Státní znak Lucemburska

Lucemburský státní znak
Varianty
Střední státní znak
Malý státní znak
Informace
Subjekty oprávněné užívat znakLucemburskoLucembursko Lucembursko
Přijato18. května 1972

Státní znak Lucemburska má tři verze – znak velký, střední a malý.[1]

Velký státní znak: devětkrát stříbrně a modře dělený štít, v něm červený dvouocasý zlatě korunovaný lev se zlatou zbrojí (Lucemburk). Štít převýšen velkovévodskou korunou (královská koruna s oblouky, bez čapky). Štítonoši – dva zpět hledící zlatí dvouocasí korunovaní lvi s červenou zbrojí. Pod štítem zavěšen na stuze klenot Řádu Dubové koruny. Vše položeno na hermelínem podšitý červený plášť, vrcholící velkovévodskou korunou.

Střední státní znak: malý státní znak, držený dvěma zpět hledícími zlatými dvouocasými korunovanými lvy s červenou zbrojí.

Malý státní znak: devětkrát stříbrně a modře dělený štít, v něm červený dvouocasý zlatě korunovaný lev se zlatou zbrojí (Lucemburk). Štít převýšen (nepodšitou) velkovévodskou korunou.

Historie

Počátky lucemburského znaku se spadají do 1. poloviny 13. století. Nejstarší doložená pečeť je z roku 1236, za vlády hraběte Jindřicha V. Na pečeti se poprvé objevil korunovaný lev na štítu. V roce 1238 byl již štít pečeti Jindřicha V. pruhovaný. Hrabě zřejmě modré pruhy dodal na původní erb, aby naznačil zrod nové dynastie. První lucemburský znak vznikl kombinací znaku vévody z Limburku (červený, dvouocasý lev na stříbrném štítu) a erbu hrabat z Namuru (stříbrná a modrá břevna).[1]

Počet pruhů nebýval přesně dán. Například ve stati heraldika Karla Schwarzenberga Znaky českých vévodství[2] je pole děleno sedmkrát.

Červený lev ve stříbře je znakem hrabat z Limburgu.[3] Když se jejich větev v Lucilimburku (Luxemburg) oddělila jako samostatný panovnický rod, začali štít modře pruhovat jakožto rozlišovací znamení. O jeho původu existují dvě teorie: pruhy byly převzaty buď z pruhované korouhve na jezdecké pečeti hraběte Viléma z roku 1123 nebo z erbu hrabat z Loonu (Loozu) a Grandpré. Ty jsou však zlaté a červené, nikoli stříbrné a modré. Hrabě Jindřich V., řečený Blondýn či Plavovlasý (Der Blonde, le Blond), byl lucemburský hrabě, hrabě z Laroche, markrabě z Arlonu a markrabě namurský. Jindřich byl starším synem hraběnky Ermesindy (1186–1247), jediné dědičky namurského a lucemburského hraběte Jindřicha IV. Slepého a limburského vévody Walrama († 1226). Na jeho náhrobku v klášteře Clairefontaine je červený jednoocasý korunovaný lev v bíle a modře pruhovaném poli. V této podobě je také erb Jana Lucemburského v triforiu svatovítské katedrály.

18. listopadu 1818 byl lucemburský znak potvrzen (s odkazem na dekret nizozemského krále a zároveň lucemburského velkovévody ze dne 20. února 1816). Znak byl tvořen devětkrát stříbrně a modře děleným francouzským štítem, na něm se nacházel červený, zlatě korunovaný dvouocasý lev se zlatou zbrojí, zlatým jazykem a stříbrný mi zuby. Na štít byla posazená vévodská koruna.[1] (není obrázek a obrázek ve zdroji neodpovídá popisu)

Po roce 1839 byl potvrzen znak z roku 1818, koruna však měla pět viditelných oblouků posetých perlami a pět listů ve tvaru trojlistu s perlou uprostřed (velkovévodská koruna).[1] (není obrázek)

V roce 1850 byly do znaku předání štítonoši, dva korunovaní lvi, stojící na arabesce tvořené větévkami.[1] (není obrázek)

Znak Lucemburského velkovévodství byl oficiálně zaveden (ve třech variantách – velký, střední a malý) zákonem o národních symbolech dne 23. června 1972 (LOI SUR LES EMBLEMES NATIONAUX). Zákon byl zveřejněn 16. srpna 1972 v Úředním listu Lucemburského velkovévodství (Memorial. Journal Officiel du Grand-Duché de Luxembourg A-N⁰ 51).[1][4]Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref> byl rozlišovacím znamením (la brisure) Filipa z Anjou, vnuka Ludvíka XIV. a krále španělského. Stříbrné mušle na lemu štítu tvořily brisuru erbu parmských vévodů, Filipových potomků. Velkovévoda Henri je potomkem Krále Slunce v přímé linii.

  1. Přílby a klenoty starého velkého znaku, což byl zvyk v 19. století, byly nahrazeny královskou korunou.
  2. Kolem štítu jsou zavěšeny insignie národního řádu Dubové koruny. To symbolizuje, že velkovévoda je hlavou lucemburského státu.

Malý znak velkovévody: čtvrceno, 1. a 4. pole Luxemburg, 2. a 3. pole Nassau. Štít zdoben královskou korunou.

Střední znak velkovévody: čtvrceno, 1. a 4. pole Luxemburg, 2. a 3. pole Nassau. Štítonoši – vpravo zlatý korunovaný zpět hledící dvouocasý lev s červenou zbrojí, vlevo zlatý korunovaný zpět hledící lev s červenou zbrojí. Štít zdoben královskou korunou.

Malý a střední velkovévodský erb byly stanoveny již výnosem ze 23. února 2001. Podle článku 3 tohoto výnosu si velkovévoda Jean podrží dosavadní erb.

Erb velkovévody Jeana odpovídá střednímu znaku velkovévody Henriho, ale s opačným pořadím polí – nasavští lvi jsou v 1. a 4. poli, lucemburští ve 2. a 3.

Historický velký znak velkovévodů z rodu Nassau (1898)

Velký znak velkovévodů lucemburských a vévodů nasavských

Popis nasavského domácího erbu: Štít je dělen trojím dělením a trojím štípením/polcením na 16 polí, z nichž 4 vnitřní (6, 7, 10, 11) tvoří střední štít. Ten jest čtvrcen: 1 a 4 rodový erb Nassau: V modrém zlatými šindeli posypaném poli žlutý (!) korunovaný lev. 2 a 3 znak velkovévodství Luxemburg. V bíle (!) a modře devětkrát děleném štítě žlutě korunovaný červený lev.

Hlavní štít je tvořen čtyřmi skupinami a sice:

a. na paměť starší Weilburské větve tři pole:

1. Saarbrücken: V modrém žlutými zabodnutými jetelovými křížky posypaném poli žlutě korunovaný bílý lev.

2. Merenberg: V zeleném vždy třemi žlutými křížky provázený žlutý ondřejský kříž.

3. Weilnau: Ve žlutém dva červení kráčející levharti.

b. na paměť starší Saarbrückenské linie čtyři pole:

4. Moers: Ve žlutém černé břevno.

8. Saarwerden: V černém bílý (dvouhlavý) orel se žlutou zbrojí.

12. Lahr: Ve žlutém červené břevno.

16. Mahlberg: Ve žlutém červeně korunovaný černý lev.

c. na paměť Otonské větve (pokolení) tři pole:

5. Catzenelnbogen: Ve žlutém červený levhart.

9. Dietz: V červeném dva žlutí kráčející levharti.

13. Vianden: V červeném bílé břevno.

d. na památku poslední purkraběnky na Kirchbergu, Luisy, choti knížete Friedricha Wilhelma zu Nassau Weilburg a na Dům spadlé hrabství Hachenburg dvě pole:

14. Kirchberg: V bílém tři černé kůly.

15. Sayn: V červeném žlutý levhart (ve skoku).

Helmy: ve středu vpravo je helm Nasavských (Walramovského pokolení), vlevo Lucemburských. Vpravo se připojují helmy Saarbrückenu a Moersu, vlevo helmy Dietzu a Saynu, odpovídající čtyřem skupinám v hlavním štítě. Pokračujeme zprava doleva.

1. Moers: Korunováno. Žlutá hlava věžníka s černým, bíle vroubeným obojkem s bílým kroužkem. Přikryvadla: černo-žlutá.

2. Saarbrücken: Bíle a černě dělené křídlo. Přikryvadla: černo-bílá.

3. Nassau: Červeně korunovaný žlutý sedící lev mezi dvěma modrými, žlutými šindeli posypanými rohy. Přikryvadla: modro-žlutá.

4. Luxemburg: Černá křídla (recte: se zlatými cetkami!) Přikryvadla: modro-bílá.

5. Dietz: Černé křídlo s červeným kotoučem, na němž jsou žlutí levharti ze štítu. Přikryvadla: žluto-červená.

6. Sayn: Korunováno. Žlutá tatarská čepice. Přikryvadla červeno-žlutá.

Štítonoši: Dva na žluté římse stojící zpět hledící žlutí lvi s heraldickými korunami.

Vše obklopuje hermelínem podšitý žlutými třásněmi a šňůrami zdobený purpurově červený královský stan s královskou korunou.

Popis převzat a přeložen z výnosu/Erlass velkovévody Adolfa ze dne 29. července 1898 (zámek Hohenburg), zveřejněného na stránkách Huberta de Vries. Erb se od 60. let. 20. století nepoužívá a nahradil jej velký znak velkovévody Jindřicha.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Zpravodaj Vexilolog č. 91, květen 2024
  2. ↑ SCHWARZENBERG, Karel. Erbovní knížka na rok 1940. Praha: Knihy Řádu, nakl. Vyšehrad, 1940. S. 22. 
  3. ↑ Luxemburgové [online]. Genealogy.euweb.cz [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Lucemburská vlajka na Flags of the World

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní znak Lucemburska na Wikimedia Commons
  • Stránky heraldika Huberta de Vries s právními předpisy o nizozemských znacích (vč. Belgie a Lucemburska)
  • Elektronická brožura "à propos... des armoiries de S.A.R. le Grand-Duc de Luxembourg", Service information et presse du gouvernement luxembourgeois, [1], 2006
  • Elektronická brožura "à propos...Symboles de l’Etat et de la Nation", Service information et presse du gouvernement luxembourgeois, [2], 2003
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.