Třída Talwar

Třída Talwar / Projekt 11356
INS Talwar
INS Talwar
Obecné informace
UživatelIndické námořnictvo
Typfregata
Lodě10
Osud8 aktivní
2 rozestavěny (2025)
Předchůdcetřída Brahmaputra
Nástupcetřída Shivalik
Technické údaje
Výtlak3850 t
Délka126,5 m
Šířka14,8 m
Ponor4,2 m
PohonCOGAG
Rychlost30 uzlů
Dosah4500 nám. mil při 18 uzlech
Posádka313
VýzbrojPrvní trojice:
3M-54 Klub VLS
1× 9M317 (24 ks.)
1× 100mm kanón AK-190
3K87 Kortik CIWS
6× 533mm torpédomet (2×3)
RBU-6000
Letadla1× vrtulník

Třída Talwar (či též projekt 11356) je třída víceúčelových fregat indického námořnictva, které jsou variantou ruské třídy Krivak III.[1] Pro Indii jsou stavěny v Rusku. Fregaty mohou bojovat proti hladinovým a vzdušným cílům i ponorkám. V letech 20032006 do služby vstoupily první tři jednotky, pojmenované Talwar, TrishulTabar. V červenci 2006 Indie objednala stavbu dalších tří vylepšených fregat, zařazených do služby v letech 2012–2013.[1] V listopadu 2018 Indie a Rusko podepsaly dohodu, dle které indické námořnictvo získá dva páry fregat. První pár fregat má být dodán ze dvou projektů 11356, které byly původně rozestavěny pro ruské námořnictvo, zařazených do služby v letech 2024–2025, a druhý pár postaví díky technologickému transferu indická loděnice..[2]

Kvůli odlišné výzbroji je druhá trojice někdy označována jako samostatná třída Teg,[3] třetí dvě jako třída Tushil a čtvrté dvě jako třída Triput (jinak také projekt 11356M).

Na základě třídy Talwar byly dále vyvinuty výrazně modifikované ruské fregaty Projektu 22350. Zpoždění v jejich dodávkách vedlo ruské námořnictvo k objednávce fregat Projektu 11356, které jsou z třídy Talwar přímo odvozeny.

Stavba

První tři jednotky vyráběla ruská loděnice Baltijskij Zavod v Petrohradu[1] a druhé tři a třetí dvě ruské loděnice Jantar v Kaliningradu. Čtvrté dvě jednotky budou stavěny v indické loděnici Goa Shipyard Limited (GSL) ve Vasco da Gama. Projekt si vynutí modernizaci loděnice GSL.[4]

Jednotky třídy Talwar:

Jméno Skupina Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
INS Talwar (F40) 1 květen 2000 18. června 2003[5] aktivní
INS Trishul (F43) 1 listopad 2000 25. června 2003[5] aktivní
INS Tabar (F44) 1 květen 2001 31. července 2004[5] aktivní
INS Teg (F45) 2 2007 listopad 2009 27. dubna 2012 aktivní
INS Tarkash (F50) 2 červen 2010 9. listopadu 2012[6] aktivní
INS Trikand (F51) 2 25. května 2011[7] 29. června 2013[8] aktivní
INS Tushil (F70, ex Admiral Butakov) 3 13. červenec 2013 1. března 2016[9]
28. října 2021
9. prosince 2024 aktivní
INS Tamal (F71, ex Admiral Istomin) 3 15. listopad 2013 16. listopadu 2017[10]
24. února 2022
1. červenec 2025 aktivní
INS Triput 4 29. ledna 2021 23. červenec 2024 2026 (plán) Ve stavbě.
INS Tavasya 4 18. června 2021 22. března 2025 2026 (plán) Ve stavbě.

Konstrukce

INS Trikand (F51)
INS Trikand (F51)

V konstrukci lodí jsou uplatněny prvky technologií stealth. Fregaty jsou vybaveny bojovým řídícím systémemTrebovaniye-M.[1]

Hlavňovou výzbroj představuje 100mm kanón AK-190 v dělové věži na přídi. Fregaty nesou protiletadlový systém středního dosahu 3S90M Shtil-1. Za dělovou věží je jednoduché odpalovací zařízení protiletadlových střel 9M317 (v kódu NATO SA-N-12) s dosahem 45 km a zásobou 24 střel. Protilodní výzbroj první trojice tvoří osminásobné vertikální silo 3S14E pro nadzvukové protilodní střely 3M-54E Klub-N (v kódu NATO SS-N-27). Střely mají dosah 220 km. Druhá série lodí nese nadzvukové protilodní střely BrahMos.[1] Na plavidlech první série střely BrahMos systém Klub-N nahradí v rámci modernizace. Blízkou obranu zajišťují dva hybridní komplety 3K87 Kortik, umístěné na střeše hangáru. Tyto systémy kombinují dva 30mm rotační kanóny AO-18K a řízené střely 9M311 (v kódu NATO SA-N-11). K boji proti ponorkám slouží dva dvojhlavňové 533mm torpédomety DTA-53-11356 a jeden raketový vrhač hlubinných pum RBU-6000. Na zádi je přistávací plošina a hangár pro jeden vrtulník (například Ka-28 či HAL Dhruv).[1]

Pohonný systém je koncepce COGAG. Pro plavbu ekonomickou rychlostí slouží dvě plynové turbíny DS-71 a při bojovém nasazení se k nim přidají ještě dvě plynové turbíny DT-59. Lodní šrouby jsou dva.[1] Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů. Dosah je 4500 námořních mil při ekonomické rychlosti 18 uzlů.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g Talwar Class Guided Missile Frigate, India [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. India Navy fully pays for frigates under construction at Russian shipyard [online]. Navyrecognition.com, 2019-09-25 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ZAJAC, Ivan. Svatá trojice VMF: Přechodné řešení. ATM. 9. 2016, roč. 48, čís. 10, s. 60. ISSN 1802-4823. 
  4. Russia to deliver two Project 11356 frigates to India in first half of 2024 [online]. Navyrecognition.com, 2020-02-09 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Talwar Class Destroyer Project 11356 [online]. Globalsecurity.org [cit. 2012-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Indian Navy to receive second Talwar-class warship [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Russia to Launch Third Talwar Class Frigate for Indian Navy [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Indian Navy commissions final Talwar-class warship [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-07-12 [cit. 2013-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. 4th Project 11356M Frigate Admiral Butakov for Russia's Black Sea Fleet Launched in Kaliningrad [online]. Navyrecognition.com, rev. 2016-03-04 [cit. 2016-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Russia's Yantar Shipyard launches two Project 11356 frigates [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-11-16 [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • ZAJAC, Ivan. Svatá trojice VMF: Přechodné řešení. ATM. 9. 2016, roč. 48, čís. 10, s. 58 až 63. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Talwar na Wikimedia Commons
  • Guard Ships - Project 11356 [online]. russianships.info [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky)