludvík Filip, vévoda Orleánský.[5]

Ludvík Filip později dohodil tehdy již čtyřicetiletou, ale stále žádanou Duthé, svému patnáctiletému synovi Filipovi (budoucímu králi Ludvíku Filipovi I.), aby „poznal některé aspekty života.“[6]

Rosalie Duthe

V pařížské společnosti si Duthé vytvořila specifickou pověst kvůli tomu, že měl ve zvyku dělat delší pauzy, než promluvila.[1] Působila proto pošetile a hloupě. To inspirovalo jednoaktovou satiru s názvem Les Curiosités de la Foire (1775)[2], která „bavila Paříž celé týdny.“[3] Hra Duthé natolik rozrušila, že slíbila políbit kohokoliv, kdo jí obnoví čest; tato nabídka však zůstala bez odezvy.[7]

Během Velké francouzské revoluce kritizovala popravy aristokratů a nakonec se raději sama stáhla do Anglie. Vrátila se, až když ji úřady francouzské označily za emigratnku a zabavily jí část majetku, aby tuto záležitost urovnala.

Zemřela v roce 1830 a byla pohřbena na francouzské hřbitově Père-Lachaise.

Odkaz

Je jí připisováno autorství autobiografie Galanteries d'une Demoiselle du Monde ou Souvénirs de Mlle. Duthé (1833)[8], ačkoli je za oficiálního autora označován baron Lamothe-Langon, který ji osobně znal.[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rosalie Duthé na anglické Wikipedii a Rosalie Duthé na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ a b Pitman, Joanna (2004). On Blondes. Bloomsbury USA. p. 129. ISBN 9781582341200.
  2. ↑ a b SHERROW, Victoria. Encyclopedia of hair: a cultural history. Westport, Conn: Greenwood Press 455 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-33145-9. OCLC ocm61169697 OCLC: ocm61169697. 
  3. ↑ a b Williams, Michael Edward John, (19 Oct. 1933–17 April 1997), Golf Correspondent, Daily Telegraph, since 1971. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  4. ↑ HUGHES, Edward. Mary Dorothy George. Catalogue of Political and Personal Satires preserved in the Department of Prints and Drawings in the British Museum. Vol. VIII. 1801-1810. The Review of English Studies. 1949-04-01, roč. os-XXV, čís. 98, s. 173–174. Dostupné online [cit. 2025-05-10]. ISSN 1471-6968. doi:10.1093/res/os-xxv.98.173. 
  5. ↑ ZANTS, Emily. Dialogue, Diderot, and the New Novel in France. Eighteenth-Century Studies. 1968-12, roč. 2, čís. 2, s. 172. Dostupné online [cit. 2025-05-10]. ISSN 0013-2586. doi:10.2307/2737631. 
  6. ↑ GUÉDÉ, Alain. Monsieur de Saint-George: virtuoso, swordsman, revolutionary, a legendary life rediscovered. New York: Picador, 2003. 292 s. Dostupné online. ISBN 978-0-312-30927-5. 
  7. ↑ ST CLAIR, Kassia. The secret lives of colour. London: John Murray, 2016. 319 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4736-3081-9, ISBN 978-1-4736-4946-0. 
  8. ↑ VIARIS DE LESEGNO, B.; DUTHE, A.; CHAUDET, G. Gynécologie Sans Frontières auprès des femmes migrantes dans le Nord de la France. Journal de Gynécologie Obstétrique et Biologie de la Reproduction. 2016-02, roč. 45, čís. 2, s. 207–208. Dostupné online [cit. 2025-05-10]. ISSN 0368-2315. doi:10.1016/j.jgyn.2016.01.001. 
  9. ↑ Catalogue of the furniture, marbles, bronzes, clocks, candelabra, majolica, porcelain, glass, jewelery, goldsmith's and silversmith's work, ivories, medals, illuminations, miniatures, and objects of art generally, in the Wallace collection. [s.l.]: Printed for H. M. Stationery Off Dostupné online. 
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.