Syrská národní armáda

Syrská národní armáda
الجيش الوطني السوري
Účast na Občanská válka v Sýrii
Vlajka syrské opozice
Vlajka syrské opozice
Základní info
Aktivní2017–2025
ČástíSyrská opozice
SpojenciTureckoTurecko Turecko
Tahrír al-Šám
Oponenti Baasistická Sýrie

Syrská národní armáda (SNA, arabsky الجيش الوطني السوري‎, al-Džajš al-Waṭaní as-Súrí, anglicky Syrian National Army) byla ozbrojená frakce účastnící se Syrské občanské války, která vznikla na přelomu let 2017 a 2018 v souvislosti s Tureckou invazí do Afrínu. Tvoří ji různé povstalecké skupiny, které vznikly na začátku války v červenci 2011. Byla podporována Tureckem, které jí poskytovalo finanční prostředky, výcvik a vojenskou podporu, a představovala jednu z ozbrojených složek věrných Syrské prozatímní vládě.[1] Po porážce baasistického režimu a převzetí moci přechodnou vládou v roce 2024 došlo k jejímu rozpuštění a integraci do nově vzniklých ozbrojených sil.[2]

Historie

SNA vznikla ze Svobodné syrské armády (FSA), volné koalice ozbrojených opozičních skupin, která byla založena 29. července 2011 přeběhlíky ze syrské armády. Poté, co Turecko v listopadu 2011 formálně odsoudilo režim Bašára al-Asada,[3] začalo FSA poskytovat zbraně, výcvik a útočiště.[4] Zpočátku se stala hlavním protivníkem režimu Bašára al-Asada, ale postupně byla oslabena vnitřními rozkoly, nedostatkem financí a konkurencí radikálně islamistických frakcí.[5] V srpnu 2016 začalo Turecko sestavovat novou koalici povstaleckých skupin, která zahrnovala mnohé bývalé členy FSA. Cílem bylo vytvořit soudržnější a operativnější opoziční sílu. V rámci operace Štít Eufratu koordinovala turecká vláda se Syrskou prozatímní vládou vznik nové struktury zvané „Národní armáda“ za účelem zajištění tureckých územních zájmů.[6]

Oficiální vyhlášení vzniku Syrské národní armády proběhlo v prosinci 2017 prostřednictvím ministerstva obrany Syrské prozatímní vlády. Původní jádro SNA tvořily frakce FSA působící v provincii Aleppo. Jejím cílem bylo sjednotit roztříštěné opoziční síly pod jednotným velením. V té době čítala přibližně 25 000 bojovníků, převážně Arabů a syrských Turkmenů. Turecko nadále poskytovalo financování, výcvik i vojenskou podporu.[1]

SNA si stanovila za cíl vytvoření „bezpečné zóny“ na severu Sýrie, sjednocení dalších povstaleckých frakcí a boj proti režimním silám i islamistickým skupinám.[7] Turecko nasadilo jednotky SNA i mimo území Sýrie, například v konfliktech v Libyi[8] či na jižním Kavkaze.[9] Působnost SNA se rozšířila v roce 2019 do provincie Idlib během ofenzivy na severozápadě Sýrie. Dne 4. října 2019 byla do jejích struktur začleněna koalice Národní fronta za osvobození.[6] Podle Syrské opoziční koalice v tomto roce tvořilo její jednotky přibližně 80 000 bojovníků rozdělených do sedmi sborů – tří v provincii Aleppo a čtyř v Idlibu. Některé její jednotky provozovaly i výcvikové akademie.[1]

V listopadu 2024 se SNA účastnila spolu s milicemi Tahrír al-Šám rozsáhlé opoziční ofenzívy, které vedly k pádu asadovského režimu v rámci operace Úsvit svobody.[10] Na Konferenci o vítězství syrské revoluce, pořádané dne 29. ledna 2025 prezidentem Ahmadem Šarou, oznámila většina opozičních ozbrojených frakcí, včetně SNA, své rozpuštění a integraci do nově vytvořeného ministerstva obrany přechodné vlády. [11] Podle informací z června 2025 bylo do ozbrojených sil integrováno 30 000 bývalých příslušníků SNA.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c MARSTON, Barry. Explainer: Rivalries and alliances in the Turkey-backed Syria National Army. BBC Monitoring – Essential Media Insight [online]. BBC, 2025-01-27 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b OWEIS, Khaled Yacoub. Syria has recruited half of planned 200,000-strong army, military sources say. The National [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ BURCH, Jonathon. Turkey tells Syria's Assad: Step down!. Reuters. 2011-11-22. Dostupné online [cit. 2025-08-04]. (anglicky) 
  4. ↑ MANNA, Haytham. Syria's opposition has been led astray by violence. The Guardian. 2012-06-22. Dostupné online [cit. 2025-08-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  5. ↑ ‘No Such Thing As The Free Syrian Army’. International Business Times [online]. 2015-03-14 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Turkey’s Gradual Efforts to Professionalize Syrian Allies. Carnegie Endowment for International Peace [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ TRT Global - What is the new Syrian National Army?. trt.global [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ MCKERNAN, Bethan; AKOUSH, Hussein. Exclusive: 2,000 Syrian fighters deployed to Libya to support government. The Guardian. 2020-01-15. Dostupné online [cit. 2025-08-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  9. ↑ AMAR. Reports: Turkey sent Syrian fighters to Azerbaijan - The Syrian Observatory For Human Rights [online]. 2020-09-29 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Who are the Syrian rebels who have captured Damascus – explained in 30 seconds. The Guardian. 2024-12-08. Dostupné online [cit. 2025-08-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  11. ↑ Syrian Leader Ahmed Al-Sharaa Delivers 'Victory Speech,' Outlines Syria's Future Roadmap, Announces Dissolution Of Ba'ath Party, Armed Factions Into New 'Syrian Army'; Military Operations Command Declares Al-Sharaa President Of Syria During Transitional Phase. MEMRI [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.