Teritoriální síly Armády České republiky

Teritoriální síly Armády České republiky
Znak Teritoriálních sil AČR
Znak Teritoriálních sil AČR
ZeměČeskoČesko Česko
Vznik1. července 2019[1]
Funkceochrana a obrana České republiky, mobilizační doplnění AČR
Velikost593 vojáků z povolání,[2]
více než 4000 příslušníků AZ[3]
PosádkaVelitelství teritoriálních sil, Tábor
Veliteléplukovník gšt. Antonín Genser
Nadřazené jednotkyGenerální štáb AČR

Teritoriální síly Armády České republiky (TerS AČR) zabezpečují ochranu a obranu území České republiky. Určením teritoriálních jednotek aktivní zálohy je obrana proti vnějšímu napadení, zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrana důležitých objektů v daném regionu. V jejich čele stojí Velitelství teritoriálních sil (VeTerS) v posádce Tábor, které je v době míru podřízeno náčelníkovi Generálního štábu AČR, za stavu ohrožení státu a válečného stavu spadá pod Velitelství pro operace.[3][4][5]

Historie

Velitelství teritoria vzniklo 1. července 2019,[6] což tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) odůvodnil poukázáním na „aktuální bezpečnostní situaci a možné hrozby, kterým by mohlo Česko čelit. Jde o vývoj na východě směrem k Rusku.“[7]

Podle plukovníka gšt. Jaroslava Hrabce bylo založení teritoriálních sil reakcí na požadavky zajištění obrany České republiky a organizační zastřešení krajských vojenských velitelství (KVV) a jejich teritoriálních jednotek, s termínem dosažení plných operačních schopností k 1. lednu 2025.[8]

V roce 2021 přešla všechna krajská vojenská velitelství do podřízenosti Velitelství teritoria, které bylo 1. ledna 2023 rozšířeno a přejmenováno na Velitelství teritoriálních sil.[1]

Struktura

Velitelství teritoriálních sil

Velitelství teritoriálních sil (VeTerS) je taktický organizační útvar nadřízený krajským vojenským velitelstvím (KVV) a teritoriálním jednotkám aktivní zálohy (AZ). Mezi jeho hlavní úkoly patří mobilizační doplnění Armády České republiky a koordinace činnosti KVV při realizaci opatření krizového řízení.[4]

Krajská vojenská velitelství

Krajská vojenská velitelství (KVV) jsou vojenské správní úřady působící na území krajů, v jejichž bezpečnostní radě nebo krizovém štábu zabezpečují plánování a nasazení sil a prostředků AČR v součinnosti s dalšími složkami Integrovaného záchranného systému či plnění úkolů Policie České republiky. KVV plní úkoly obrany státu podle zvláštních právních předpisů, především zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), včetně plánování a zabezpečení provedení mobilizace.[9]

Vojáci AZ při KVV Plzeň, 80. výročí osvobození Plzně, 4. 5. 2025
Nadrotmistr pěší roty AZ při KVV Zlín na cvičení v roce 2019

Struktura KVV:[10]

  • Ředitel
  • Velení
  • Operační oddělení
  • Oddělení podpory
  • Oddělení obranných příprav
  • Pěší rota AZ

Seznam KVV:[10]

  1. KVV hlavní město Praha
  2. KVV Praha Středočeský kraj
  3. KVV Karlovy Vary
  4. KVV Ústí nad Labem
  5. KVV Liberec
  6. KVV Hradec Králové
  7. KVV Pardubice
  8. KVV Jihlava
  9. KVV České Budějovice
  10. KVV Plzeň
  11. KVV Brno
  12. KVV Olomouc
  13. KVV Ostrava
  14. KVV Zlín

Teritoriální jednotky AZ

Každé krajské vojenské velitelství disponuje jednou pěší rotou. Podle zpráv z roku 2025 budou roty teritoriálních sil rozšířeny na prapory územní obrany o síle asi 600 vojáků.[11]

Hlavním úkolem teritoriálních pěších rot AZ je střežení a obrana objektů kritické infrastruktury, což je předmětem každoročních cvičení a jednou za 4 roky celorepublikového cvičení s názvem Hradba. Dále mohou pomáhat profesionální armádě během přesunů spojeneckých sil přes území České republiky nebo za krizové situace nevojenského charakteru, například při povodních.[12]

Výzbroj a výstroj jednotek teritoriálních sil je průběžně modernizována, samopaly vzor 58 jsou nahrazovány útočnými puškami CZ 805 BREN, byly pořízeny nové balistické přilby, spojovací prostředky a terénní vozidla Toyota Hilux.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Slavnostní nástup u příležitosti reorganizace Velitelství teritoriálních sil [online]. mo.gov.cz [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Obrana České republiky v číslech 2025 [online]. Ilustrace Štěpán Mareš. Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2024 [cit. 2025-07-06]. S. 16. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Teritoriální síly [online]. Do armády [cit. 2025-07-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Velitelství teritoriálních sil [online]. veters.mo.gov.cz [cit. 2025-07-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠTURC, Petr. Velitelství teritoriálních sil [online]. acr.mo.gov.cz [cit. 2025-07-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ ZACHAROVÁ, Michaela. Ročenka Ministerstva obrany České republiky 2019. Redakce Milena Krejsová, Kamil Novák. Praha: Ministerstvo obrany České republiky − VHÚ Praha, 2021. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-824-8. S. 69. 
  7. ↑ OTTO, Pavel. Podle zákona o zakázkách se nedá nakupovat, říká ministr obrany Lubomír Metnar. e15.cz [online]. 2019-04-15 [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ DECKEROVÁ, Jana. Budoucnost teritoriálních sil AČR pohledem plukovníka Hrabce. CZDEFENCE.cz [online]. 2022-04-05 [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠTURC, Petr. Krajská vojenská velitelství [online]. acr.mo.gov.cz, rev. 2023-03-30 [cit. 2025-07-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b ŠTURC, Petr. Kontakty - Krajská vojenská velitelství [online]. acr.mo.gov.cz, rev. 2023-05-02 [cit. 2025-07-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ GRUNTOVÁ, Kateřina. Prapor územní obrany do každého kraje. Armáda plánuje vznik nových posádek po celém Česku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2025-06-09 [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Armáda ČR: Velitelství teritoria v Táboře slaví dva roky existence. ČeskéBudějoviceDnes.cz [online]. 2022-02-15 [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.