Tatjana Mariová

Tatjana Mariová
Tatjana Mariová v Poitiers (2019)
Stát	Německo Německo
Datum narození	8. srpna 1987 (37 let)
Místo narození	Bad Saulgau, Západní Německo
Bydliště	Bad Saulgau, Německo
Výška	172 cm
Profesionálka od	2006
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	6 347 351 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	698–553
Tituly	4 WTA, 1 WTA 125, 17 ITF
Nejvyšší umístění	36. místo (14. července 2025)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2009, 2016, 2024, 2025)
French Open	2. kolo (2016, 2017)
Wimbledon	semifinále (2022)
US Open	2. kolo (2012, 2017, 2018, 2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	1. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů	270–251
Tituly	4 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění	54. místo (6. června 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2017)
French Open	3. kolo (2016)
Wimbledon	čtvrtfinále (2018)
US Open	3. kolo (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	1. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open	1. kolo (2016)
Týmové soutěže
Fed Cup	semifinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250718a18. července 2025 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatjana Mariová (nepřechýleně Maria, rozená Malek, * 8. srpna 1987 Bad Saulgau, Bádensko-Württembersko) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové i deblové turnaje. V sérii WTA 125 přidala jednu trofej z dvouhry. V rámci okruhu ITF získala sedmnáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.^[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2025 na 36. místě a ve čtyřhře v červnu 2016 na 54. místě. Trénuje ji manžel Charles Edouard Maria, za něhož se provdala 8. dubna 2013.^[2]

V německém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2009 baráží o Světovou skupinu proti Číně, v němž pomohla k celkové výhře 4:1 vítězstvím nad Sun Tchien-tchien. Do září 2025 v soutěži nastoupila k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 8–8 ve dvouhře a 5–2 ve čtyřhře.^[3]

Německo reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. V úvodu dvouhry ji deklasovala Argentinka María Lourdes Carléová dvěma „kanáry“.^[4] Do ženské čtyřhry nastoupila s Tamarou Korpatschovou. V prvním kole však od Carléové utržila dalšího „kanára“, když Němky podlehly Carléové s Podoroskou.

K tenisu ji ve věku čtyř let přivedl otec Heinrich Malek (polsky: Henryk Małek), polský házenkář a reprezentant národního družstva, který se stal jejím prvním koučem a doprovázel ji na turnajích až do úmrtí v roce 2008. Ve svém rodišti Bad Saulgau vystudovala střední školu.

V Palm Beach Gardens na Floridě se 8. dubna 2013 provdala za svého trenéra a manažera Charlese Edouarda Mariu. Od té doby žijí ve West Palm Beach. Po Wimbledonu 2013 přerušila kariéru pro těhotenství a 20. prosince 2013 porodila dceru Charlottu. V dubnu 2020 oznámila, že očekává druhé dítě. Dcera Cecílie se narodila 2. dubna 2021.^[5] Po návratu na okruhy byla jedinou dvojnásobnou matkou v profesionálním tenise, která se dokázala dvakrát vrátit a účastnit se vrcholných turnajů.

První deblový titul na túře WTA získala na zářijovém Bell Challenge 2012 v Québecu, když spolu s Francouzkou Kristinou Mladenovicovou ve finále přehrály polsko-britský pár Alicja Rosolská a Heather Watsonová až v rozhodujícím supertiebreaku. Z červencového boje o deblový titul na Gastein Ladies 2009 v rakouském Bad Gasteinu odešla jako poražená finalistka, když po boku krajanky Andrey Petkovicové nestačily na českou dvojici Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká. Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojovala do třetího kola ve Wimbledonu 2015. Druhá kola dvouhry si zahrála na Australian Open 2009 i 2016, ve Wimbledonu 2009 a také na newyorském US Open 2012.

V sezónách 2010 a 2011 se stala s družstvem TC Radolfzell vítězkou německé tenisové bundesligy. Roku 2013 reprezentovala po boku Tommyho Haase Německo na Hopmanově poháru, když nahradila Petkovicovou, která na turnaji odehrála pouze jeden set.

První singlovou trofej na okruhu WTA Tour získala ve 30 letech na travnatém Mallorca Open 2018. Do finále postoupila přes Lucii Šafářovou a Sofii Keninovou. V závěrečném duelu pak zdolala lotyšskou obhájkyni titulu Anastasiji Sevastovovou po dvousetovém průběhu. Před turnajem si zahrála pouze jedno kariérní semifinále na québeckém Coupe Banque Nationale 2017.^[6] Na okruh se vrátila v srpnu 2021 po narození druhé dcery. Podruhé triumfovala z pozice kvalifikantky na bogotské antuce Copa Colsanitas 2022. Ve finále přehrála další brazilskou kvalifikantku Lauru Pigossiovou, které patřilo 212. místo světové klasifikace. Jako 237. hráčka žebříčku se Mariová stala nejníže postavenou finalistkou od 272. ženy v pořadí Bouchardové na Istanbul Cupu 2020 a nejníže figurující šampionkou od 299. hráčky světa Gasparjanové na Tashkent Open 2018. Jednalo se o první finále dvou kvalifikantek od Lyon Open 2021, premiérový přímý souboj o titul tenistek mimo Top 100 od Poland Open 2021 a historicky první finálový zápas dvou hráček mimo Top 200 od zavedení žebříčku v roce 1975.^[7][8]

Do prvního singlového čtvrtfinále i semifinále grandslamu postoupila ve Wimbledonu 2022 z pozice 103. hráčky žebříčku. Cestou soutěží postupně vyřadila Srbku Aleksandru Krunićovou, turnajovou šestadvacítku Soranu Cîrsteaovou, řeckou světovou pětku Marii Sakkariovou a v osmifinále dvanáctou nasazenou Lotyšku Jeļenu Ostapenkovou, které odvrátila dva mečboly. Ve 34 letech se v rámci otevřené éry stala nejstarší debutantkou ve wimbledonském čtvrtfinále a teprve sedmou tenistkou ve věku 34 let či starší, jíž se podařilo postoupit do této fáze londýnského majoru.^[9] Ve čtvrtfinále zdolala 22letou krajanku Jule Niemeierovou po třísetovém průběhu. Kariérní finálovou neporazitelnost na okruhu WTA Tour udržela na travnatém HSBC Championships 2025 v londýnském Queen's Clubu, který byl hrán poprvé od roku 1973. Účast v hlavní soutěži si zajistila výhrou v kvalifikačním kole nad Arinou Rodionovovou. Podruhé v kariéře, po Wimbledonu 2022, pak na jediném turnaji vyřadila více členek Top 20, když na její raketě dohrály Karolína Muchová, Jelena Rybakinová, Madison Keysová a ve finále Amanda Anisimovová. Ve 37 letech a 10 měsících se stala nejstarší vítězkou události kategorie WTA 500 od jejího založení v roce 2009. V následné klasifikaci z 16. června 2025 vystoupala z 86. na 43. příčku, jednu pozici za svým nejvyšším postavením.^[10][11]

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	24. června 2018	Mallorca, Španělsko	International	tráva	Anastasija Sevastovová	6–4, 7–5
Vítězka	2.	10. dubna 2022	Bogotá, Kolumbie	WTA 250	antuka	Laura Pigossiová	6–3, 4–6, 6–2
Vítězka	3.	9. dubna 2023	Bogotá, Kolumbie (2)	WTA 250	antuka	Peyton Stearnsová	6–3, 2–6, 6–4
Vítězka	4.	15. června 2025	Queen's Club, Londýn, Spojené království	WTA 500	tráva	Amanda Anisimovová	6–3, 6–4

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	26. července 2009	Bad Gastein, Rakousko	International	antuka	Andrea Petkovicová	Andrea Hlaváčková Lucie Hradecká	2–6, 4–6
Vítězka	1.	16. září 2012	Québec, Kanada	International	tvrdý (h)	Kristina Mladenovicová	Alicja Rosolská Heather Watsonová	7–6(7–5), 6–7(6–8), [10–7]
Finalistka	2.	6. října 2014	Ósaka, Japonsko	International	tvrdý	Lara Arruabarrenová	Šúko Aojamová Renata Voráčová	1–6, 2–6
Finalistka	3.	19. července 2015	Båstad, Švédsko	International	antuka	Olga Savčuková	Kiki Bertensová Johanna Larssonová	5–7, 4–6
Vítězka	2.	11. dubna 2016	Bogotá, Kolumbie	International	antuka	Lara Arruabarrenová	Gabriela Céová Andrea Gámizová	6–2, 4–6, [10–8]
Finalistka	4.	25. dubna 2016	Rabat, Maroko	International	antuka	Ioana Raluca Olaruová	Xenia Knollová Aleksandra Krunićová	3–6, 0–6
Vítězka	3.	3. března 2018	Acapulco, Mexiko	International	tvrdý	Heather Watsonová	Kaitlyn Christianová Sabrina Santamariová	7–5, 2–6, [10–2]
Vítězka	4.	22. září 2019	Soul, Jižní Korea	International	tvrdý	Lara Arruabarrenová	Hayley Carterová Luisa Stefaniová	7–6(9–7), 3–6, [10–7]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	červen 2023	Gaiba, Itálie	tráva	Ashlyn Kruegerová	6–3, 4–6, 5–7
Vítězka	1.	srpen 2023	Barranquilla, Kolumbie	tvrdý	Fiona Ferrová	6–1, 6–2
Finalistka	2.	srpen 2024	Barranquilla, Kolumbie	tvrdý	Nadia Podoroská	2–6, 6–1, 3–6
Finalistka	3.	září 2024	Guadalajara, Mexiko	tvrdý	Kamilla Rachimovová	3–6, 7–6(7–5), 3–6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	23. listopadu 2015	Carlsbad, Spojené státy	tvrdý	Oxana Kalašnikovová	Verónica Cepede Roygová Gabriela Céová	6–1, 4–6, [8–10]

č.	datum	turnaj	dotace	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
1.	30. červenec 2006	Les Contamines, Francie	25 000 $	tvrdý	Sandra Záhlavová	6–3, 6–4
2.	13. srpen 2006	Hechingen, Německo	25 000 $	antuka	Magda Mihalacheová	6–2, 6–3
3.	28. říjen 2007	Bratislava, Slovensko	100 000 $	tvrdý (h)	Petra Kvitová	6–2, 7–6(7)
4.	9. listopad 2008	Ismaning, Německo	50 000 $	koberec (h)	Kristina Barroisová	6–2, 6–3
5.	15. únor 2009	Stockholm, Švédsko	25 000 $	tvrdý (h)	Anikó Kaprosová	6–3, 6–2
6.	2. květen 2009	Makarska, Chorvatsko	50 000 $	antuka	Simona Halepová	6–1, 4–6, 6–4
7.	29. srpen 2009	Bronx, Spojené státy	100 000 $	tvrdý	Kristina Barroisová	6–1, 6–4
8.	7. srpna 2011	Hechingen, Německo	25 000 $	antuka	Sarah Gronertová	6–3, 6–4
9.	28. července 2014	Fort Worth, Spojené státy	10 000 $	tvrdý	Hayley Carterová	6–1, 6–1
10.	13. října 2014	Makinohara, Japonsko	25 000 $	tráva	Šúko Aojamová	6–1, 6–2
11.	8. prosince 2014	Mérida, Mexiko	25 000 $	tvrdý	Victoria Rodríguezová	6–0, 6–3
12.	2. února 2015	Midland, Spojené státy	100 000 $	tvrdý (h)	Louisa Chiricová	6–2, 6–0
13.	26. října 2015	Toronto, Kanada	50 000 $	tvrdý (h)	Jovana Jakšićová	6–3, 6–2
14.	5. února 2017	Midland, Spojené státy	100 000 $	tvrdý (h)	Naomi Broadyová	6–4, 6–7(6–8), 6–4
15.	30. června 2017	Southsea, Velká Británie	100 000 $	tráva	Irina-Camelia Beguová	6–2, 6–2
16.	únor 2022	Rome, Spojené státy	60 000 $	tvrdý (h)	Alycia Parksová	6–4, 4–6, 6–2
17.	leden 2023	Puné, Indie	40 000 $	tvrdý	Nigina Abduraimovová	6–1, 6–1

č.	datum	turnaj	dotace	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
1.	11. května 2003	Varšava, Polsko	10 000 $	Annette Kolbová	Barbora Machovská Ivana Pláteníková	6–3, 6–3
2.	27. dubna 2009	Makarska, Chorvatsko	50 000 $	Renata Voráčová	Tereza Hladíková Karolina Kosińská	6–4, 5–7, [10–6]
3.	17. října 2010	Joué-lès-Tours, Francie	50 000 $	Irena Pavlovicová	Stéphanie Cohenová-Alorová Selima Sfarová	6–4, 5–7, [10–8]
4.	24. října 2010	Saint-Raphaël, Francie	50 000 $	Sandra Klemenschitsová	Estrella Cabezaová Candelaová Laura Pousová Tiová	6–2, 6–4
5.	22. dubna 2011	Tessenderlo, Belgie	25 000 $	Anna-Lena Grönefeldová	Elina Svitolinová Maryna Zanevská	7–5, 6–3
6.	3. července 2011	Toruň, Polsko	50 000 $	Stéphanie Foretzová	Edina Gallovitsová-Hallová Andreja Klepačová	6–2, 7–5
7.	7. srpna 2011	Hechingen, Německo	25 000 $	Sandra Klemenschitsová	Korina Perkovicová Laura Siegemundová	4–6, 6–2, [10–7]
8.	25. března 2012	Bath, Velká Británie	25 000 $	Stephanie Vogtová	Julie Coinová Melanie Southová	6–3, 3–6, [10–3]
9.	1. července 2012	Stuttgart, Německo	25 000 $	Sandra Klemenschitsová	Lenka Juríková Zuzana Luknárová	6–3, 6–2
10.	21. dubna 2013	Dothan, Spojené státy	50 000 $	Julia Cohenová	Irina Falconiová Maria Sanchezová	6–4, 4–6, [11–9]
11.	9. června 2014	Essen, Německo	25 000 $	Kristina Barroisová	Ysaline Bonaventureová Elica Kostovová	6–2, 6–2
12.	13. října 2014	Makinohara, Japonsko	25 000 $	Miki Mijamurová	Makoto Ninomijová Mari Tanaková	6–3, 6–1
13.	20. října 2014	Hamamacu, Japonsko	25 000 $	Miki Mijamurová	Makoto Ninomijová Mari Tanaková	5–7, 6–2, [10–5]
14.	1. prosince 2014	Mérida, Mexiko	25 000 $	Renata Zarazúová	Jan Abazová Sü Ťie-jü	7–6(7–1), 6–1
15.	8. prosince 2014	Mérida, Mexiko	25 000 $	Renata Zarazúová	Andrea Gámizová Valeria Savinychová	6–4, 6–1

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatjana Maria na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatjana Mariová na Wikimedia Commons
• Tatjana Mariová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Tatjana Mariová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Tatjana Mariová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Tatjana Mariová na X