Sendražští ze Sendražic

Sendražští ze Sendražic / Sandretzky von Sandraschütz/ Sandreczky
Země	České království České království, Slezské knížectví Slezské knížectví, Pruské království Pruské království
Tituly	rytíři a páni
Zakladatel	Mikuláš Sendražský ze Sendražic
Rok založení	1450
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sendražští ze Sendražic, v německé podobě Sandreczky, později též Sandretzky von Sandraschütz, von Sandrasky apod. je jméno českého šlechtického rodu, který se rozšířil po třicetileté válce zejména ve Slezsku.

Rod Sendražských své jméno odvozuje od dnes již neexistujícího zámku v Sendražicích u Smiřic v někdejším Hradeckém kraji.^[1] V témže kraji žil také rod Otmarů z Holohlav, který měl stejný erb. V roce 1297 je v Sendražicích zmiňován Ondřej a v roce 1411 je záznam o úmrtí Petra, majitele hradu a vsi Sendražic.^[2][3]

Nepřerušená rodová linie je pak sledovatelná asi od roku 1450 v osobě Mikuláše Sendražského ze Sendražic († po 1485), polního hejtmana utrakvistů v Hradeckém kraji. Také Beneš Sendražský ze Sendražic byl v letech 1501–1502 administrátorem purkrabího Hradeckého kraje.

V důsledku třicetileté války prý Bohuslav Sendražský (Boguslaw von Sandrasky) odešel do Slezska a oženil se s Annou Markéto z Abschatz († 1659). Jeho syn Adam Bohuslav Sendražský ze Sendražic (1630–1695) byl pokračovatelem rodové linie s manželkou Barborou z Gellhornu adH Rogau (1635–1692). Oba synové Hanuš Friedrich (1668–1737) a Gottlieb Ferdinand Sendražským ze Sendražic byli ve Vídni 11. února 1697 povýšeni na svobodné pány.

• Baron Hans Friedrich von Sandreczky und Sandraschütz (1668–1737), majitel panství ve Svídnickém a Javorském knížectví
• hrabě Jan (Hanuš) Ferdinand von Sandretzky (1711–1775), dědičný pán z Langenbielau, královský pruský komorník a dvorní maršál, dědičný maršál Slezska
• Hraběnka Sophie Juliana Sandretzky (1732-1796), mladší sestra hraběnky Friderike Konstanze Henriette von Bohlen roz. Sandretzky (1743–1814), která byla ve druhém manželství provdána za prezidenta okresního úřadu ve Vratislavi Ferdinanda Sigismunda von Seidlitz auf Golau (1725–1806).
• Hraběnka Luise Beate Sandretzky und Sandraschütz, provdaná za Ferdinanda Heinricha Sigismund von Seidlitz auf Golau (1770–1811), syna Ferdinanda Sigismund Freiherr von Seidlitz auf Golau
• Hrabě Erdmann Karl Gottlob von Sandretzky und Sandraschütz (1808–1863), majorát pán z Langenbielau, královský pruský komorník a dědičný zemský maršál Slezského vévodství, 1854–1863 dědičný člen pruské panské sněmovny
• Hrabě Hans Adam Friedrich Bogislaus von Sandretzky und Sandraschütz (1843–1886), slezský statkář (mj.). A. na Fideikommiss Langenbielau), 1873-1886 dědičný člen pruské panské sněmovny

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sandreczky na německé Wikipedii.

• Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon Band XXII, Band 125 der Gesamtreihe, S. 243, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 2001 ISSN 0435-2408
• Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Gräflichen Häuser, Justus Perthes, Gotha 1839 bis 1887 und 1888 (Nekrolog)
• Ernst Heinrich Kneschke: Deutsche Grafen-Häuser der Gegenwart in heraldischer, historischer und genealogischer Beziehung. Band 2, T.O. Weigel, Leipzig 1853, S. 342–344
• Ernst Heinrich Kneschke: Neues allgemeines deutsches Adels-Lexicon. Band 8, Friedrich Voigt’s Buchhandlung, Leipzig 1868, S. 43–44
• Leopold von Ledebur: Adelslexikon der preußischen Monarchie., Band 2, Berlin 1856, S. 339
• Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Verlag Degener & Co, Neustadt (Aisch) 1973, S. 264–268, ISBN 3-7686-5002-2
• Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Ergänzungsband. R. Oldenbourg Wissenschaftsverlag, München 1990, S. 119, ISBN 3-486-54051-3.
• Leopold von Zedlitz-Neukirch: Neues Preussisches Adels-Lexicon. Band 4, Gebrüder Reichenbach, Leipzig 1837 S. 147