Sztum
| Sztum | |
|---|---|
 Evangelický kostel | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°55′18″ s. š., 19°2′1″ v. d. |
| Nadmořská výška | 45,5–63,4 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Pomořské |
| Okres | Sztum |
| Gmina | Sztum |
  Sztum | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,59 km² |
| Počet obyvatel | 9 175 (2023) |
| Hustota zalidnění | 1 998,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Bartosz Mazerski |
| Vznik | 1416 (městská práva) |
| Zakladatel | Michael Küchmeister von Sternberg |
| Oficiální web | sztum |
| Telefonní předvolba | (+48) 55 |
| PSČ | 82-400 |
| Označení vozidel | GSZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sztum (německy Stuhm) je město v severním Polsku v Pomořském vojvodství, sídlo okresu Sztum a gminy Sztum. Historické jádro města zaujímá šíji mezi dvěma středně velkými jezery, Barlewickim a Zajezierskim, na silnici první třídy číslo 55 mezi Malborkem a Kwidzynem.
V samotném městě žilo v roce 2023 9 175 obyvatel,[1] v celé gmině která spolu s městem zahrnuje 33 obcí, pak přibližně 17 tisíc obyvatel.
Historie
Sztum leží na území bývalé Země Aliem, která byla součástí pruské Pomezánie. Po porážce baltských Prusů vybudovali křižáci[2] v letech 1326-1335 na místě pruského hradu hrad vlastní. Městská práva obdržel Sztum v roce 1416 od křižáckého velmistra Michaela Küchmeistera von Sternberg. Potvrzena byla roku 1553 polským králem Zikmundem II. Augustem. Město bylo obehnáno hradbami a mělo dvě brány v ose sever-jih, kudy vedla cesta z Malborku do Kwidzynu.
V roce 1466, po konečné porážce křižáků a uzavření druhého Toruňského míru, bylo město včleněno do zemí Koruny polské. Ve zdejším kostele se scházel zemský sejm (parlament) a na radnici probíhaly šlechtické soudy. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělstvím a vařením piva.
Během polsko-švédské války 1626–1629 byl Sztum obsazen Švédy. Po prohrané rozhodující bitvě této války, u obce Trzciano (vyslov Tščano) se na zdejším hradě ukryl švédský král Gustav II Adolf. Mezi lety 1629 a 1635 byl Sztum pod správou braniborského kurfiřta Jiřího Viléma. V roce 1632 shořela většina domů a v letech 1655–1660, během tzv. švédské potopy, bylo město znovu okupováno.
Po druhém dělení Polska, v roce 1793, se stal Sztum součástí Pruského království, a od roku 1870 byl součástí Německého císařství. Hospodářský rozvoj nastal na přelomu 19./20. století, po zprovoznění železnice z Malborku do Toruně.
Při plebiscitu v roce 1920 se 60% obyvatel města přihlásilo k německé národnosti, ale okolí bylo většinově polské. Sztum se tak stal neoficiálním centrem polské menšiny v meziválečném německém Povislí. 26.1.1945 dobyla město Rudá armáda a 6.5.1945 bylo připojeno zpět k Polsku.
Pamětihodnosti
- Částečně zachovaný křižácký hrad s torzem osmiboké věže[3].
- Farní kostel sv. Anny - dominanta starého města; postaven po třináctileté válce s křižáky (1454-1466) současnou podobu získal v letech 1900-1901
- Bývalý evangelický hřbitov ze 17. stol. na svahu k jezeru Barlewickimu
- Původně evangelický, neoklasicistní kostel z let 1816-1818 na náměstí, nyní muzeum
- Restaurovaná část městských hradeb s příkopem
- Vodárenská věž z roku 1911 u křižovatky ulic Kochanowskiego, Nowowiejskiego a Słowackiego
- Hřbitov s hřbitovní kaplí z přelomu XVII/XVIII. stol. v ulici Kochanowskiego
- Věznice z počátku 20. stol.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sztum na polské Wikipedii.
- ↑ https://demografia.stat.gov.pl/bazademografia/Tables.aspx
- ↑ TRYBULSKI, Kazimierz. Krzyżacy: Zakon Szpitala Najświętszej Marii Panny Domu Niemieckiego w Jerozolimie. Gdynia: Wydawnictwo Region 48 s. ISBN 978-83-7591-349-1.
- ↑ Sztum - Zamek w Sztumie - OPIS - (Polskie zamki ). www.zamki.pl [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sztum na Wikimedia Commons
