Sokolovna v Českých Budějovicích
| Sokolovna v Českých Budějovicích | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekti | Jaroslav Stránský, Josef Šlégl |
| Výstavba | 1928–1947 |
| Přestavba | 90. léta 20. století |
| Současný majitel | TJ Sokol České Budějovice |
| Poloha | |
| Adresa | Sokolský ostrov 1, České Budějovice,  Česko |
| Ulice | Sokolský ostrov |
| Souřadnice | 48°58′30,5″ s. š., 14°28′11,33″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 100860 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sokolovna v Českých Budějovicích je stavba, která byla vybudována mezi lety 1928 až 1947 na Sokolském ostrově podle návrhu architektů Josefa Šlégla a Jaroslava Stránského. Spolu s přiléhajícím sokolským stadionem je součástí památkově chráněného komplexu meziválečné funkcionalistické architektury.
Historie
S rozvojem Sokola v Českých Budějovicích přestala postačovat původní sokolovna v Otakarově ulici. V roce 1905 (podle jiných zdrojů v roce 1906) bylo proto založeno Družstvo pro zřízení tělocvičny Sokolu českobudějovickému, které vedl Áda Novák, otec malíře Ady Nováka; část dokumentace, včetně fotografií, je archivována.[1][2] V roce 1923 získal Sokol pro sebe Schnarcherův ostrov u soutoku Vltavy a Malše, který tím byl přejmenován na Sokolský ostrov.[3] V té době šlo o zatím nijak nevyužívaný bažinatý ostrov, na který se dalo dostat mělkým brodem ze severní strany. Byla proto vypsána veřejná soutěž, která měla vybrat nejlepší celkovou úpravu celého ostrova.[4] Pro stavbu stadionu byl vybrán návrh Karla Chocholy a pro stavbu sokolovny návrh Jaroslava Stránského a Josefa Šlégla. Na jaře příštího roku se podařilo dokončit během tří měsíců celý stadion; oslav otevření stadionu se zúčastnil i prezident T.G.Masaryk.[3] Základní kameny sokolovny (viditelné v soklu severní zdi) byly položeny o čtyři roky později,[1][5] stavět se začalo ale až v roce 1930. Už po roce se stavební práce z důvodu nedostatku financí zastavily a znovu se rozběhly až na konci 30. let. Od roku 1936 až do dokončení stavby vedl stavební družstvo Novákův spolupracovník a zástupce Stanislav Matyáš.[1][6] V roce 1941 musela být stavba opětovně přerušena,[3] protože úspory i stavební materiál byly zabrány orgány okupační správy.[4] Sokolovna se tak dočkala slavnostního otevření až 14. června 1947.[6] V té době se jednalo o druhou největší sokolovnu v Československé republice.[3]
Celá budova byla přestavována v 90. letech 20. století, kdy byla změněna její barva a byl mimo jiné zazděn vstup vedoucí na schodiště k přiléhajícímu stadionu.[7] V roce 2002 byl suterén sokolovny při povodni zatopen.[6] Od února roku 2004 je českobudějovická sokolovna spolu s hlavní tribunou sokolského stadionu památkově chráněna.[5]
Reference
- ↑ a b c Sokol - České Budějovice. www.sokol-cbu.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ ADA NOVÁK: Inventář osobního fondu [online]. ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE [cit. 2021-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-26.
- ↑ a b c d Úprava a zastavění Sokolského ostrova [online]. SlavneVily.cz [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Sokolům válka sebrala úspory na novou tělocvičnu dvakrát. Českobudějovický deník [online]. 2007-05-24 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Sokolovna a hlavní tribuna stadiónu [online]. Památkový Katalog [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c OTTA, Edwin. Čtenáři píší: Stadion a sokolovna na Sokolském ostrově. Českobudějovický deník. 2017-06-14. Dostupné online [cit. 2021-03-23].
- ↑ sokolovna [online]. Encyklopedie Českých Budějovic [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sokolovna v Českých Budějovicích na Wikimedia Commons
- TJ Sokol České Budějovice