Sivý vrch

Sivý vrch

Vrchol1805 m n. m.
Prominence235 m ↓ sedlo Pálenica
Izolace1,8 km → Salatín
Poloha
SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PohoříZápadní Tatry
Souřadnice49°12′40″ s. š., 19°38′31″ v. d.
Sivý vrch
Sivý vrch
Horninavápenec
PovodíVáhDunaj
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Sivý vrch
Základní informace
Vyhlášení1974
Nadm. výška1 804,5 m n. m.
Rozloha112,67 ha
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresTvrdošín
UmístěníZuberec
Další informace
Kód415
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sivý vrch (1805 m n. m.) je vápencová hora v nejzápadnější části Západních Tater a celého tatranského masivu. Je to jedna z mála částí Tater, kde se dodnes zachoval druhohorní vápencový pokryv krystalického jádra pohoří. Díky specifickým geologickým podmínkám je Sivý vrch domovem mnoha chráněných druhů vápnomilné květeny a živočichů, zejména hmyzu. V západní části Sivého vrchu se nachází na území Tater ojedinělé skalní miniměsto, Radové skaly a puklinová propast, hluboká 86 metrů.[1]

Přírodní poměry

Sivý vrch, spolu s okolními vápencovými vrcholy a hřbety, tvoří stejnojmenný geomorfologický okrsek Západních Tater, na který na západě navazuje další okrsek Roháče.

Chráněné území

Sivý vrch je národní přírodní rezervace v katastrálním území obce Zuberecokrese TvrdošínŽilinském kraji. Území bylo vyhlášeno v roce 1974 a jeho rozloha je 112,67 hektaru. Předmětem ochrany jsou společenstva vysokohorského a subalpínského vegetačního stupně, skalní hřeben s krassovými tvary na dolomitech a vápencích a výskyt endemických, vzácných a chráněných druhů rostlin.[2]

Přístup

Sivý vrch ze severu

Nejrychlejší přístup na Sivý vrch je z rozcestí Biela skala u silnice ze Zuberce do Liptovského Mikuláše. Odtud jsou to nahoru tři hodiny po červené značce, která vyznačuje celou západotatranskou hřebenovku a končí až v Pyšném sedle na východním okraji pohoří.

Přímo z vrcholu vede cesta na jih po zelené značce rozlehlými horskými pastvinami přes Ostrou (1763 m) a Babky (1566 m) do osady Jalovec. Jiná možnost je pokračovat červenou hřebenovkou přes sedlo Pálenica (1573 m) a zde dále na Brestovou (1934 m), Salatín (2048 m) a Skriniarky do Baníkovského sedla (2045 m) nebo ze sedla sestoupit po žluté do Zuberce a Habovky.

Horské chaty

Na jižním úbočí Sivého vrchu stojí obhospodařovaná turistická chata Pod Náružím. Nouzové přespání poskytují salaše Na Červenci a Pod Babkami poblíž stejnojmenných vrcholů. Na přístupových cestách jsou k dispozici chata Ďumbier v Bobrovecké Vápenici a penzion Biela skala v Hutianském sedle.

Reference

  1. KELE, František; LUČANSKÝ, Milan. Tatry. Praha: Knižní klub, 2000. 136 s. ISBN 978-80-242-0705-6. 
  2. Sivý vrch [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [cit. 2025-04-27]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Sivý vrch na Wikimedia Commons
  • Galerie Sivý vrch na Wikimedia Commons