Seznam perských panovníků zahrnuje všechny vladaře působící na území dnešního Íránu od nástupu tvůrce perské říše Kýra Velikého až po šáha Muhammada Rezu Pahlavího (559 př. n. l. – 1979 n. l.). Dřívějšími králi elamskými a médskými z dob před vznikem perského státu se zabývají články Seznam elamských králů a Médie.
Sásánovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Portrét
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Ardašír I.
|
|
224
|
240/241
|
Porazil parthského krále Artabana IV. a na troskách jeho říše založil novoperský stát a sásánovskou královskou dynastii.
|
2
|
Šápúr I.
|
|
240/241
|
271/272
|
Vedl dlouholeté úspěšné války s Římany, při nichž roku 260 zajal císaře Valeriana.
|
3
|
Hormizd I.
|
|
271/272
|
273
|
Původně arménský král, syn Šápúra I. Zúčastnil se některých otcových tažení proti Římu.
|
4
|
Bahrám I.
|
|
273
|
276
|
Podporoval zarathuštrismus a dal popravit náboženského reformátora Máního, zakladatele manicheismu.
|
5
|
Bahrám II.
|
|
276
|
293
|
Vedl krátkou válku s Římem, při níž zahynul císař Carus. Velký vliv na něj měl duchovní Kartír.
|
6
|
Bahrám III.
|
|
293
|
293
|
Svržen svým strýcem Narsém.
|
7
|
Narsé
|
|
293
|
302
|
Poražen Římany a donucen mírem v Nisibis vzdát se určitých území.
|
8
|
Hormizd II.
|
|
302
|
309
|
Oženil se s kušánskou princeznou. Po jeho smrti propukly spory o trůn mezi jeho syny.
|
9
|
Ádhar Narsé
|
|
309
|
309
|
Vládl jen krátce, svržen převratem.
|
10
|
Šápúr II.
|
|
309
|
379
|
Bojoval s arabskými kmeny i s Římem, v roce 363 odrazil vpád císaře Juliana do Mezopotámie. Pronásledoval křesťany.
|
11
|
Ardašír II.
|
|
379
|
383
|
Bratr nebo syn Šápúra II.
|
12
|
Šápúr III.
|
|
383
|
388
|
Dohodl se Římany o rozdělení Arménie mezi obě říše.
|
13
|
Bahrám IV.
|
|
388
|
399
|
Odrazil vpád hunských etnik do Mezopotámie.
|
14
|
Jazdkart I.
|
|
399
|
421
|
Oproti svým předchůdcům vystupoval tolerantně vůči křesťanům.
|
15
|
Bahrám V. Gór
|
|
421
|
439
|
Vedl krátkou válku s Římem, v perské tradici je s ním spojena řada legend.
|
16
|
Jazdkart II.
|
|
439
|
457
|
Diskriminoval křesťany a válčil s východořímskou říší.
|
17
|
Hormizd III.
|
|
457
|
459
|
Svržen bratrem Pérózem.
|
18
|
Péróz I.
|
|
459
|
484
|
Utrpěl těžké porážky od Hefthalitů na severovýchodě.
|
19
|
Valgaš
|
|
484
|
488
|
Postupné posilování moci šlechtických klik.
|
20
|
Kavád I. (poprvé)
|
|
488
|
496
|
Pokusil se obnovit královskou moc s přispěním sociálně zabarveného hnutí v čele s Mazdakem. Svržen převratem, uprchl k Hefthalitům.
|
21
|
Zámásp
|
|
496
|
499
|
Bratr Kavádův, vládl krátce z vůle šlechty. Sesazen.
|
22
|
Kavád I. (podruhé)
|
|
499
|
531
|
S pomocí Hefthalitů znovu dosazen na trůn. Vedl války s východořímskou říší. Potlačení mazdakismu.
|
23
|
Husrav I.
|
|
531
|
579
|
Reformoval daňový systém a vojenství, po většinu vlády bojoval s císařem Justinianem I. Rozkvět perské kultury.
|
24
|
Hormizd IV.
|
|
579
|
590
|
Vystupoval despoticky, sesazen palácovým převratem.
|
25
|
Husrav II. (poprvé)
|
|
590
|
590
|
Syn Hormizdův, svržen vojevůdcem Bahrámem Čóvénem, uprchl do východořímské říše.
|
26
|
Bahrám VI. Čóvén
|
|
590
|
591
|
Uzurpátor, nepatřil k sásánovskému rodu. Zbaven moci Husravem II. za pomoci východořímských vojsk.
|
27
|
Husrav II. (podruhé)
|
|
591
|
628
|
Řadu let úspěšně válčil s východořímskou říší a dobyl četné její provincie, nakonec však byl poražen a zavražděn. Poslední významný sásánovský král.
|
28
|
Kavád II. Šéróé
|
|
628
|
628
|
Udržel se na trůně jen několik měsíců, počátek úpadku sásánovské říše.
|
29
|
Ardašír III.
|
|
628
|
630
|
Nezletilý král, vládl pouze nominálně.
|
30
|
Šahrvaráz
|
|
630
|
630
|
Uzurpátor, nepatřil k sásánovskému rodu. Svržen.
|
31
|
Husrav III.
|
|
630
|
630
|
Vládl jen v části říše.
|
32
|
Bórán
|
|
630
|
631
|
První sásánovská královna.
|
33
|
Ázarméducht
|
|
631
|
631
|
Druhá královna, svržena armádou.
|
34
|
Hormizd V.
|
|
631
|
632
|
Vládl jen v části říše.
|
35
|
Husrav IV.
|
|
nejisté
|
nejisté
|
Vládl jen v části říše.
|
36
|
Péróz II.
|
|
nejisté
|
nejisté
|
Vládl jen v části říše.
|
37
|
Farruchzád Husrav
|
|
nejisté
|
nejisté
|
Vládl jen v části říše.
|
38
|
Jazdkart III.
|
|
633
|
651
|
Poslední sásánovský král, poražen v mnoha bitvách Araby, nakonec zavražděn. Rozpad říše a islamizace jejího teritoria.
|
Táhirovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Táhir ibn al-Husajn
|
821
|
822
|
Původem Peršan. V boji o moc mezi syny chalífy Hárúna ar-Rašída prokázal cenné služby novému abbásovskému vládci al-Ma'múnovi a obdržel za to místodržitelství v Chorásánu na východě Persie. Fakticky z oblasti vytvořil nezávislý státní útvar.
|
2
|
Talha
|
822
|
828
|
|
3
|
Abdulláh
|
828
|
845
|
Rozmach moci Táhirovců.
|
4
|
Táhir II.
|
845
|
862
|
Rozmach moci Táhirovců (k říši patřilo území od Chorásánu až po hranice Indie a k tomu Fárs, Rajj a Kermán).
|
5
|
Muhammad
|
862
|
873
|
Zajat Ja'kúbem ibn Lajth as-Saffár.
|
6
|
Táhir III.
|
873
|
875
|
|
Saffárovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Ja'kúb ibn Lajth as-Saffár
|
861
|
879
|
Ukončil vládu Táhirovců a zmocnil se i centrální Persie. Poté podnikl výpravu proti abbásovskému chalífovi al-Mu'tamidovi (jehož prohlásil za uzurpátora), avšak nedaleko Bagdádu byl roku 876 odražen.
|
2
|
Amr ibn Lajth
|
879
|
900
|
Bratr Ja'kúbův. Bojoval se Sámánovcem Ismá'ílem ibn Ahmad, byl zajat, vydán chalífovi do Bagdádu a roku 902 popraven.
|
Alíovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
al-Hasan ibn Zajd
|
864
|
884
|
Syn imáma Zajda. Zmocnil se vlády v Tabaristánu a svou pozici úspěšně uhájil před Saffárovcem Ja'kúbem ibn Lajth. Jeho nástupcem se stal bratr Muhammad.
|
2
|
Muhammad ibn Zajd
|
884
|
900
|
Poražen Sámánovcem Ismá'ílem a v boji padl.
|
3
|
al-Hasan ibn Alí al-Utruš
|
913
|
916
|
Odňal Tabaristán Sámánovci Nasrovi.
|
4
|
al-Hasan ibn al-Kásim
|
916
|
928
|
Ztratil své země ve prospěch Zijárovce Mardávídža ibn Zijár.
|
Zijárovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Mardávídž ibn Zijár
|
928
|
935
|
Vůdce dajlamských žoldnéřů. Ovládl Tabaristán, Rajj a Kazvín, k nimž později připojil i Džibál a Isfahán. Jeho potomci udrželi v moci rodu jen Džurdžán a Tabaristán.
|
2
|
Vušmgír ibn Zijár
|
935
|
967
|
|
3
|
Bísutún ibn Vušmgír
|
967
|
976
|
|
4
|
Kábús ibn Vušmgír
|
976
|
1012
|
|
5
|
Manúčihr ibn Kábús
|
1012
|
1029
|
|
6
|
Anúširván ibn Manúčihr
|
1029
|
1049
|
|
7
|
Kábús ibn Dárá
|
1049
|
1069
|
|
Bújovská dynastie
|
Linie ve Fársu
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Imáduddaula
|
934
|
949
|
Původně důstojník Mardávídže ibn Zijár jménem Alí, jenž byl synem dajlamského zemana Abú Šudžá' Búja. S pomocí svých bratrů ovládl velkou část držav Zijárovců a k tomu ještě Fárs a Kermán. Sám obdržel do správy Fárs, jeho bratr Ahmad Kermán a druhý bratr Hasan Rajj, Hamadán a Isfahán. Všichni tři dostali od chalífy čestná jména (Imáduddaula = sloup říše).
|
2
|
Abú Šudžá' Adududdaula
|
949
|
983
|
Za jeho vlády nastal rozkvět bújovské říše. V roce 978, po smrti svého bratrance Izzuddauly, se stal i vládcem v Iráku a Kermánu. Podporoval učence, zřizoval knihovny, budoval paláce (Bagdád, Šíráz). Jméno Adududdaula znamená opora říše.
|
3
|
Šarafuddaula
|
983
|
989
|
|
4
|
Samsámuddaula
|
989
|
998
|
|
5
|
Bahá'uddaula
|
998
|
1012
|
|
6
|
Sultánuddaula
|
1012
|
1024
|
|
7
|
Imáduddaula II.
|
1024
|
1048
|
|
8
|
al-Málik ar-Rahím
|
1048
|
1055
|
|
Linie v Kermánu a Chúzistánu
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Mu'izzuddaula
|
935
|
966
|
Původním jménem Ahmad, od roku 945 též faktický vládce Iráku. Jméno Mu'izzuddaula (posilovatel říše) mu udělil chalífa al-Mustakfí.
|
2
|
Bachtjár Izzuddaula
|
966
|
978
|
|
3
|
Abú Šudžá' Adududdaula
|
978
|
983
|
Z linie vládnoucí ve Fársu.
|
4
|
Samsámuddaula
|
983
|
987
|
|
5
|
Šarafuddaula
|
987
|
989
|
|
6
|
Bahá'uddaula
|
989
|
1012
|
|
7
|
Sultánuddaula
|
1012
|
1021
|
|
8
|
Kivámuddaula
|
1012
|
1028
|
|
9
|
Abú Kálídžár Marzubán
|
1028
|
1048
|
|
10
|
Abú Mansúr
|
1048
|
1056
|
|
Linie v Rajj, Isfahánu a Hamadánu
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Ruknuddaula
|
935
|
976
|
Původním jménem Hasan, jméno Ruknuddaula znamená pilíř říše. Bratr Alího (Imáduddauly) a Ahmada (Mu'izzuddauly).
|
2
|
Mu'ajjaduddaula
|
976
|
983
|
|
3
|
Fachruddaula
|
976
|
997
|
|
4
|
Madžduddaula
|
997
|
1029
|
|
5
|
Šamsuddaula
|
997
|
1021
|
|
6
|
Samá'uddaula
|
1021
|
1023
|
|
Chvárizmšáhové
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Il-Arslan
|
1156
|
1172
|
Příslušník dynastie z Chvárizmu, která vládla asi od roku 1077. Zahájil teritoriální expanzi v perských oblastech rozpadající se seldžucké říše.
|
2
|
Sultánšáh
|
1172
|
1193
|
|
3
|
Tekiš
|
1193
|
1200
|
|
4
|
Alá'uddín Muhammad
|
1200
|
1220
|
Za jeho vlády chvárizmšáhové drželi ve své moci prakticky celou Persii. Poražen v boji s mongolským vládcem Čingischánem.
|
5
|
Džaláluddín Mengüberdi
|
1220
|
1231
|
Kladl marný odpor mongolským útočníkům, nakonec zavražděn.
|
Druhé období partikularismu (cca 1335 – 1380)
Indžuovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Šarafuddín Mahmúd Šáh
|
1304
|
1334
|
Sunnitského vyznání. Pověřen ílchánem Öldžejtü správou státních držav – mongolsky indžü – ve Fársu (odtud jméno dynastie), kde rychle upevnil své postavení. Zbaven funkce.
|
2
|
Gijásuddín Kajchusrau
|
1336
|
1338/1339
|
Vzepřel se snahám ílchana zbavit jeho rod moci ve Fársu.
|
3
|
Džaláluddín Mas'úd Šáh
|
asi 1338
|
asi 1342
|
|
4
|
Šamsuddín Muhammad
|
1339
|
1339
|
|
5
|
Abú Ishák
|
asi 1343
|
1357
|
Poražen Muzaffarovci a popraven.
|
Muzaffarovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Muhammad ibn al-Muzaffar
|
1313
|
1358
|
Syn lokálního místodržitele ve střední Persii. Ovládl Jazd, Kermán, Isfahán a Tabríz a od smrti ílchána Abú Sa'ída vystupoval jako nezávislý panovník.
|
2
|
Šáh Šudžá'
|
1358
|
1384
|
|
3
|
Šáh Mahmúd
|
1363
|
1375
|
|
4
|
Zajn al-Ábidín
|
1384
|
1387
|
Stát ovládnut Tímúrem Lenkem (Tamerlánem).
|
Sarbadárové
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Abdurrazzák ibn Fazlulláh
|
1332
|
1338
|
Vůdce lidového povstání a zakladatel dervišské republiky v chorásánském Sabzaváru. Jeho nástupci byli voleni, oficiálním náboženským směrem ve státě se stal šíitismus. On sám byl zavražděn.
|
2
|
Vadžíhuddín Mas'úd ibn Fazlulláh
|
1338
|
1343
|
|
3
|
Muhammad Aj Tímúr
|
1343
|
1346
|
|
4
|
Kaba Isfendijár
|
1346
|
1347
|
|
5
|
Lutf Alláh (poprvé)
|
1347
|
1348
|
|
6
|
Chvádža Tádžuddín Alí
|
1348
|
1353
|
|
7
|
Jahjá ibn Karáví
|
1353
|
1358
|
|
8
|
Záhiruddín
|
1358
|
1359
|
|
9
|
Hajdar al-Kasab
|
1359
|
1360
|
|
10
|
Lutf Alláh (podruhé)
|
1360
|
1361
|
|
11
|
Hasan al-Damghání
|
1361
|
1364
|
|
12
|
Chvádža Alí Mu'ajjad ibn Mas'úd (poprvé)
|
1364
|
1376
|
|
13
|
Ruknuddín
|
1376
|
1379
|
|
14
|
Chvádža Alí Mu'ajjad ibn Mas'úd (podruhé)
|
1379
|
1386
|
Stát ovládnut Tímúrem Lenkem (Tamerlánem).
|
Čúpánovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Hasan Küčük
|
1335
|
1343
|
Příslušník mongolské rodiny, která výrazně přispěla k pádu ílchanátu. Roku 1338 porazil Džalájirovce Hasana a dobyl Tabríz spolu s perským Ázerbájdžánem, kde vytvořil zárodek nezávislého státního útvaru.
|
2
|
Malik Ašraf
|
1343
|
1357
|
Bratr předchozího. Jeho mocenský vliv v perském Ázerbájdžánu ukončil vpád vojsk Zlaté hordy. Popraven.
|
Džalájirovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Šejch Hasan Buzurg
|
1336
|
1356
|
Přední velmož na dvoře posledních ílchánů. Zmocnil se téměř celého Iráku a bojoval s Čúpánovci, kteří ho porazili v červenci 1338 v bitvě u Naušahru.
|
2
|
Uvajs I.
|
1356
|
1374
|
Ovládl Tabríz (1358) a perský Ázerbájdžán, kde padla vláda Čúpánovců.
|
3
|
Hasan II.
|
1374
|
1374
|
|
4
|
Husajn I.
|
1374
|
1382
|
|
5
|
Bajazid
|
1382
|
1383
|
|
6
|
Ahmad
|
1383
|
1410
|
Vypuzen z Bagdádu Tímúrem Lenkem (Tamerlánem), musel hledat pomoc u egyptských mamlúků. S jejich pomocí dobyl město nazpět, roku 1401 byl však znovu vypuzen. Později opět přechodně vládcem Iráku.
|
7
|
Šáhvalad
|
1410
|
1411
|
|
8
|
Mahmúd I.
|
1411
|
1415
|
Po útocích turkmenské dynastie Karakojunlu bylo panství Džalájirovců omezeno jen na Basru a okolí.
|
9
|
Uvajs II.
|
1415
|
1421
|
|
10
|
Muhammad
|
1421
|
1422
|
|
11
|
Mahmúd II.
|
1422
|
1424
|
|
12
|
Husajn II.
|
1424
|
1432
|
|
Tímúrovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Tímúr Lenk (Tamerlán)
|
1370
|
1405
|
Původně emír čagatajského kmene Barlas v západním Turkestánu. Do roku 1380 si podrobil své čagatajské sousedy, poté ovládl Chorásán, Džurdžán, Mázandarán a Sístán a nakonec vpadl do Iráku. Vytvořil rozlehlou říši, k níž patřila i většina Persie.
|
2
|
Šáhruch Mírzá
|
1405
|
1447
|
Tímúrův syn. V boji o moc po otcově smrti postupně prosadil svou autoritu ve velké části říše, na západě však ztratil Ázerbájdžán i s Tabrízem ve prospěch Kara Júsufa z dynastie Karakojunlu (ten zároveň odňal Irák Džalájirovci Ahmadovi).
|
3
|
Ulugbeg
|
1447
|
1449
|
Význačný astronom. Vnitřní boje v říši.
|
4
|
Abdullatíf
|
1449
|
1450
|
|
5
|
Abdulláh
|
1449
|
1450
|
|
6
|
Abú Sa'íd
|
1451
|
1469
|
Upevnil znovu autoritu ústřední vlády, nakonec však přišel o život v boji s Uzun Hasanem z dynastie Akkojunlu (ten předtím vyvrátil karakojunluský stát).
|
7
|
Husajn Bajkara
|
1470
|
1506
|
Vládl jen v části říše (Mázandarán, Džurdžán, Herát). Zbytek Persie ovládla dynastie Akkojunlu a po ní Safíovci.
|
Dynastie Karakojunlu
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Kara Júsuf
|
1389
|
1420
|
Vnuk Bajráma Chvádži, hodnostáře u džalájirovského dvora Uvajse I., který si založil malé panství kolem Mosulu. Júsuf vzdoroval Tímúrovi i jeho synu Šáhruchovi a v roce 1410 dobyl na Džalájirovci Ahmadovi Irák. Sídlil v Tabrízu v perském Ázerbájdžánu.
|
2
|
Iskandar
|
1420
|
1438
|
Utrpěl dvě porážky od Tímúrovce Šáhrucha.
|
3
|
Džahánšáh
|
1438
|
1467
|
Bratr předchozího. Čelil vzrůstajícímu tlaku konkurenční turkmenské dynastie Akkojunlu s mocenským centrem v Diyarbakıru, nakonec byl poražen a zahynul.
|
4
|
Hasan Alí
|
1467
|
1468
|
|
Expanze a půlstoletí nejednoty (1736–1796)
Afšárovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Nádir Šáh
|
1736
|
1747
|
Původně vojevůdce Tahmáspa II. a jeho přední ministr. V roce 1736 zbavil Safíovce moci, prohlásil se šáhem a zahájil expanzi proti sousedům – jeho říše zahrnovala prostor od Iráku a Ománu až po řeku Indus. Zavražděn.
|
2
|
Ádil Šáh
|
1747
|
1748
|
Postupný rozklad afšárovské říše.
|
3
|
Ibráhím
|
1748
|
1749
|
Postupný rozklad afšárovské říše.
|
4
|
Šáhruch
|
1749/1750
|
1796
|
Udržel v moci rodu jen Chorásán na východě Persie, zbytek země ovládli Zandovci. Poražen Kádžárovcem Ágá Muhammadem Chánem.
|
Zandovská dynastie
|
Jméno panovníka
|
Počátek vlády
|
Konec vlády
|
Poznámka
|
1
|
Karím Chán
|
1750
|
1779
|
Vojevůdce Nádira Šáha ovládl po smrti svého patrona většinu Persie (kromě Chorásánu) a nastolil v ní řádnou správu. Neužíval titulu šáh, ale pouze vakíl (zástupce), loutkovým šáhem jmenoval Safíovce Ismá‘íla III.
|
2
|
Abú-l-Fath Chán
|
1779
|
1779
|
|
3
|
Muhammad Alí Chán
|
1779
|
1779
|
|
4
|
Sádik Chán
|
1779
|
1782
|
|
5
|
Alí Murád Chán
|
1782
|
1785
|
|
6
|
Džafar Chán
|
1785
|
1789
|
|
7
|
Lutf Alí Chán
|
1789
|
1794
|
Poražen Kádžárovcem Ágá Muhammadem Chánem a popraven.
|
Kádžárovská dynastie
Dynastie Pahlaví
Literatura
- Gombár, E., Moderní dějiny islámských zemí, Praha 1999
- Klíma, O., Sláva a pád starého Íránu, Praha 1977
- Schippmann, K., Grundzüge der parthischen Geschichte, Darmstadt 1980
- Schippmann, K., Grundzüge der Geschichte des sasanidischen Reiches, Darmstadt 1990
- Tauer, F., Svět islámu, Praha 1984
Související články
Externí odkazy
Portály: Írán