Rotorová loď

Rotorová loď je loď využívající jako částečný pohon tzv. Flettnerův rotor. V minulosti se jednalo o technickou senzaci, ovšem v roce 1933 se přestala technologie kvůli větším nákladům oproti naftovému pohonu používat. V dnešním trendu minimalizace používání fosilních paliv se tento typ lodí opět vrací na vody světového oceánu.^[1]

V letech 1919–1920 zkonstruoval pokusnou loď Buckau německý vynálezce Anton Flettner s délkou 52 metrů, která byla vybavena dvěma 18 m vysokými rotory o průměru 270 cm. Poháněly je vznětové motory o výkonu 33 kW a první cestu podnikla z tehdy Gdaňského městského státu přes Severní moře do Skotska. Nová technologie se ukázala v dobrém světle, když loď překonala plavbu i za bouřlivého počasí, ovšem rozhodující zkouškou byla až plavba přes Atlantik. Dne 31. března 1926 vyplula loď z Hamburku a jižní cestou se zastávkou na Kanárských ostrovech doplula 9. května do New Yorku. Buckau na sebe upoutala pozornost světové veřejnosti a stala se technologickým unikátem. Později byla prodána a přejmenována na Baden-Baden (podle německého města), její stopa končí v Karibiku při bouři roku 1931.

Dalším unikátem byla nákladní loď Barbara se třemi Flettnerovými rotory různých velikostí (seřazeny byly od nejnižšího v přední části lodi po nejvyšší vzadu). Vyrobena byla v Brémách a měřila na délku 90 metrů. Byla součástí mořské flotily armády Výmarské republiky a oproti běžným lodím měla o více než polovinu větší výkon. Přesto se finančně oproti lodím poháněných ropou nevyplatila.^[1]

Až v roce 1983 se k myšlence vrátil Jacques-Yves Cousteau s lodí Alcyone a dnes se při snaze minimalizovat použití fosilních paliv hledají alternativní možnosti pohonu lodí, mezi které technologie Flettnerových rotorů zajisté patří.

V řadě zemích světa se snaží tuto technologii využít ke zvýšení výkonu lodí a tedy redukce používaného paliva (např. německá technologie deklaruje 25% úsporu paliva).^[2] Právě v Německu byla v roce 2008 vyvinuta nová loď E-ship 1. Jelikož ji vyvinula firma Enercon, převáží turbíny větrných elektráren, které firma vyrábí.^[3] Ve Finsku se firma Wärtsilä pokusila navrhnout model rotorového trajektu pro cestující lodnímu přepravci Viking Line, loď Viking Grace zkonstruována v roce 2012 a první plavba s rotory proběhla v roce 12. dubna 2018. V roce 2021 při údržbě byly rotory odstraněny.^[4][5] Na univerzitě v německém Flensburgu byl vyvinut katamarán s tímto přídavným pohonem.^[6]

V pořadu televizní stanice Discovery byla vyzkoušena metoda, kterou vymysleli Stephen H. Salter a John Latham. K vyřešení problému skleníkového efektu^[7] by přispěla stavba 1000 robotických lodí poháněných Flettnerovými rotory, jež by rozprašovaly do vzduchu mořskou vodu a tím by zvětšily odrazivost mraků.^[7] Rotory by měly být vyrobeny z uhlíkových vláken a měly by putovat oceánem rychlostí šesti uzlů.