Stará porodnice u Apolináře

Stará porodnice u Apolináře (Kanovnický dům)
bývalý Kanovnický dům
bývalý Kanovnický dům
Základní informace
Přestavba1789
Současný majitelVšeobecná fakultní nemocnice v Praze
Poloha
AdresaApolinářská 447/4, Praha 2 - Nové Město, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°4′14,19″ s. š., 14°25′21,9″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky40088/1-1247 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará porodnice u Apolináře je bývalá porodnice v Praze 2 na Novém Městě v Apolinářské ulici. Nacházela se v Kanovnickém domě u kostela svatého Apolináře nedaleko od později postavené Zemské porodnice. Kanovnický dům je kulturní památkou České republiky[1] a v současnosti v něm sídlí Klinika adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Historie

Původní kanovnický (kapitulní) dům byl postaven na konci 14. století. Poté co byla starobylá kapitula přeložena roku 1362 ze Sadské, usídlila se zde. V roce 1746-50 ho nahradila pozdně barokní stavba.[2]

V roce 1789 zde zřídil císař Josef II. první porodnici v Praze. Sloužila především chudým svobodným ženám, které chtěly utajit porod. Stalo se tak v rámci reforem veřejného zdravotnictví a nadační budovu pro duchovní č.p. 447 při kostele sv. Apolináře určila guberniální vyhláška z 30. července 1789 jako porodnici pro ženy „v obtížné sociální a materiální situaci”. Děti a těhotné ženy umístěné do té doby ve Vlašském špitálu na Malé Straně byly 17. srpna 1789 převezeny k Apolináři a Vlašský špitál následně zrušen.[3]

Úpravu kanovnického domu na porodnici v klasicistním stylu provedenou v letech 1790 až 1791 projektoval Franz Anton Leonard Herget.[4][1]

V roce 1824 se stal ředitelem kliniky profesor porodnictví Antonín Jan Jungmann (1775–1854)[5], který zavedl mimo jiné psaní porodopisů a tajné oddělení pro utajené porody. Před odchodem do důchodu rozdělil kliniku na část pro lékaře a část pro porodní báby.[6][p. 1]

Od roku 1875 byla v budově umístěna část ústavu choromyslných a bydlel zde docent psychiatrie a neurologie MUDr. Antonín Heveroch.[7]

Popis památky

Jedná se o hodnotný klasicistní dům. Dvoupatrová budova má půdorys ve tvaru písmene L. K objektu náležejí dva menší domy, přízemní a patrový. V interiéru se dochovalo velké množství klenutých prostor. K objektu patří rozsáhlá zahrada. Od 3. května 1958 je kanovnický dům kulturní památkou ČR.

Další informace

Na domě je nápis: 

„Securitati partuum ab augustis imperatoribus Josepho II., Leopoldo II. dicatam augeri iussit Franciscus I.“

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jungmann rok před dokončením studia na Karlově univerzitě vydal v roce 1804 první česky psanou učebnici pro porodní báby "Úvod k babení".

Reference

  1. ↑ a b Kanovnický dům. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000152140, rejstříkové číslo ÚSKP 40088/1-1247. [cit. 2025-04-19]. Dostupné online
  2. ↑ kanovnický dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Eva Pavlíková. Kostel svatého Apolináře. Josefinské reformy. Encyklopedie Prahy 2. Stavby. 16.1.2025. [cit. 2025-04-20]. Dostupné online
  4. ↑ Franz Anton Leonard Herget. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2023-04-26 [cit. 2025-05-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Veronika Löblová. Antonín Jan Jungmann (Nové Město). Encyklopedie Prahy 2. Osobnosti. 5.2.2021. [cit. 2025-04-24]. Dostupné online
  6. ↑ PISTULKOVÁ, Michala. Porody v průběhu staletí. Brno, 2012 [cit. 2025-04-19]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Blanka Trojanová. s. 34–35. Dostupné online.
  7. ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl I. Anenská-Karlov. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Apolinářská, s. 22, 24. 

Literatura

  • EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě Království českého. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. Svazek II. Posvátná místa na Novém měste, na Vyšehradě a na Pražských předměstích. Kapitola VII. Farní osada sv. Apolináře: 1. Kollegiátní a farní chrám sv. Apolináře na vrchu Větrníku (Větrově). S. 147. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.