Třebenice (okres Litoměřice)

Třebenice
Pohled na město od severovýchodu
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Lovosice
Obec s rozšířenou působností	Lovosice (správní obvod)
Okres	Litoměřice
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′35″ s. š., 13°59′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 889 (2025)[1]
Rozloha	21,86 km²[2]
Nadmořská výška	228 m n. m.
PSČ	411 13, 411 15
Počet domů	745 (2021)[3]
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	8
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa městského úřadu	Paříkovo náměstí 1 411 13 Třebenice trebenice@integro.cz
Starostka	Eva Hajná
Oficiální web: www.mesto-trebenice.cz
Třebenice
Další údaje
Kód obce	565768
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebenice (německy Trebnitz) jsou město v okrese Litoměřice, asi šest kilometrů jihozápadně od Lovosic. Katastrální výměra města měří 21,86 km². Ve městě a jeho částech žije přibližně 1 900^[1] obyvatel.

Název města je odvozen ze jména Třeben ve významu ves lidí Třebenových. V písemných pramenech se název objevuje ve tvarech: Trebenici (okolo 1227), Trebenycz (1352–1396), Trziebenicz (1396), Trzebenicz (1397), Trzebenicze (1463), „w Trzebeniczych“ (1545), „z mčka Tržebenicz“ (1631), Tržebenicze (1631) a Třebenice nebo Trebnitz (1848).^[4]

Krajina v okolí Třebenic patřila od první čtvrtiny dvanáctého století svatojiřskému klášteru v Praze. Její držení potvrdil roku 1224 také král Přemysl Otakar II.^[5] První písemná zmínka o městě pochází z doby okolo roku 1227.^[4] Roku 1299 byly Třebenice trhovou vsí, jejíž rychtář a radní dostali od Václava II. hrdelní právo.^[5] Zřejmě už tehdy byly městečkem,^[5] ale poprvé tak byly označeny v privilegiu Karla IV.,^[6] kterým panovník roku 1352 povolil prodej soli v Třebenicích městu Louny.^[7] Ovšem od konce třináctého století byly Třebenice střediskem církevní správy (děkanát doložen k roku 1352) a profitovaly z polohy na cestě spojující Litoměřice a Lovosice s Bílinou.^[5]

Jádrem městečka se stalo protáhlé Paříkovo náměstí s kostelem Narození Panny Marie. Později vzniklo západně od něj menší předměstské Havlíčkovo náměstí s drobnější venkovskou zástavbou.^[5] Opevnění městečko nikdy nemělo.^[6]

Král Zikmund v roce 1423, na žádost Jana Kaplíře ze Sulevic, povolil zřídit městskou radu s dvanácti konšeli, z nichž se volil purkmistr. Městská rada vykonávala i soudní pravomoc. Městečko získalo také pečeť, v jejímž štítě měl být znak Jana Kaplíře. Od roku 1507 mohly Třebenice vybírat clo, jehož výnos měli měšťané využít k opravám silnic a budov. Městečko mělo také várečné právo, potvrzené abatyší Dorotou z Krumlova roku 1575.^[7]

Dne 19. prosince 1898 byly Třebenice zapojeny do železniční sítě, zahájením provozu na železniční trati Čížkovice–Obrnice. Roku 1896 vznikla továrna na zpracování ovoce na jihovýchodním okraji města.^[5] Fungovala ještě ve dvacátých letech dvacátého století. V té době byl v Třebenicích také pivovar, šest mlýnů, velkostatek, dvě ovocnářská družstva, brusírna granátů, živnostenská a občanská záložna a dvě živnostenské pokračovací školy.^[8]

Město stojí v údolí Modly na rozhraní Českého středohoří a Dolnooharské tabule. Podél Loucké, Masarykovy a Tyršovy ulice vede hranice chráněné krajinné oblasti České středohoří. V okolí města se vyskytují české granáty.

V Třebenicích se nachází evangelický sbor, který byl založen roku 1928.^[11] Římskokatolická farnost v Třebenicích patří do litoměřické diecéze. V letech 1976–1977 a 1999–2004 zde působil jako farář lékař, kněz a kazatel Ladislav Kubíček. Dne 11. září 2004 se stal na třebenické faře obětí loupežné vraždy.

Katastrální území Kocourov u Medvědic, Lhota u Medvědic, Medvědice a Mrsklesy společně tvoří exklávu města (nesousedí s ostatními).

Na Paříkově náměstí stojí kostel Narození Panny Marie. V bývalém evangelickém kostele v Třebenicích je Muzeum českého granátu s mnoha historickými i soudobými šperky, do kterých byly tyto kameny vsazeny. Součástí sbírek je i největší v Čechách nalezený pyrop o váze 2,642 g a kopie granátových šperků místní šlechtičny Ulriky von Levetzow, poslední lásky básníka Johanna Wolfganga Goethe.^[12] Nad městem se tyčí vrch Košťál se zříceninou hradu Košťálov.

• František Pettrich (1770–1844), sochař a profesor na Akademii v Drážďanech
• Václav Pařík (1839–1901), městský lékař a regionální politik s velkými zásluhami o povznesení české kultury na Třebenicku
• Josef Horký (1889–1943), římskokatolický kněz, farář farnosti Třebenice v litoměřické diecézi. V roce 1941 přišel jako vězeň do koncentračního tábora v Dachau, kde byl vybrán jako objekt k experimentům s malárií. Na následky těchto maláriových pokusů zemřel.^[13]
• Jaroslav Křenek (1890–1964), spisovatel
• Ladislav Emanuel Drahoš (1897–1976), Fotograf, zakladatel Muzea českého granátu v Třebenicích, propagátor Českého Středohoří a blízký přítel malířů Emila Filly, Františka Hory, Václava Rabase a dalších. Zrestauroval úmrtní světničky Ulriky von Lewetzow v Muzeu českého granátu.
• František Hora (1913–2004), akademický malíř a výtvarník
• Jaro Křivohlavý (1925–2014), psycholog, popularizátor psychologie a v letech 1969 až 1984 člen Synodní rady Českobratrské církve evangelické
• Miloslav Racek (1925–1980), pedagog, historik umění, archeolog
• Ladislav Kubíček (1926–2004), katolický kněz a lékař
• Jaroslav Brabec (1949–2018), atlet, trenér a representant Československa ve vrhu koulí^[14]

• 
  Mrsklesy, Medvědice, Lipá a Kocourov pohledem z vrcholu Plešivce
• 
  Pohled z Havlíčkova náměstí Zimmerovou ulicí ke Košťálovu
• 
  Havlíčkovo náměstí
• 
  Loucká ulice směrem k Havlíčkovu náměstí
• 
  Zřícenina hradu Košťálov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebenice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Encyklopedické heslo Třebenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Třebenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)