Sretěnsk

Sretěnsk Сретенск
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	52°15′ s. š., 117°43′ v. d.
Nadmořská výška	490 m n. m.
Časové pásmo	Yakutsk Time Irkutsk Time
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Dálněvýchodní
Kraj	Zabajkalský
Sretěnsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	36 km²
Počet obyvatel	6 581 (2018)[1]
Hustota zalidnění	182,8 obyv./km²
Správa
Vznik	1689
Telefonní předvolba	30246
PSČ	673500
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sretěnsk (rusky Сретенск) je město v Zabajkalském kraji v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl bezmála sedm tisíc obyvatel.

Sretěnsk leží severně od Borščovočného hřebetu na jižním břehu Šilky, levého přítoku Amuru.

Končí zde 52 kilometrů dlouhá železniční trať, která se odděluje od Transsibiřské magistrály poblíž Dunajeva.

Sídlo zde vzniklo v roce 1689 jako zimní tábor Kozáků. V roce 1783 zde byl vystavěn ostrog. V roce 1789 došlo k povýšení na město, ale o tento status následně Sretěnsk zase v roce 1798 přišel.

Jméno obce je odvozeno od ruského výrazu pro svátek Uvedení Páně do chrámu – v tento den byla zasvěcena zdejší kaple.

V roce 1897 se Sretěnsk stal dočasnou konečnou stanicí Transsibiřské magistrály – do Vladivostoku byla v té době budována Čínská východní dráha přes Mandžusko, která se od Transsibiřské magistrály odpojovala přibližně 300 kilometrů západně od Sretěnsku a náklad, který dojel po železnici do Sretěnsku, pak byl dále na východ do Blagověščensk a Chabarovsku dopravován parníky po Šilce a uAmuru. Obchodní a dopravní význam Sretěnsku pak poklesl, když bylo hlavní železniční spojení dobudováno v roce 2016 ve větší vzdálenosti od čínsko-ruské státní hranice. Přesto získal Sretěnsk v roce 1926 znovu status města.

• Vladimir Georgijevič Titov (* 1947), kosmonaut

V rámci správního členění ruské pravoslavné církve je Sretěnsk součástí něrčinské eparchie.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sretensk na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sretěnsk na Wikimedia Commons