Třída Sirio
| Třída Sirio | |
|---|---|
_01.JPG) Orione (P 410) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Italské námořnictvo |
| Typ | oceánská hlídková loď |
| Lodě | 2 |
| Osud | aktivní (2015) |
| Předchůdce | třída Comandanti |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1540 t (plný) |
| Délka | 88,4 m (celková) |
| Šířka | 12,2 m |
| Ponor | 3,4 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 22+ uzlů |
| Dosah | 6000 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 70 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 2× 25mm kanón |
| Letadla | 1 vrtulník |
Třída Sirio je třída oceánských hlídkových lodí italského námořnictva. Mezi hlavní úkoly plavidla patří hlídkování, kontrola znečištění a záchranné operace.[1] Obě postavené jednotky jsou stále v aktivní službě.
Stavba
Italský loďařský koncern Fincantieri ve své loděnici v Riva Trigoso v Janově postavil celkem dvě jednotky této třídy.
Jednotky třídy Sirio:[2]
| Jméno | Spuštěna na vodu | Uvedena do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Sirio (P 409) | 11. května 2002 | 30. května 2003 | aktivní |
| Orione (P 410) | 27. července 2002 | 1. srpna 2003 | aktivní |
Konstrukce
_02.JPG)
Trup a nástavby plavidla byly postaveny ze slitin oceli. Hlavní výzbrojí je jeden 76mm kanón OTO Melara Super Rapid v příďové dělové věži, který doplňují dva 25mm kanóny OTO Melara. Na zádi je přistávací plocha a hangár pro jeden střední vrtulník typu AB212, nebo NH90. Pohonný systém tvoří dva diesely Wärtsilä W12 V 26XN, každý o výkonu 5793 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Loď je vybavena třemi dieselgenerátory Isotta Fraschini 1708 T2 ME, každý o výkonu 805 hp. Nejvyšší rychlost lodí je 22+ uzlů. Dosah je 6000 námořních mil při ekonomické rychlosti 12 uzlů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Sirio Class [online]. Fincantieri [cit. 2015-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Class Sirio Large Patrol Ship [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Sirio na Wikimedia Commons