Strečniansky priesmyk
Strečenský průsmyk Strečniansky priesmyk, Strečnianská tiesňava | |
---|---|
![]() Pohled na Domašínský meandr ze Starhradu. | |
Základní informace | |
Světadíl | Evropa |
Pohoří | Malá Fatra |
Výška sedla | 390 (355–373) m n. m. |
Severozápadní část | |
Stát | ![]() |
Okres | okres Žilina |
Město | Žilina (11 km od sedla) |
Povodí | Váh |
Jihovýchodní část | |
Stát | ![]() |
Okres | okres Martin |
Město | Martin (10 km od sedla) |
Povodí | Váh |
Poloha | |
![]() ![]() Strečniansky priesmyk (390 m) | |
Souřadnice | 49°9′34,16″ s. š., 18°53′10,3″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strečniansky priesmyk (česky Strečenský průsmyk) nebo Strečnianska tiesňava je průlomové údolí řeky Váh mezi slovenskými městy Žilina (v Žilinské kotlině) a dvojměstím Vrútky-Martin (v Turčianské kotlině). Průsmyk zde rozděluje slovenské pohoří Malá Fatra na dva podcelky: Krivánskou Fatru na severu (pravý břeh Váhu) a Lúčanskou Fatru na jihu (levý břeh Váhu). Váh v tomto úseku vytváří jeden z mohutných přírodních výtvorů v Malé Fatře Domašínský meandr.
V minulosti průsmyk představoval strategickou dopravní a obchodní cestu. Pro výběr a ochranu mýta zde byly postaveny dva hrady: Starhrad na pravém břehu a později Strečno na levém břehu Váhu.
Po Váhu se kdysi splavovalo dřevo na vorech, dnes je vorařství turistickou atrakcí. V době druhé světové války zde probíhaly tuhé osvobozovací boje a v okolí se nachází mnoho památníků té doby. V roce 1944 se zde během Slovenského národního povstání odehrála bitva o Strečenský průsmyk.
Také v současnosti průsmyk slouží jako dopravní koridor, spojující dvě velká slovenská města v okolí Martin a Žilinu. Průsmykem je vedena jak hlavní železniční trať, která zde prochází i několika tunely, tak i silnice, jež je vedena podél koryta řeky.

Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strečniansky priesmyk na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strečnianský průsmyk na Wikimedia Commons