Seznam perských panovníků

Seznam perských panovníků zahrnuje všechny vladaře působící na území dnešního Íránu od nástupu tvůrce perské říše Kýra Velikého až po šáha Muhammada Rezu Pahlavího (559 př. n. l. – 1979 n. l.). Dřívějšími králi elamskými a médskými z dob před vznikem perského státu se zabývají články Seznam elamských králů a Médie.

Stará perská říše (559 př. n. l. – 329 př. n. l.)

Achaimenovská dynastie
Jméno panovníka Portrét Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Kýros II. – 𐎤𐎢𐎽𐎢𐏁 cca 559 př. n. l. 530 př. n. l. Jeden z největších dobyvatelů starověku. Vojensky ovládl médskou, lýdskou a novobabylonskou říši a založil perské impérium.
2 Kambýsés II. – 𐎣𐎲𐎢𐎪𐎡𐎹 530 př. n. l. 522 př. n. l. Podnikl výpravu do Egypta a ukončil vládu 26. dynastie. Po jeho náhlé smrti propukly v Persii těžké vnitřní zmatky.
3 Gaumáta 522 př. n. l. 522 př. n. l. Uchvatitel. Podle soudobých zpráv se vydával za Kambýsova bratra Smerdia. Zavražděn.
4 Dareios I. 522/521 př. n. l. 486 př. n. l. Tvůrce perské správní struktury. Bojoval neúspěšně se Skythy a jen částečně úspěšně s Řeky (potlačení iónského povstání, porážka v bitvě u Marathónu).
5 Xerxés I. 486 př. n. l. 465 př. n. l. Vedl nákladnou válku s Řeky, která skončila fiaskem (řecko-perské války). Zavražděn.
6 Artaxerxés I. – 𐎠𐎼𐎫𐎧𐏁𐏂𐎠 465 př. n. l. 424 př. n. l. Fakticky rezignoval na podrobení řeckého prostoru.
7 Xerxés II. 424 př. n. l. 423 př. n. l. Svržen svým nevlastním bratrem Sogdianem.
8 Sogdianos 423 př. n. l. 423 př. n. l. Svržen nevlastním bratrem Óchem (pozdějším Dareiem II.).
9 Dareios II. – 𐎭𐎠𐎼𐎹𐎺𐎢𐏁 423 př. n. l. 404 př. n. l. Levoboček Artaxerxa I. Za peloponnéské války podporoval Spartu proti Athénám.
10 Artaxerxés II. – 𐎠𐎼𐎫𐎧𐏁𐏂𐎠 404 př. n. l. 359 př. n. l. Musel si trůn vybojovat v občanské válce s bratrem Kýrem Mladším a současně ztratil Egypt. Na Řecích si vymohl uznání perských držav v Malé Asii ("královský mír").
11 Artaxerxés III. – 𐎠𐎼𐎫𐎧𐏁𐏂𐎠 359 př. n. l. 338 př. n. l. Dobyl nazpět Egypt. Zavražděn.
12 Arsés 338 př. n. l. 336 př. n. l. Faktickým vládcem země velmož Bagoás.
13 Dareios III. 336 př. n. l. 330 př. n. l. Odstranil Bagoáse a potlačil vzpouru v Egyptě, nakonec byl však ve třech velkých bitvách poražen makedonským králem Alexandrem. Pád achaimenovské říše.
14 Artaxerxés IV. (Béssos) 330 př. n. l. 329 př. n. l. Původně satrapa baktrijský. Marně vzdoroval Alexandrovým vojskům.

Říše Alexandra Velikého (330 př. n. l. – 309 př. n. l.)

Argeovská dynastie
Jméno panovníka Portrét Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Alexandr III. Veliký 330 př. n. l. 323 př. n. l. Syn makedonského krále Filipa II. vyvrátil perskou říši Achaimenovců a na jejím místě založil helenizovanou makedonskou říši.
2 Filip III. Arrhidaios 323 př. n. l. 317 př. n. l. Bratr předchozího. Skutečnou vládu v říši vykonávali Alexandrovi vojevůdci (diadochové).
3 Alexandr IV. 323 př. n. l. 309 př. n. l. Syn Alexandra Velikého. Rozklad makedonské říše na menší helénistická království. Zavražděn.

Seleukovská říše (312 př. n. l. – 125 př. n. l.)

Seleukovská dynastie
Jméno panovníka Portrét Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Seleukos I. Níkátór 312 př. n. l. 281 př. n. l. Původně vojevůdce Alexandra Velikého zmocnil se jako satrapa babylónský íránských krajů a v roce 306/305 př. n. l. se prohlásil králem.
2 Antiochos I. Sótér 281 př. n. l. 261 př. n. l.
3 Antiochos II. Theós 261 př. n. l. 246 př. n. l.
4 Seleukos II. Kallinikos 246 př. n. l. 225 př. n. l.
5 Seleukos III. Sótér Keraunos 225 př. n. l. 223 př. n. l.
6 Antiochos III. Veliký 223 př. n. l. 187 př. n. l.
7 Seleukos IV. Filopatór 187 př. n. l. 175 př. n. l.
8 Antiochos IV. Epifanés 175 př. n. l. 164 př. n. l.
9 Antiochos V. Eupatór 164 př. n. l. 162 př. n. l.
10 Démétrios I. Sótér 162 př. n. l. 150 př. n. l.
11 Alexandr I. Balás 150 př. n. l. 145 př. n. l.
12 Démétrios II. Níkátor (poprvé) 145 př. n. l. 139/138 př. n. l.
13 Antiochos VI. Epifanés Dionýsos 145 př. n. l. 142 př. n. l.
14 Diodotos Tryfón 142 př. n. l. 138 př. n. l.
15 Antiochos VII. Euergetés Sidetés 139/138 př. n. l. 129 př. n. l.
16 Démétrios II. Níkátor (podruhé) 129 př. n. l. 125 př. n. l.

Parthská říše (247/238 př. n. l. – 224 n. l.)

Arsakovská dynastie
Jméno panovníka Portrét Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Arsakés I. 247/238 př. n. l. 217 př. n. l. Zakladatel dynastie Arsakovců, původně náčelník skythského etnika Parnů. Dobyl část dnešního severovýchodního Íránu (Parthii), ve zbytku země dál vládli Seleukovci.
2 Arsakés II. 217 př. n. l. 191 př. n. l.
3 Friapatios 191 př. n. l. 176 př. n. l.
4 Fraatés I. 176 př. n. l. 171 př. n. l.
5 Mithradatés I. 171 př. n. l. 139/138 př. n. l.
6 Fraatés II. 139/138 př. n. l. 128 př. n. l.
7 Artabanos I. 128 př. n. l. 124/123 př. n. l.
8 Mithradatés II. 124/123 př. n. l. 88/87 př. n. l.
9 Gótarzés I. 91/90 př. n. l. 81/80 př. n. l.
10 Oródés I. 81/80 př. n. l. 78/77 př. n. l.
11 Sinatrukés 78/77 př. n. l. 71/70 př. n. l.
12 Fraatés III. 71/70 př. n. l. 58/57 př. n. l.
13 Mithradatés III. 58/57 př. n. l. 56/55 př. n. l.
14 Oródés II. 58/57 př. n. l. 38 př. n. l.
15 Fraatés IV. 38 př. n. l. 3/2 př. n. l.
16 Fraatés V. (Fraatakés) 2 př. n. l. 4 n. l.
17 Oródés III. 4 6/7
18 Vonónés I. 7/8 10/11
19 Artabanos II. 10/11 38
20 Vardanés 38/39 45
21 Gótarzés II. 43/44 51
22 Vonónés II. 51 51
23 Vologaisés I. 51 77/78
24 Pakoros 77/78 114/115
25 Vologaisés II. 77/78 78/79
26 Artabanos III. 79/80 80/81
27 Osroés 108 128/129
28 Vologaisés III. 111/112 147/148
29 Mithradatés IV. 129 140
30 Vologaisés IV. 147/148 191/192
31 Vologaisés V. 191/192 207/208
32 Vologaisés VI. 207/208 227/228
33 Artabanos IV. 213 224

Novoperská říše (224–651)

Sásánovská dynastie
Jméno panovníka Portrét Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Ardašír I. 224 240/241 Porazil parthského krále Artabana IV. a na troskách jeho říše založil novoperský stát a sásánovskou královskou dynastii.
2 Šápúr I. 240/241 271/272 Vedl dlouholeté úspěšné války s Římany, při nichž roku 260 zajal císaře Valeriana.
3 Hormizd I. 271/272 273 Původně arménský král, syn Šápúra I. Zúčastnil se některých otcových tažení proti Římu.
4 Bahrám I. 273 276 Podporoval zarathuštrismus a dal popravit náboženského reformátora Máního, zakladatele manicheismu.
5 Bahrám II. 276 293 Vedl krátkou válku s Římem, při níž zahynul císař Carus. Velký vliv na něj měl duchovní Kartír.
6 Bahrám III. 293 293 Svržen svým strýcem Narsém.
7 Narsé 293 302 Poražen Římany a donucen mírem v Nisibis vzdát se určitých území.
8 Hormizd II. 302 309 Oženil se s kušánskou princeznou. Po jeho smrti propukly spory o trůn mezi jeho syny.
9 Ádhar Narsé 309 309 Vládl jen krátce, svržen převratem.
10 Šápúr II. 309 379 Bojoval s arabskými kmeny i s Římem, v roce 363 odrazil vpád císaře Juliana do Mezopotámie. Pronásledoval křesťany.
11 Ardašír II. 379 383 Bratr nebo syn Šápúra II.
12 Šápúr III. 383 388 Dohodl se Římany o rozdělení Arménie mezi obě říše.
13 Bahrám IV. 388 399 Odrazil vpád hunských etnik do Mezopotámie.
14 Jazdkart I. 399 421 Oproti svým předchůdcům vystupoval tolerantně vůči křesťanům.
15 Bahrám V. Gór 421 439 Vedl krátkou válku s Římem, v perské tradici je s ním spojena řada legend.
16 Jazdkart II. 439 457 Diskriminoval křesťany a válčil s východořímskou říší.
17 Hormizd III. 457 459 Svržen bratrem Pérózem.
18 Péróz I. 459 484 Utrpěl těžké porážky od Hefthalitů na severovýchodě.
19 Valgaš 484 488 Postupné posilování moci šlechtických klik.
20 Kavád I. (poprvé) 488 496 Pokusil se obnovit královskou moc s přispěním sociálně zabarveného hnutí v čele s Mazdakem. Svržen převratem, uprchl k Hefthalitům.
21 Zámásp 496 499 Bratr Kavádův, vládl krátce z vůle šlechty. Sesazen.
22 Kavád I. (podruhé) 499 531 S pomocí Hefthalitů znovu dosazen na trůn. Vedl války s východořímskou říší. Potlačení mazdakismu.
23 Husrav I. 531 579 Reformoval daňový systém a vojenství, po většinu vlády bojoval s císařem Justinianem I. Rozkvět perské kultury.
24 Hormizd IV. 579 590 Vystupoval despoticky, sesazen palácovým převratem.
25 Husrav II. (poprvé) 590 590 Syn Hormizdův, svržen vojevůdcem Bahrámem Čóvénem, uprchl do východořímské říše.
26 Bahrám VI. Čóvén 590 591 Uzurpátor, nepatřil k sásánovskému rodu. Zbaven moci Husravem II. za pomoci východořímských vojsk.
27 Husrav II. (podruhé) 591 628 Řadu let úspěšně válčil s východořímskou říší a dobyl četné její provincie, nakonec však byl poražen a zavražděn. Poslední významný sásánovský král.
28 Kavád II. Šéróé 628 628 Udržel se na trůně jen několik měsíců, počátek úpadku sásánovské říše.
29 Ardašír III. 628 630 Nezletilý král, vládl pouze nominálně.
30 Šahrvaráz 630 630 Uzurpátor, nepatřil k sásánovskému rodu. Svržen.
31 Husrav III. 630 630 Vládl jen v části říše.
32 Bórán 630 631 První sásánovská královna.
33 Ázarméducht 631 631 Druhá královna, svržena armádou.
34 Hormizd V. 631 632 Vládl jen v části říše.
35 Husrav IV. nejisté nejisté Vládl jen v části říše.
36 Péróz II. nejisté nejisté Vládl jen v části říše.
37 Farruchzád Husrav nejisté nejisté Vládl jen v části říše.
38 Jazdkart III. 633 651 Poslední sásánovský král, poražen v mnoha bitvách Araby, nakonec zavražděn. Rozpad říše a islamizace jejího teritoria.

Arabská nadvláda (cca 634 – 861)

Volení chalífové
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Umar ibn al-Chattáb 634 644 Druh proroka Muhammada. Dobyl na Sásánovcích celou Mezopotámii a velkou část Íránu. Zbytky vojsk perského krále Jazdkarta III. pokračovaly v odporu na východě země.
2 Uthmán ibn Affán 644 656
3 Alí ibn Abú Tálib 656 661
Umajjovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Mu‘ávija I. 661 680 Zakladatel dynastie Umajjovců, vládl říši z Damašku. Stoupenci Husajna, syna chalífy Alího, ho neuznávali za hlavu islámu (mnozí z nich působili v Persii).
2 Jazíd I. 680 683
3 Mu‘ávija II. 683 683
4 Marván I. 683 685
5 Abdulmalik 685 705
6 al-Valíd I. 705 715
7 Sulajmán 715 717
8 Umar II. 717 720
9 Jazíd II. 720 724
10 Hišám 724 743
11 al-Valíd II. 743 744
12 Jazíd III. 744 744
13 Ibráhím 744 744
14 Marván II. 744 750
Abbásovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Abú-l-Abbás Abdulláh as-Saffáh 750 754
2 al-Mansúr 754 775
3 al-Mahdí 775 785
4 Músá al-Hádí 785 786
5 Hárún ar-Rašíd 786 809
6 al-Amín 809 813
7 al-Ma'mún 813 833
8 al-Mu'tasim 833 842
9 al-Váthik 842 847
10 al-Mutavakkil 847 861

Období partikularismu (821/861 – 1220/1231)

Táhirovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Táhir ibn al-Husajn 821 822 Původem Peršan. V boji o moc mezi syny chalífy Hárúna ar-Rašída prokázal cenné služby novému abbásovskému vládci al-Ma'múnovi a obdržel za to místodržitelství v Chorásánu na východě Persie. Fakticky z oblasti vytvořil nezávislý státní útvar.
2 Talha 822 828
3 Abdulláh 828 845 Rozmach moci Táhirovců.
4 Táhir II. 845 862 Rozmach moci Táhirovců (k říši patřilo území od Chorásánu až po hranice Indie a k tomu Fárs, Rajj a Kermán).
5 Muhammad 862 873 Zajat Ja'kúbem ibn Lajth as-Saffár.
6 Táhir III. 873 875
Saffárovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Ja'kúb ibn Lajth as-Saffár 861 879 Ukončil vládu Táhirovců a zmocnil se i centrální Persie. Poté podnikl výpravu proti abbásovskému chalífovi al-Mu'tamidovi (jehož prohlásil za uzurpátora), avšak nedaleko Bagdádu byl roku 876 odražen.
2 Amr ibn Lajth 879 900 Bratr Ja'kúbův. Bojoval se Sámánovcem Ismá'ílem ibn Ahmad, byl zajat, vydán chalífovi do Bagdádu a roku 902 popraven.
Alíovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 al-Hasan ibn Zajd 864 884 Syn imáma Zajda. Zmocnil se vlády v Tabaristánu a svou pozici úspěšně uhájil před Saffárovcem Ja'kúbem ibn Lajth. Jeho nástupcem se stal bratr Muhammad.
2 Muhammad ibn Zajd 884 900 Poražen Sámánovcem Ismá'ílem a v boji padl.
3 al-Hasan ibn Alí al-Utruš 913 916 Odňal Tabaristán Sámánovci Nasrovi.
4 al-Hasan ibn al-Kásim 916 928 Ztratil své země ve prospěch Zijárovce Mardávídža ibn Zijár.
Sámánovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Ismá'íl ibn Ahmad 892 907 Svůj původ odvozoval od Sásánovců. Spravoval kraje za řekou Amudarja, Samarkand a Fargánu. V roce 900 porazil a zajal Saffárovce Amra a získal většinu jeho držav.
2 Abú Nasr Ahmad 907 914
3 Abú-l-Hasan Nasr 914 943
4 Núh I. 943 954
5 Abdulmalik I. 954 961
6 al-Mansúr I. 961 976
7 Núh II. 976 997
8 al-Mansúr II. 997 999
9 Abdulmalik II. 999 999
Zijárovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Mardávídž ibn Zijár 928 935 Vůdce dajlamských žoldnéřů. Ovládl Tabaristán, Rajj a Kazvín, k nimž později připojil i Džibál a Isfahán. Jeho potomci udrželi v moci rodu jen Džurdžán a Tabaristán.
2 Vušmgír ibn Zijár 935 967
3 Bísutún ibn Vušmgír 967 976
4 Kábús ibn Vušmgír 976 1012
5 Manúčihr ibn Kábús 1012 1029
6 Anúširván ibn Manúčihr 1029 1049
7 Kábús ibn Dárá 1049 1069
Bújovská dynastie
Linie ve Fársu
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Imáduddaula 934 949 Původně důstojník Mardávídže ibn Zijár jménem Alí, jenž byl synem dajlamského zemana Abú Šudžá' Búja. S pomocí svých bratrů ovládl velkou část držav Zijárovců a k tomu ještě Fárs a Kermán. Sám obdržel do správy Fárs, jeho bratr Ahmad Kermán a druhý bratr Hasan Rajj, Hamadán a Isfahán. Všichni tři dostali od chalífy čestná jména (Imáduddaula = sloup říše).
2 Abú Šudžá' Adududdaula 949 983 Za jeho vlády nastal rozkvět bújovské říše. V roce 978, po smrti svého bratrance Izzuddauly, se stal i vládcem v Iráku a Kermánu. Podporoval učence, zřizoval knihovny, budoval paláce (Bagdád, Šíráz). Jméno Adududdaula znamená opora říše.
3 Šarafuddaula 983 989
4 Samsámuddaula 989 998
5 Bahá'uddaula 998 1012
6 Sultánuddaula 1012 1024
7 Imáduddaula II. 1024 1048
8 al-Málik ar-Rahím 1048 1055
Linie v Kermánu a Chúzistánu
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Mu'izzuddaula 935 966 Původním jménem Ahmad, od roku 945 též faktický vládce Iráku. Jméno Mu'izzuddaula (posilovatel říše) mu udělil chalífa al-Mustakfí.
2 Bachtjár Izzuddaula 966 978
3 Abú Šudžá' Adududdaula 978 983 Z linie vládnoucí ve Fársu.
4 Samsámuddaula 983 987
5 Šarafuddaula 987 989
6 Bahá'uddaula 989 1012
7 Sultánuddaula 1012 1021
8 Kivámuddaula 1012 1028
9 Abú Kálídžár Marzubán 1028 1048
10 Abú Mansúr 1048 1056
Linie v Rajj, Isfahánu a Hamadánu
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Ruknuddaula 935 976 Původním jménem Hasan, jméno Ruknuddaula znamená pilíř říše. Bratr Alího (Imáduddauly) a Ahmada (Mu'izzuddauly).
2 Mu'ajjaduddaula 976 983
3 Fachruddaula 976 997
4 Madžduddaula 997 1029
5 Šamsuddaula 997 1021
6 Samá'uddaula 1021 1023
Ghaznovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Sebüktegin 977 997 Původně ve službách Sámánovců, později samostatný vladař v Ghazně. V sámánovské říši se domohl pozice podobné postavení franských majordomů.
2 Ismá'íl 997 999 Syn Sebükteginův, svržen bratrem Mahmúdem.
3 Mahmúd 999 1030 Největší ghaznovský panovník. Dobyl Sístán, Rajj, Kazvín a část Přední Indie a byl horlivým podporovatelem umění a věd. Chalífa mu udělil čestné jméno Jamínuddaula (pravice, popř. štěstí říše). Užíval titulu šáh nebo sultán.
4 Mas'úd 1030 1042
5 Maudúd 1042 1048
6 Abú-l-Hasan Alí 1048 1049
7 Abdurrašíd 1049 1053
8 Farruchzád 1053 1059
9 Ibráhím 1059 1099
10 Abú-s-Sa'd Mas'úd 1099 1114
11 Šírzád 1114 1115
12 Arslan 1115 1118
13 Bahramšáh 1118 1152
14 Chusrau-Šáh 1152 1160
15 Chusrau-Malik 1160 1186
Seldžucká dynastie
Velcí Seldžukové
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Tugrilbeg 1038 1063 Vnuk Seldžuka, náčelníka tureckých Oguzzů. Z oblasti u řeky Syrdarja podnikal nájezdy do perských krajů a na úkor Ghaznovců získal Chorásán, Džurdžán a Tabaristán. Roku 1055 dobyl Bagdád, kde ukončil vládu Bújovců.
2 Alparslan 1063 1072
3 Malikšáh I. 1072 1092
4 Mahmúd 1092 1094
5 Barkijaruk 1094 1104
6 Malikšáh II. 1104 1105
7 Muhammad 1105 1118
8 Ahmad Sandžar 1118 1157
Iráčtí Seldžukové
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Abú-l-Kásim Mahmúd 1118 1131
2 Abú-l-Fath Davud 1131 1132
3 Tugril I. 1132 1134
4 Mas'úd 1134 1152
5 Malikšáh 1152 1153
6 Muhammad 1153 1158
7 Süleymanšáh 1159 1161
8 Arslanšáh 1161 1176
9 Tugril II. 1176 1194
Kermánští Seldžukové
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Kara Arslan 1042 1074
2 Kirmánšáh 1074 1074
3 Sultánšáh 1074 1085
4 Turanšáh I. 1085 1097
5 Íránšáh 1097 1101
5 Arslanšáh I. 1101 1142
6 Muhammad I. 1142 1156
7 Tugrilšáh 1156 1169
8 Bahramšáh 1169 1174
9 Arslanšáh II. 1174 1176
10 Turanšáh II. 1176 1183
11 Muhammad II. 1183 1186
Chvárizmšáhové
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Il-Arslan 1156 1172 Příslušník dynastie z Chvárizmu, která vládla asi od roku 1077. Zahájil teritoriální expanzi v perských oblastech rozpadající se seldžucké říše.
2 Sultánšáh 1172 1193
3 Tekiš 1193 1200
4 Alá'uddín Muhammad 1200 1220 Za jeho vlády chvárizmšáhové drželi ve své moci prakticky celou Persii. Poražen v boji s mongolským vládcem Čingischánem.
5 Džaláluddín Mengüberdi 1220 1231 Kladl marný odpor mongolským útočníkům, nakonec zavražděn.

Mongolská nadvláda (1220–1335)

Velcí chánové
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Čingischán 1206/1220 1227 Původním jménem Temüdžin. Sjednotil mongolské kmeny a v roce 1220 porazil chvárizmšáha Alá'uddína, který kontroloval většinu Persie. Rozlehlé oblasti Středního východu byly zcela zpustošeny, Čingischán ale vytvořil světovou mongolskou říši, do níž vedle Persie spadala i Čína.
2 Ögedej 1227 1241
3 Türakina 1241 1246 Regentka.
4 Küjük 1246 1249
5 Möngke 1249 1259
Ílcháni
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Hülegü 1256 1265 Vnuk Čingischánův. Dobyl roku 1258 Bagdád, popravil posledního abbásovského chalífu a ze svých držav (k nimž patřila i Persie) vytvořil jednotný stát, nezávislý na velkém chánovi na východě.
2 Abaka 1265 1282
3 Teküder 1282 1284
4 Argun 1284 1291
5 Gajchatu 1291 1295
6 Bajdu 1295 1295
7 Gazan 1295 1304
8 Öldžejtü 1304 1317
9 Abú Sa'íd 1317 1335

Druhé období partikularismu (cca 1335 – 1380)

Indžuovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Šarafuddín Mahmúd Šáh 1304 1334 Sunnitského vyznání. Pověřen ílchánem Öldžejtü správou státních držav – mongolsky indžü – ve Fársu (odtud jméno dynastie), kde rychle upevnil své postavení. Zbaven funkce.
2 Gijásuddín Kajchusrau 1336 1338/1339 Vzepřel se snahám ílchana zbavit jeho rod moci ve Fársu.
3 Džaláluddín Mas'úd Šáh asi 1338 asi 1342
4 Šamsuddín Muhammad 1339 1339
5 Abú Ishák asi 1343 1357 Poražen Muzaffarovci a popraven.
Muzaffarovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Muhammad ibn al-Muzaffar 1313 1358 Syn lokálního místodržitele ve střední Persii. Ovládl Jazd, Kermán, Isfahán a Tabríz a od smrti ílchána Abú Sa'ída vystupoval jako nezávislý panovník.
2 Šáh Šudžá' 1358 1384
3 Šáh Mahmúd 1363 1375
4 Zajn al-Ábidín 1384 1387 Stát ovládnut Tímúrem Lenkem (Tamerlánem).
Sarbadárové
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Abdurrazzák ibn Fazlulláh 1332 1338 Vůdce lidového povstání a zakladatel dervišské republiky v chorásánském Sabzaváru. Jeho nástupci byli voleni, oficiálním náboženským směrem ve státě se stal šíitismus. On sám byl zavražděn.
2 Vadžíhuddín Mas'úd ibn Fazlulláh 1338 1343
3 Muhammad Aj Tímúr 1343 1346
4 Kaba Isfendijár 1346 1347
5 Lutf Alláh (poprvé) 1347 1348
6 Chvádža Tádžuddín Alí 1348 1353
7 Jahjá ibn Karáví 1353 1358
8 Záhiruddín 1358 1359
9 Hajdar al-Kasab 1359 1360
10 Lutf Alláh (podruhé) 1360 1361
11 Hasan al-Damghání 1361 1364
12 Chvádža Alí Mu'ajjad ibn Mas'úd (poprvé) 1364 1376
13 Ruknuddín 1376 1379
14 Chvádža Alí Mu'ajjad ibn Mas'úd (podruhé) 1379 1386 Stát ovládnut Tímúrem Lenkem (Tamerlánem).
Čúpánovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Hasan Küčük 1335 1343 Příslušník mongolské rodiny, která výrazně přispěla k pádu ílchanátu. Roku 1338 porazil Džalájirovce Hasana a dobyl Tabríz spolu s perským Ázerbájdžánem, kde vytvořil zárodek nezávislého státního útvaru.
2 Malik Ašraf 1343 1357 Bratr předchozího. Jeho mocenský vliv v perském Ázerbájdžánu ukončil vpád vojsk Zlaté hordy. Popraven.
Džalájirovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Šejch Hasan Buzurg 1336 1356 Přední velmož na dvoře posledních ílchánů. Zmocnil se téměř celého Iráku a bojoval s Čúpánovci, kteří ho porazili v červenci 1338 v bitvě u Naušahru.
2 Uvajs I. 1356 1374 Ovládl Tabríz (1358) a perský Ázerbájdžán, kde padla vláda Čúpánovců.
3 Hasan II. 1374 1374
4 Husajn I. 1374 1382
5 Bajazid 1382 1383
6 Ahmad 1383 1410 Vypuzen z Bagdádu Tímúrem Lenkem (Tamerlánem), musel hledat pomoc u egyptských mamlúků. S jejich pomocí dobyl město nazpět, roku 1401 byl však znovu vypuzen. Později opět přechodně vládcem Iráku.
7 Šáhvalad 1410 1411
8 Mahmúd I. 1411 1415 Po útocích turkmenské dynastie Karakojunlu bylo panství Džalájirovců omezeno jen na Basru a okolí.
9 Uvajs II. 1415 1421
10 Muhammad 1421 1422
11 Mahmúd II. 1422 1424
12 Husajn II. 1424 1432

Tímúrovská říše (cca 1380 – 1506)

Tímúrovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Tímúr Lenk (Tamerlán) 1370 1405 Původně emír čagatajského kmene Barlas v západním Turkestánu. Do roku 1380 si podrobil své čagatajské sousedy, poté ovládl Chorásán, Džurdžán, Mázandarán a Sístán a nakonec vpadl do Iráku. Vytvořil rozlehlou říši, k níž patřila i většina Persie.
2 Šáhruch Mírzá 1405 1447 Tímúrův syn. V boji o moc po otcově smrti postupně prosadil svou autoritu ve velké části říše, na západě však ztratil Ázerbájdžán i s Tabrízem ve prospěch Kara Júsufa z dynastie Karakojunlu (ten zároveň odňal Irák Džalájirovci Ahmadovi).
3 Ulugbeg 1447 1449 Význačný astronom. Vnitřní boje v říši.
4 Abdullatíf 1449 1450
5 Abdulláh 1449 1450
6 Abú Sa'íd 1451 1469 Upevnil znovu autoritu ústřední vlády, nakonec však přišel o život v boji s Uzun Hasanem z dynastie Akkojunlu (ten předtím vyvrátil karakojunluský stát).
7 Husajn Bajkara 1470 1506 Vládl jen v části říše (Mázandarán, Džurdžán, Herát). Zbytek Persie ovládla dynastie Akkojunlu a po ní Safíovci.

Turkmenské státy (cca 1410 – 1502)

Dynastie Karakojunlu
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Kara Júsuf 1389 1420 Vnuk Bajráma Chvádži, hodnostáře u džalájirovského dvora Uvajse I., který si založil malé panství kolem Mosulu. Júsuf vzdoroval Tímúrovi i jeho synu Šáhruchovi a v roce 1410 dobyl na Džalájirovci Ahmadovi Irák. Sídlil v Tabrízu v perském Ázerbájdžánu.
2 Iskandar 1420 1438 Utrpěl dvě porážky od Tímúrovce Šáhrucha.
3 Džahánšáh 1438 1467 Bratr předchozího. Čelil vzrůstajícímu tlaku konkurenční turkmenské dynastie Akkojunlu s mocenským centrem v Diyarbakıru, nakonec byl poražen a zahynul.
4 Hasan Alí 1467 1468
Dynastie Akkojunlu
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Uzun Hasan 1453 1478 V pořadí čtvrtý vládce dynastie. Porazil Džahánšáha z dynastie Karakojunlu a po něm i Tímúrovce Abú Sa'ída a ovládl prakticky celou Persii.
2 Chalíl 1478 1479
3 Ja'kúb 1479 1491
4 Bajsungur 1491 1492
5 Rustam 1492 1496
6 Ahmad Gevde 1496 1497
7 Murád 1497 1502 Poražen Safíovcem Ismá'ílem.

Safíovská říše (1501–1736)

Safíovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Ismá‘íl I. 1501 1524 Vůdce súfijského řádu a po matce vnuk Uzun Hasana z rodu Akkojunlu. Dobyl na hašteřících se členech akkojunluské dynastie většinu Persie a stal se zakladatelem novodobého perského státu. Užíval titulu šáh.
2 Tahmásp I. 1524 1576
3 Ismá‘íl II. 1576 1577
4 Muhammad Chodábende 1577 1587
5 Abbás I. Veliký 1587 1629 Nejvýznamnější safíovský vladař. Za jeho vlády se z Persie stala velmoc.
6 Safí I. 1629 1642
7 Abbás II. 1642 1666
8 Safí II. (Sulajmán I.) 1666 1694
9 Husajn 1694 1722 Svržen Mírem Mahmúdem z afghánské dynastie Hótakí. Zmatky v říši.
10 Tahmásp II. 1722 1732 S pomocí Afšárovce Nádirkulí Bega obnovil safíovskou vládu, nakonec byl však právě Nádirkulím sesazen.
11 Abbás III. 1732 1736 Sesazen Nádirkulí Begem.

Expanze a půlstoletí nejednoty (1736–1796)

Afšárovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Nádir Šáh 1736 1747 Původně vojevůdce Tahmáspa II. a jeho přední ministr. V roce 1736 zbavil Safíovce moci, prohlásil se šáhem a zahájil expanzi proti sousedům – jeho říše zahrnovala prostor od Iráku a Ománu až po řeku Indus. Zavražděn.
2 Ádil Šáh 1747 1748 Postupný rozklad afšárovské říše.
3 Ibráhím 1748 1749 Postupný rozklad afšárovské říše.
4 Šáhruch 1749/1750 1796 Udržel v moci rodu jen Chorásán na východě Persie, zbytek země ovládli Zandovci. Poražen Kádžárovcem Ágá Muhammadem Chánem.
Zandovská dynastie
Jméno panovníka Počátek vlády Konec vlády Poznámka
1 Karím Chán 1750 1779 Vojevůdce Nádira Šáha ovládl po smrti svého patrona většinu Persie (kromě Chorásánu) a nastolil v ní řádnou správu. Neužíval titulu šáh, ale pouze vakíl (zástupce), loutkovým šáhem jmenoval Safíovce Ismá‘íla III.
2 Abú-l-Fath Chán 1779 1779
3 Muhammad Alí Chán 1779 1779
4 Sádik Chán 1779 1782
5 Alí Murád Chán 1782 1785
6 Džafar Chán 1785 1789
7 Lutf Alí Chán 1789 1794 Poražen Kádžárovcem Ágá Muhammadem Chánem a popraven.

Moderní Persie a Írán (1796–1979)

Kádžárovská dynastie
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Ágá Muhammad Šáh Ágá Muhammad Šáh 1796–1797 1742–1797 Muhammad Hasan Chán Porazil na západě Zandovce a na východě Afšárovce a sjednotil vládu v Persii ve svých rukou. Zavražděn.
Fath Alí Šáh Fath Alí Šáh 1797–1834 1772–1834 Husajn Chán Synovec Ágá Muhammada Šáha
Muhammad Šáh Muhammad Šáh 1834–1848 1808–1848 Abbás Mírzá Vnuk Fath Alího Šáha
Násiruddín Šáh Násiruddín Šáh 1848–1896 1831–1896 Muhammad Šáh
Muzaffaruddín Šáh Muzaffaruddín 1896–1907 1853–1907 Násiruddín Šáh
Muhammad Alí Šáh Muhammad Alí 1907–1909 1872–1925 Muzaffaruddín Šáh
Ahmad Šáh Ahmad Šáh 1909–1925 1898–1930 Muhammad Alí Šáh
Dynastie Pahlaví
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Rezá Šáh Pahlaví 1925–1941 1878–1944 Abbás Alí Chán
Núš Afarín 		Sesadil Kádžárovce a prohlásil se novým šáhem. Usiloval o modernizaci země, avšak se zachováním panovnické moci.
Muhammad Rezá Pahlaví Muhammad Rezá Pahlaví 1941–1979 1919–1980 Rezá Šáh Pahlaví
Tádžo-l-Molúk 		Vládl diktátorsky, svržen Islámskou revolucí.

Literatura

  • Gombár, E., Moderní dějiny islámských zemí, Praha 1999
  • Klíma, O., Sláva a pád starého Íránu, Praha 1977
  • Schippmann, K., Grundzüge der parthischen Geschichte, Darmstadt 1980
  • Schippmann, K., Grundzüge der Geschichte des sasanidischen Reiches, Darmstadt 1990
  • Tauer, F., Svět islámu, Praha 1984

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.