Stefania Belmondová

Stefania Belmondová
Datum narození13. ledna 1969 (56 let)
Místo narozeníVinadio, Itálie
StátItálie
Oficiální webwww.stefaniabelmondo.it
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
Ukončení kariéry2002
Světový pohár v běhu na lyžích
Debut1988
Nejlepší umístění1. místo (1998/99)
Počet výher23
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry2 - 2 - 6
Mistrovství světa4 - 7 - 2
Údaje v infoboxu aktualizovány dne datu ukončení kariéry
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
zlato ZOH 1992 běh na 30 km
zlato ZOH 2002 běh na 15 km
stříbro ZOH 1992 stíhací závod
stříbro ZOH 2002 běh na 30 km
bronz ZOH 1992 štafeta 4 × 5 km
bronz ZOH 1994 štafeta 4 × 5 km
bronz ZOH 1994 stíhací závod
bronz ZOH 1998 štafeta 4 × 5 km
bronz ZOH 1998 Běh na 30 km
bronz ZOH 2002 Běh na 10 km
Mistrovství světa v klasickém lyžování
zlato MS 1993 běh na 30 km
zlato MS 1993 kombinace 5 + 10 km
zlato MS 1999 běh na 15 km
zlato MS 1999 kombinace 5 + 10 km
stříbro MS 1991 štafeta 4 × 5 km
stříbro MS 1993 štafeta 4 × 5 km
stříbro MS 1997 běh na 5 km
stříbro MS 1997 kombinace 5 + 10 km
stříbro MS 1997 běh na 15 km
stříbro MS 1997 běh na 30 km
stříbro MS 1999 štafeta 4 × 5 km
bronz MS 1991 běh na 15 km
bronz MS 2001 štafeta 4 × 5 km

Stefania Belmondová, nepřechýleně Belmondo (* 13. ledna 1969, Vinadio), je bývalá italská běžkyně na lyžích. Je dvojnásobnou olympijskou vítězkou a čtyřnásobnou mistryní světa. Je držitelkou deseti olympijských medailí a druhou nejúspěšnější Italkou v historii olympijských her, hned po rychlobruslařce Arianně Fontanaové. S 23 vítězstvími ve Světovém poháru je nejúspěšnější Italkou všech dob na světovém okruhu.[1]

Závodní kariéra

V italské reprezentaci debutovala na mistrovství světa v roce 1987 a o rok později startovala na olympiádě v Calgary. Výrazněji se prosadila o rok později, když poprvé vyhrála závod Světového poháru a v celkovém hodnocení skončila druhá.

Na zimní olympiádě v roce 1992 získala svoje první zlato na 30 km. O rok později na mistrovství světa obhájila titul nejlepší ženy na této distanci a přidala také zlato ve stíhacím závodě. Po sezóně se podrobila dvěma operacím pravé nohy a její další kariéra byla ohrožena. Stihla se však ještě připravit na ZOH 1994 v Lillehammeru, odjížděla ovšem zklamaná po zisku dvou bronzových medailí. Nedala na doporučení lékaře a rozhodla se v kariéře pokračovat. V dalších letech pravidelně získávala medaile ze světových šampionátů v individuálních závodech i se silnou italskou štafetou (většinou s Manuelou Di Centaovou, Sabinou Valbusovou a Gabriellou Paruzziovou). Jejím nejlepším vystoupením bylo mistrovství světa v roce 1999, kde vybojovala dvě zlaté individuální medaile. Na závěr své kariéry přidala kompletní medailovou sbírku z olympiády v Salt Lake City v roce 2002 a třetí místo v celkovém hodnocení Světového poháru.

Při slavnostním zahájení Zimních olympijských her 2006 v Turíně v jejím rodném kraji Piemont se jí dostalo pocty zapálit olympijský oheň.

Úspěchy

ZOH

  • 1992 Albertville: zlato v závodě na 30 km, stříbro ve stíhacím závodě, bronz ve štafětě
  • 1994 Lillehammer: 2× bronz – ve stíhacím závodě, ve štafetě
  • 1998 Nagano: stříbro v závodě na 30 km, bronz ve štafetě
  • 2002 Salt Lake City: zlato v závodě na 15 km, stříbro v závodě na 30 km, bronz v závodě na 10 km

Mistrovství světa

  • 1991 Val di Fiemme: stříbro ve štafetě, bronz v závodě na 15 km
  • 1993 Falun: 2× zlato – ve stíhacím závodě, v závodě na 30 km, stříbro ve štafetě
  • 1997 Trondheim: 4× stříbro – ve stíhacím závodě, v závodě na 5 km, na 15 km, na 30 km
  • 1999 Ramsau: 2× zlato – ve stíhacím závodě, v závodě na 15 km, stříbro ve štafetě
  • 2001 Lahtii: bronz ve štafetě

Rodina a mimosportovní život

Pochází z rodiny Albina a Aldy Belmondových z Pontebernarda, místní části obce Pietraporzio v provincii Cuneo, v blízkosti průsmyku Colle della Maddalena. Její otec Albino Belmondo pracoval jako správce elektrárny Enel, zároveň byl amatérský tesař a vyřezal Stefanii dřevěné lyže, na kterých ve třech letech začínala s lyžováním. Má sestru Manuelu, narozenou v roce 1967, a bratra Enrica, narozeného v roce 1974.[2]

11. června 1994 se vdala za Davida Casagrandeho. Po skončení kariéry jí italská lyžařská federace nabídla místo trenérky v Trentinu. Rozhodla se ale zůstat v domovském Valle Stura di Demonte, kde stále chodí brzy ráno pěšky a jezdí kilometry na kole, nejlépe do kopce.[3] Několik let pracovala jako odborná komentátorka pro televizi RAI (komentovala MS ve Val di Fiemme v roce 2003, ZOH 2006 v Turíně, MS v Sapporu v roce 2007, MS v Oberstdorfu v roce 2005 kvůli narození syna zmeškala). S manželem má dva syny – Mathias se narodil v září 2003, Lorenzo v únoru 2005.[4] Po narození synů začala pracovat v kasárnách Carabinieri Forestali v Cuneo jako převážně administrativní pracovnice. V roce 2017 se s manželem rozvedli.[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefania Belmondo na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RAFFA, Cristiana. Poca neve sulle piste, Stefania Belmondo: "Sarà necessario ripensare anche gli sport invernali". rainews.it [online]. 14. 1. 2023. Dostupné online. (italsky) 
  2. ↑ ARCOBELLI, Stefano. Addio papà Belmondo: costruì gli sci a Stefania, la regina mondiale. gazzetta.it [online]. 8. 4. 201. Dostupné online. (italsky) 
  3. ↑ VASSONEY, Fausto. Sci di fondo – Stefania Belmondo si racconta: dai primi “sci di legno di papà” alle medaglie olimpiche. “Spero di tornare a commentare le Olimpiadi”. fondoitalia.it [online]. 15. 7. 2024. Dostupné online. (italsky) 
  4. ↑ VISNAPUU, Veiko. Stefania Belmondo: lapsed on mu kallim vara. epl.delfi.ee [online]. 26. 2. 2007. Dostupné online. (estonsky) 
  5. ↑ MURA, Gianni. Stefania Belmondo: "Fra i monti ho trovato la poesia della fatica". repubblica.it [online]. 7. 3. 2019. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.