Studená

Studená
Socha sv. Jana Nepomuckého na stejnojmenném náměstí
Socha sv. Jana Nepomuckého na stejnojmenném náměstí
Znak obce StudenáVlajka obce Studená
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDačice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměMorava + Čechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°11′7″ s. š., 15°17′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 190 (2025)[1]
Rozloha44,96 km²[2]
Nadmořská výška618 m n. m.
PSČ378 53, 378 56
Počet domů872 (2021)[3]
Počet částí obce10
Počet k. ú.10
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa obecního úřadunáměstí Sv. J. Nepomuckého 18
378 56 Studená
obec@ou-stu.cz
StarostaPavel Škoda
Oficiální web: www.studena.cz
Studená
Studená
Další údaje
Kód obce547263
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studená (německy Studein) je obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Obec se rozkládá u historické česko-moravské zemské hranice, téměř celé území obce náleží k Moravě; k Čechám patří jen úzký cíp území na jihu katastrálního území Domašín u Studené, zahrnující severní část samoty Nový Svět. V samotné obci žije cca 1 600 lidí, s devíti připojenými vesnicemi coby místními částmi čítá populace přibližně 2 200[1] obyvatel. V obci má tradici masný průmysl, po výstavbě nového závodu Masny v sedmdesátých letech dvacátého století se jednalo o největší masokombinát na území Československa. Působí zde továrna na výrobu knoflíků – výrobní družstvo Styl Studená. Od 16. století do roku 1995 fungoval v areálu zámku pivovar.[4] Z občanské vybavenosti se ve Studené nachází základní škola a mateřská škola, zdravotní středisko s lékárnou, obchody, hostince a bývalý hotel Bartušek.

Historie

Počátky osidlování zdejší oblasti jsou patrné od 10. do 13. století. V tuto dobu se formovala nižší šlechta, jejíž opevněná sídla jsou známa od 13. století. Ta jsou označována jako hrádky, tvrze, kopce nebo tvrziště. Oblast s nadmořskou výškou okolo 620 metrů byla při osidlování poněkud stranou možná právě díky drsnému podnebí, které zde panovalo a díky kterému pravděpodobně získala i svůj název.

Tvrz označována jako „rovinná“, která mívala zpravidla oválný nebo kruhový tvar obehnaný příkopem, stávala také ve Studené v místech dnešního zámku Studená. Písemně je doložená z roku 1378.[5]

Protože majetek nižší šlechty představoval často jen jednu vesnici, musel se takovýto vladyka věnovat i vlastnímu hospodářství. Významným zdrojem příjmů tedy byly rybníky, které byly vybudovány ve většině sídel. Ve Studené se vznik rybníka zmiňuje už v roce 1355.

Studená původně patřila pánům z Hradce, od nichž ji roku 1365 odkoupil Dětřich z Obratan za sumu 177 kop a 51 grošů. Ten zde také o několik let později vystavěl tvrz. V jejím držení se střídali různí zástupci nižší šlechty. V roce 1446 prodal Studenou a Skrýchov Pavel z Miličína, pozdější olomoucký biskup, Václavovi ze Sedlejova.[5] Nejpozději za Studenských ze Studené (1445–1558) se ves stala městečkem; takto je prvně označena v roce 1538.[6] Roku 1558 koupili městečko s tvrzí, dvorem, pivovarem, sladovnou a mlýnem páni Jáchym a Zachariáš z Hradce a připojili jej ke svému telčskému panství.[5]

Za pánů z Hradce se ve Studené začíná šířit bratrská reformace; po roce 1600 nemá Studená katolického faráře a farnost byla připojena k Mrákotínu, kde poté – po třicetileté válce – prováděli rekatolizační misii jezuité z Jindřichova Hradce.[7] Po Slavatech, kteří jej drželi od roku 1604, zdědili studenské panství v roce 1702 Lichtenštejnové.[4] S přispěním Františka Antonína z Lichtenštejna (1679–1761) byla v roce 1716 znovu zřízena dřevěná fara.[7] V průběhu 16.–18. století byla Studená nazývána také jako Pardubice (Pardowice/Pardowitz),[8][9] snad na počest pardubických Pernštejnů, stoupenců luterství.[zdroj?] V letech 1750 a 1840 postihl obec požár;[10] požární sbor byl založen v roce 1876.[11] Roku 1934 byla obec elektrifikována připojením na síť ZME Brno.[5]

V letech 1850–1948 spadala Studená politicky a soudně pod okresní hejtmanství v Dačicích, resp. okresní soud v Telči. V roce 1949 zůstala součástí správního okresu Dačice a nově vzniklého Jihlavského kraje. V roce 1960 byla začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj; od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích.[5]

Obyvatelstvo

K roku 1842 žilo ve Studené 996 obyvatel, 486 mužů a 510 žen.[12] V roce 1858 čítala obec 1 133 obyvatel (536 mužů, 597 žen); 1 089 se hlásilo ke katolickému vyznání, 40 k evangelickému a 4 k židovskému.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 977 3 123 3 127 3 178 3 389 3 231 3 268 2 770 2 807 2 645 2 707 2 649 2 495 2 295 2 157
Počet domů 465 492 486 485 536 558 635 712 677 674 649 767 802 857 872

Obecní správa

Části obce

Obec Studená se skládá z deseti částí na deseti katastrálních územích. Území obce se skládá ze dvou nesousedících celků.

Tři části leží na samostatném území a tvoří tak exklávu obce

V minulosti byly součástí obce také Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Jilem a Zahrádky.[16]

Obecní symboly

Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. března 2021.[17]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Studené (okres Jindřichův Hradec).

Osobnosti

Studená jako Pardowice na mapě z r. 1758
Studená jako Pardowice na mapě z r. 1758

Zajímavosti

  • Ačkoli nejznámější scéna patřila dalešickému pivovaru, některé interiérové záběry filmu Postřižiny (1980) byly natočeny také v pivovaru ve Studené.[18]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b Z historie pivovaru ve Studené. Pivovary.Info [online]. 2019-03-07 [cit. 2025-04-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e Historie. Oficiální stránky obce Studená [online]. studena.cz, 2024-01-01 [cit. 2025-04-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku: díl Str-U. [s.l.]: [s.n.], 2008. S. 167. 
  7. ↑ a b TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská: Telecký okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1913. 448 s. S. 355. 
  8. ↑ HAGER, Johann Georg. Ausführliche Geographie Von Teutschland überhaupt, Svazek 2. [s.l.]: [s.n.], 1747. Dostupné online. S. 1122. 
  9. ↑ HEULLAND (D'), Guillaume. Théâtre De La Guerre Présente En Allemagne, Contenant la Description Géographique des Pays où elle se fait actuellement, Svazek 2. [s.l.]: [s.n.], 1758. Dostupné online. S. 108. 
  10. ↑ Historie farností – Studená. Farnost Studená [online]. farnoststudena.cz, 2019-03-11 [cit. 2025-04-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ CIHELKA, Miroslav. Studenští hasiči zasahují mezi dvěma kraji. Jindřichohradecký deník [online]. Denik.cz, 2009-08-26 [cit. 2025-04-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ WOLNY, Gregor. Die Markgrafschaft Maehren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Svazek 6. [s.l.]: [s.n.], 1846. S. 476. 
  13. ↑ JOHANN, Rippl. Sonntags-Blatt für Gewerbe, Industrie, Handel und geselliges Leben. [s.l.]: [s.n.], 1858. S. 12. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 137, 156, 211, 655. 
  17. ↑ Udělené symboly – Studená [online]. 2021-03-23 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ DVOŘÁK, Luboš. Sudy v Postřižinách čistili v pivovaru Studená. Českobudějovický deník [online]. Denik.cz, 2014-03-08 [cit. 2025-04-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.