Státní knihovna San Marina
| Státní knihovna San Marina | |
|---|---|
| italsky Biblioteca di Stato e Beni Librari della Repubblica di San Marino | |
 | |
| Stát |  San Marino |
| Poloha | Palazzo Valloni 13, Contr. Omerelli, 47890 San Marino |
| Souřadnice | 43°56′9,6″ s. š., 12°26′45,6″ v. d. |
| Typ | Národní knihovna |
| Založena | 1839 |
| Knihovní fond | |
| Povinný výtisk | Ano[1] |
| Další informace | |
| Webové stránky | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Státní knihovna San Marina, plným jménem Státní knihovna a knihovní dědictví (statky) Republiky San Marino, (italsky Biblioteca di Stato e Beni Librari della Repubblica di San Marino) je národní knihovnou San Marina se sídlem v paláci Valloni. Byla založena v roce 1839 a veřejnosti otevřena v roce 1894. Po většinu své historie byla spravována spolu se sanmarinskými archivy a muzeem, ale od 80. let 20. století se tři instituce osamostatnily.
Knihovna má od roku 1957 (zákon upravuje právo z roku 1881) právo povinného výtisku všech publikací vydaných v San Marinu nebo uvedených na trh v San Marinu a San Marina se týkajících.[1] Od roku 2008 je součástí Sítě knihoven Romagny a San Marina.
Historie
Autory prvního návrhu zřízení veřejné knihovny byli roku 1826 kapitáni-regenti Giambattista Onofri a Marino Berti. Jejím základem se v roce 1839 stala knižní sbírka patřící rodině Antonia Onofriho, kterou roku 1846 doplnila knihovna rodiny Valloni zakoupená spolu s palácem Valloni. Knihovna a muzeum, které byly v paláci umístěny, se v následujících desetiletích rozrůstaly díky četným darům. Pro veřejnost byla knihovna otevřena 30. září 1894 a v roce 1900 byla začleněna do výpůjční služby veřejných knihoven Italského království. Až do 80. let 20. století bylo fungování knihovny úzce spjato s institucemi archivů a muzea a jejich správa svěřena vrchnímu knihovníkovi a jeho zástupci. V prvním desetiletí 20. století se fond knihovny dále výrazně rozrostl díky darům neapolské rodiny Broccoli, boloňské rodiny Nardi a Boloňské městské knihovny a akvizici sbírky přírodovědce, geologa a lingvisty Achillea Telliniho. Mezi lety 1917 a 1942 knihovna vydávala literární přehled Museum-Bollettino della Biblioteca-Museo ed Archivio governativi e dello Studio sammarinese (od roku 1926 jako Libertas Perpetua-Museum Rassegna storico letteraria della Repubblica di San Marino). Palác Valloni byl poškozen spojeneckým bombardováním 26. června 1944 a jeho rekonstrukce byla roku 1954 následována i reorganizací knihovny. Zavedený byl lístkový katalog dle soudobých bibliografických standardů. Na počátku 80. let 20. století se z knihovny, archivů a muzea staly samostatné instituce. Roku 1993 se knihovna stala součástí Konference knihovníků evropských národních knihoven (CENL) a od roku 2008 je součástí Sítě knihoven Romagny a San Marina (Rete Bibliotecaria di Romagna e San Marino).[2]
Sbírky knihovny
Státní knihovna nabízí informační a referenční služby, reprografické služby, možnost studia dokumentů ve studovnách, absenční výpůjčky části knihovních fondů a meziknihovní výpůjčky.[3]
Své sbírky knihovna rozšiřuje akvizicemi a dary, ale především na základě práva na povinný výtisk. To bylo potvrzeno zákonem z roku 1957 (upravujícím právo z roku 1881) pro veškeré tiskoviny pro veřejnost i omezené užití vytištěné v San Marinu, ale i mimo něj, pokud jsou dovezeny na jeho území a San Marina se týkají.[1]
Knihovna má ve fondu přibližně 120 000 svazků nejrůznějšího stáří a odebírá řadu periodik, včetně 17 italských a sanmarinských novin. Ve volném výběru jsou k dispozici literární, humanitní, přírodovědné a právní vědecké texty, ale rovněž současná beletrie a literatura faktu, turističtí průvodci, encyklopedie a slovníky. Knihovna uchovává rukopisy různého stáří a zaměření, přibližně dvacet prvotisků, více než osm set dokumentů ze šestnáctého století a značný počet vydání pocházejících ze sedmnáctého až devatenáctého století.
Bibliografický výzkum fondu knihovny je možný prostřednictvím jednoho ze tří katalogů. Lístkového katalogu Staderini, lístkového katalogu mezinárodního formátu nebo digitálního katalogu.[4]
Významné jsou rovněž sbírky dokumentů vztahujících se k San Marinu. Mezi nimi:[4]
- Sbírka Sanmarinská bibliografie, která obsahuje historické i současné publikace o San Marinu a od sanmarinských autorů. Je rozšiřována především na základě zákona o povinném výtisku.
- Sbírky periodik
- Rukopisné sbírky (ze sbírek Delfico, Mengozzi, Gozi atd.)
- Fotografický archiv
- Sbírka tisků, plakátů a letáků
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Consegna obbligatoria di Stampe alla Biblioteca Governativa [online]. Consiglio Grande e Generale, Repubblica di San Marino, rev. 19. 12. 1957 [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. (katalánsky)
- ↑ Chi siamo [online]. Biblioteca di Stato e Beni Librari - Repubblica di San Marino [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Regolamento [online]. Biblioteca di Stato e Beni Librari - Repubblica di San Marino [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b Patrimonio della Biblioteca [online]. Biblioteca di Stato e Beni Librari - Repubblica di San Marino [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy
- Web Státní knihovny San Marina (italsky)
- Galerie obrázků Státní knihovny San Marina na jejím webu (italsky)
- Vyhledávání v on-line katalogu Sítě knihoven Romagny a San Marina (italsky)
