Rudník
| Rudník | |
|---|---|
 Kostel svatého Václava v Rudníku | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hostinné |
| Obec s rozšířenou působností | Vrchlabí (správní obvod) |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′43″ s. š., 15°44′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 989 (2025)[1] |
| Rozloha | 42,67 km²[2] |
| Nadmořská výška | 411 m n. m. |
| PSČ | 543 72 |
| Počet domů | 605 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rudník 56 543 72 Rudník u Vrchlabí obec@rudnik.cz |
| Starosta | Pavel Steklý |
| Oficiální web: www | |
  Rudník | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 579645 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudník (německy Hermannseifen, do roku 1952 Heřmanovy Sejfy[4]) je obec v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Části obce
- Rudník (k. ú. Rudník a Bolkov) včetně osad Bolkov, Leopoldov, Terezín, Janovice, Lázně Fořt
- Arnultovice (k. ú. Arnultovice)
- Javorník (k. ú. Javorník v Krkonoších)
Historie
Vznik obce Rudník souvisí s kolonizací Krkonoš ve 13. století. Vesnici pravděpodobně založili přistěhovalci, kteří dolovali rudy stříbra, zlata, železa a mědi na úpatí Černé hory. Nejstarší zmínka o obci je z roku 1241, první písemná zmínka o farním kostele sv. Václava v Rudníku je z roku 1354.[5] Kostel nechal v letech 1598–1602 přestavět do renesanční podoby tehdejší majitel zdejšího panství Hanibal z Valdštejna. Hanibal z Valdštejna se celkově významně zapsal do historie obce. V roce 1598 byla v dokončena a otevřena nová škola, kterou Hanibal z Valdštejna nechal postavit na přímluvu své manželky Kateřiny Berkové z Dubé a Lipé a kolem roku 1615 nechal s manželkou Kateřinou postavit renesanční tvrz v Rudníku.[6][7]
Do roku 1952 se Rudník nazýval Heřmanovy Sejfy.[4]
Rudník byl významně postižen povodní 2. června 2013, kdy rozvodněný Luční potok zalil téměř celou šířku svého údolí. K likvidaci povodňových škod pomohly i finanční příspěvky od obcí z celé ČR, krajů, firem, jednotlivců i občanských sdružení a výtěžek benefičního koncertu „Po vodě“ konaného v Rudníku 13. července 2013.[8] V září 2013 byla obnovena tradice motokrosových závodů "Rudnická rokle". V roce 2016 se obec stala vítězem krajského kola soutěže Vesnice roku.[9] V roce 2019 v rámci soutěže Vesnice roku, získala obec Rudník Oranžovou stuhu v krajském kole, za spolupráci obce se zemědělským subjektem. V celostátním kole se umístila na třetím místě v ČR.
Protože se Rudník rozprostírá pod svahy Krkonoš, podpořila obec výstavbu lyžařských tratí v okolí. Lyžařský oddíl zde udržuje 51 km běžeckých tratí v obcích Rudník, Bolkov, Janovice, Fořt, Javorník, Čistá, Černý Důl a Janské Lázně. Dále v obci fungují dobrovolní hasiči, několik mysliveckých sdružení, fotbal i ostatní sporty všech věkových kategorií, základní i mateřská škola a několik továren a provozoven. V původních textilkách se dnes vyrábí jiný sortiment.
Poloha a členění obce
Obec se nachází na křižovatce mezi městy Vrchlabí, Trutnov a Hostinné. K Rudníku patří několik původně samostatných vsí: Arnultovice, Bolkov a Javorník. Dále se Rudník skládá z několika osad a čtvrtí: Hladíkova Výšina, Janovice, Lázně Fořt, Leopold (místně zvaný Leopoldov) a Terezín (dříve Theresienthal[10]). Obcí prochází silnice I/14 a II/325. Protéká tudy říčka Čistá a kromě mnoha jiných např. Luční potok.
Přírodní poměry
Podél jižního okraje vesnice protéká Luční potok, jehož tok je chráněn jako přírodní památka Luční potok v Podkrkonoší.
Hospodářství
Významní zaměstnavatelé v obci: Akwel Rudnik Czech Republic, Farma Rudník, MZ Liberec.
Pamětihodnosti
- pseudogotický zámek – „malá Hluboká“, působiště F. L. Čelakovského, zrekonstruovaný na hotel
- renesanční zámek, roku 1813 přestavěný na pivovar
- renesanční tvrz, zbarokizovaná
- zbytky středověké tvrze v Javorníku
- kostel sv. Václava
- kostel sv. Martina v Javorníku
- socha svatého Jana Nepomuckého u cesty ke kostelu
- sousoší Kalvárie
- fara
- zřícenina evangelického kostela v osadě Bolkov[11]
- pomník obětem první světové války původně odhalený v roce 1934; zrestaurován a znovu odhalen v roce 2016.
Evangelický sbor a kostel
Samostatný evangelický sboru byl založen roku 1782. Dne 24. července 1786 byla slavnostně vysvěcena jeho modlitebna. Stala se nejstarším evangelickým svatostánkem ve východních Krkonoších. Roku 1810 byl v sousedství modlitebny založen hřbitov, v roce 1862 byla k modlitebně přistavěna věž a v roce 1867 do ní byly vsazeny tři zvony – Paulus, Petrus a Hus. Modlitebna tak získala podobu kostela. Od roku 1834 provozovali evangelíci vlastní školu umístěnou v sousedství kostela a také dětský domov. Interiéru kostela vévodil oltářní obraz Krista a nápis: „Ich bin der Weg, die Wahrheit und das Leben“ („Já jsem cesta, pravda a život“). Zadní a boční strany obíhala dřevěná empora.[12]
Život sejfského evangelického sboru ukončil poválečný odsun německého obyvatelstva. V červenci 1945 byl majetek sboru převeden Českobratrské církvi evangelické, v říjnu téhož roku Církvi československé husitské, resp. tehdejší Církvi československé. Bohoslužby byly v kostele slouženy do roku 1948. V 50. letech byl kostel uzavřen a započala jeho destrukce – bylo vyrabováno vnitřní vybavení, krov byl postupně vyřezán a použit jako topivo. Zničeny byly i náhrobky; hřbitov se změnil ve skládku odpadků zarostlou nálety.[12]
Jediným dochovaným vybavením kostela jsou varhany z roku 1904. Získal je pro Husův sbor v Dobrušce farář Jaroslav Hodek. Po jeho úmrtí v roce 1967 nebyly varhany udržovány. Rekonstrukce navržená a zprostředkovaná Hodkovou vnučkou ve druhé polovině 90. let byla zamítnuta (náklady činily 70 000 korun). Generální oprava se uskutečnila v roce 2015.[12][13]
V roce 2009 započala obec Rudník, která je vlastníkem kostela, ve spolupráci se spolkem Přátelé Bolkova s obnovou zdevastovaného hřbitova a vyklízením interiéru torza kostela. Vizí je zachovat torzo kostela jako memento nezdolné víry místních nekatolíků a pohnutých událostí 20. století.[12]
Čestné občanství
Dne 7. 12. 2010 se stal prvním čestným občanem obce Rudníku Mgr. Stanislav Wajsar, učitel českého jazyka a dějepisu na Základní škole v Rudníku, knihovník Místní lidové knihovny v Rudníku a kronikář obce Rudníku.[14]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.rudnik.cz [online]. [cit. 2019-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-04.
- ↑ www.rudnik.cz [online]. [cit. 26-01-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-08-2011.
- ↑ NPÚ, Památkový katalog
- ↑ Hrady.cz - Zámek Rudník
- ↑ http://www.rudnik.cz/file.php?id=914 Archivováno 4. 10. 2013 na Wayback Machine. Rudnické noviny - povodeň 2013
- ↑ http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/tiskove-centrum/aktuality1/vesnici-roku-kralovehradeckeho-kraje-je-rudnik-92626/ Krajský úřad Královéhradeckého kraje
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ evangelický kostel v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ a b c d Evangelický kostel. In: Oficiální stránky obce Rudník [online]. [mezi 2012 a 2018] [cit. 2025-06-12]. Dostupné z: https://www.rudnik.cz/obec-1/historie-a-soucasnost/evangelicky-kostel/
- ↑ Soukromý archiv Jaroslavy Divišové roz. Vaňkové. Dobruška, Spáleniště 12. 6. 2025.
- ↑ Čestný občan. In: Oficiální stránky obce Rudník [online]. 7. 12. 2010, aktualizace 15. 8. 2015 [cit. 2025-06-12]. Dostupné z: https://www.rudnik.cz/obec-1/cestny-obcan/cestny-obcan-1cs.html
Literatura
- HÁJKOVÁ, Olga. Heřmanovy Sejfy – Rudník: 1354 – 670 let – 2024. Rudník: Obec Rudník, 2024. 16 listů obr. příloh.
- MÜLLER, Theodor F. a POHL, Walter. Evangelický kostel v Rudníku: Kostel bez názvu, vysvěcený 24.7. 1786 a historie jeho obce. Překlad Hana Jüptnerová a Gerhard Jüptner. 2015. 28 s. [Nevydáno.]
- MÜLLER, Theodor Fridrich. Ortsbuch Hermannseifen mit den Ortsteilen Johannesgunst, Leopold und Theresiental. Marktoberdorf: Heimatkreises Hohenelbe/Riesengebirge e.V., 2008. 706 s. Ortsbuchreihe. 15. Band.
- PLECHÁČ, Tomáš. Válečný pomník je i díky povodním zpět, v Podkrkonoší býval chloubou. In: iDnes.cz [online]. 11. července 2016 [cit. 2025-06-12]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/valecny-pomnik-v-rudniku-je-po-60-letech-zpet.A160709_2258536_hradec-zpravy_pos
- WAJSAR, Stanislav. Pověsti z Heřmanových Sejfů. 2. rozšíř. vyd. Rudník: [S. n.], 2007. 38 s.
Externí odkazy
- Heřmanovy Sejfy, fotografie
- Galerie Rudník na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudník na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Sejfy (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Rudník v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
